Statistik zabývající se hradeckým hokejem Petr Pencák si toho nemohl nevšimnout. „Za poslední dvě sezóny odehrál Mountfield v extralize 121 utkání. Ani jedno z nich nevynechal Dominik Graňák. Bývalý kapitán se však vrátí jako soupeř,“ napsal na socviální siť Twitter před nedělním duelem Hradce s Karlovými Vary.

Po něm byl Graňák spokojený, jeho tým vyhrál duel 10. kola 3:1, ale také rozpolcený.

Bylo to pro vás zvláštní utkání?
Snažil jsem se vytěsnit myšlenky, že by to měl být jiný zápas, ale specifické to bylo. Na ledě to bylo zvláštnější než jsem čekal. Že bych hrál proti bývalému týmu, s tím jsem se setkal jen ve Švédsku a až teď.

A bylo to ještě emotivnější než tam?
Teď to to bylo opravdu zvláštní, protože kluky znám velmi dobře, rozuměli jsme si, větší část týmu tady zůstala, jsou to moji kamarádi. Bylo to opravdu divné. Přemýšlel jsem, jestli bych se nešel rozcvičit do posilovny, jak jsem na to byl v Hradci zvyklý, ale pak jsem to neudělal.

Fanoušci vám připravili pěkné choreo. Vám a Tomáši Knotkovi. Co jste mu říkal?
Byl jsem velmi překvapený, nečekal jsem to, Nemyslím si, že jsem si zasloužil tolik jejich práce. Když jsem se s nimi o tom bavil minulé dva roky a říkali mi, jak dlouho každé choreo tvoří, tak to je hodně času, a proto si toho vážím, doufám že jim hokej bude dál dělat radost.

Hradec jste obrali o body. Nezmění to váš vztah s fanoušky?
My jsme je také potřebovali. Myslím si ale, že Hradec, jak hráči, tak fanoušci, budou časem v pohodě, uvidí hodně výher.

Radil jste trenérům Karlových Varů před duelem?
Naši trenéři se tomu hodně věnují, zvlášť Tomáš Mariška nad zápasy tráví hodně času, ale jinak musím přiznat, že některé specifické věci, které Hradec dělá, tak na ně jsem se snažil upozornit. Někdy to vyšlo, někdy ne, protože Hradec má velmi rychlé mužstvo a člověk si to zase až tak neuvědomí, když je jeho součástí. Přijde na to až teprve, když hraje proti nim a tehdy zjistí, že si musí na každý detail dávat velký pozor. Zvlášť, když jste obránce. Ne všechno se dá ale v té rychlosti zohlednit.

Co zápas rozhodlo?
Nám to velmi pomohlo, stejně jako gól na 2:0 v době, kdy se očekával hradecký tlak. Znám trenéry, hráče, mentalitu týmu, takže bylo jasné, že nám zápas nenechají jen tak. Když jsme dali na 2:0, tak to nám velmi pomohlo. Mohli jsme si trochu ulevit, ale pak za stavu 2:1 nám lehko nebylo.

Jak jste se vlastně loučil s Hradcem?
S prostředím, s lidmi, s fanoušky jsem se rozloučil. Jsem tady tak trochu doma, mám tady příbuzné, město znám velmi dobře, a proto jsem se neloučil lehce. K tomu bych chtěl říct, že děkuji za nabídku, kterou jsem během minulé sezony dostalv Hradci, ale měl jsem důvody a cítil jsem, že pro mě bude lepší, když půjdu hrát někam jinam. Nebylo to jednoduché, pragmatické rozhodnutí.

Jaké byly ty důvody?
Je zbytečné zacházet do detailů, ale měl jsem pocit, že v hlavě je, co se týká hokeje, spousta jiných věcí než hra samotná. To mi nevyhovovalo. Možná to do určité míry byla i moje chyba, že jsem to nechal takhle v sobě dojít.