„Hledám si nové angažmá, chtěl bych zůstat v extralize,“ říká v rozhovoru devětadvacetiletý brankář Ondřej Kacetl.

Jaká je tedy aktuální situace? Kontrakt vám vypršel a v Pardubicích končíte?
Kdybych to měl nazvat úplně přesně, tak nyní v Pardubicích nepokračuji. Zatím jsme se dohodli tak, že se mnou v klubu nepočítají. A já si tím pádem hledám nové angažmá.

Klub tedy přišel s tím, že v Dynamu už nebudete pokračovat?'
Přes agenta jsem se dozvěděl, že Pardubice mají na novou sezonu jinou gólmanskou dvojici. Zkrátka, že se mnou nepočítají. Je to škoda, protože v Pardubicích jsem byl spokojený. Byly to hezké tři roky, i když z toho dva byly dost těžké. Naopak ten první byl fantastický. Následující dvě sezony byly ze sportovního hlediska, teď nevím jak to nazvat, možná nepříjemné, ale rozhodně těžké.

V brance jste v extraligovém utkání stál naposledy 10. ledna v Liberci, kde jste byl po druhé třetině vystřídán. Jak jste prožíval ty poslední měsíce v Pardubicích?
Trochu rozporuplně. Trenéři se rozhodli, že nechají chytat Pavla Kantora, tak jsem se snažil podporovat tým, abychom udrželi extraligu. Bylo to hodně těžké po psychické stránce. Trénoval jsem, to bylo jediné. Samozřejmě mi bylo líto, že jsem se nedostal do branky, nepodával jsem podle mě špatné výkony. Hlavní úkol pro tým byl ovšem jasný – udržet extraligu, za tím jsme šli všichni.

Co jste říkal předchozímu průběhu sezony? Tým jste v mnoha okamžicích držel, statisticky jste patřil mezi lepší gólmany… Kde se to zlomilo, bylo výher zkrátka málo?
Abych řekl pravdu, tak nevím, je to možné. Mužstvo se potom hodně posílilo. Myslím, že nám hodně pomohl příchod Michala Vondrky, k tomu další hráči jako Vláďa Svačina, Stěpan Zacharčuk, vrátil se Rolas (Tomáš Rolinek). Bylo znát, že týmu pomohli, zvedlo se to. Je pravda, že těch výher v předchozím průběhu sezony nebylo tolik.

Jakou jste měl reakci od trenérů, když se rozhodli pro změnu a dali do branky Pavla Kantora?
Částečně takovou, že se rozhodli pro tuto sestavu.

Když jste potom dlouho nechytal, fanoušci spekulovali o tom, že jste údajně domluvený s jiným extraligovým týmem pro příští sezonu. Co jste tomu říkal?
Řekl jste správně, že spekulovali. Vše byly jen spekulace. Všichni vidí, že ani teď ještě nemám angažmá, stále čekám na tým. V té sezoně jsem opravdu s nikým nejednal. Snažili jsme se pro Pardubice zachránit extraligu. Na rovinu si nedokážu představit, že by Dynamo mělo hrát v první lize. Ať už jde o zázemí nebo fanoušky, kteří byli fantastičtí. Ještě jsem neviděl, že by na poslední tým chodilo i deset tisíc diváků. Dá se říct, že ani nebylo méně než šest tisíc na zápas, což je fantastické.

Tým závěr ročníku zvládl, vše jste sledoval ze střídačky. Snažil jste se působit pozitivně, jednoduše vše pro tým?
Určitě, i když v některých chvílích je to těžké, protože vám běhá hlavou, proč nechytáte. Rád bych se podíval do branky, dlouho se mi to nestalo, že bych takovou dobu v kuse nechytal. Šlo o to, abych působil tak, aby celý tým fungoval. Jednotlivec sám nic nedokáže, tak se snažíte podporovat kluky, aby jim to šlo. Samozřejmě jsem se je snažil povzbuzovat. Nakonec jsme to všechno zvládli.

Poprvé jste se v pardubickém dresu objevil během sezony 2016/2017, nejprve na 7 zápasů v rámci hostování z Hradce, pak jste v týmu strávil tři celé sezony. Jak budete na Pardubice vzpomínat?
Budu vzpomínat jen v dobrém. Sice se pomalu dvakrát hrála baráž, to byly takové kaňky. Škoda, že jsme se více nedrželi na vyšších pozicích. Jsem rád, jak mě tady fanoušci přijali, když jsem přišel z konkurenčního Hradce, od největšího rivala.

Ta vaše východočeská éra přitom začala velkou oklikou. Původně jste mířil ze Znojma do Českých Budějovic…
Já jsem tenkrát podepisoval v Českých Budějovicích. Když jsem přišel, tak jsem odtrénoval letní přípravu, tedy tu suchou část před sezonou. Pak jsme se na červenec už stěhovali do Hradce.

Ale zpět k Pardubicím a k předchozím sezonám, které jste zde strávil…
Nejvíc jsem si užil první rok, to byla neskutečná pohoda. Byly i výsledky. Je škoda, že se na to v dalších letech nenavázalo. Potom to někdy bylo i trápení. Zkoušelo se všechno možné. Po dobrém, po zlém, ale nešlo se výsledkově zvednout. Na druhou stranu měla kabina super partu. Stále jsme věřili tomu, že to zvládneme.

V té druhé sezoně jste byli dlouho na posledním místě, pak jste začínali v baráži zase od začátku. Vzpomenete si, co se odehrávalo v hlavě, když jste vstupovali do baráže?
Určitě tam byla nervozita. Byla to moje první baráž, kterou jsem chytal. Vsadilo se na mě jako na jedničku. Abych řekl pravdu, tak jsem doufal, že to tak bude, ale nevěděl jsem, co čekat. Na rovinu musím říct, že jsme pak vstoupili do baráže, dali první gól, a to nás nakoplo.

Byl to důležitý moment, který nasměroval tým k dalším výsledkům?
Přišlo mi najednou, že chytám za jiným týmem než předtím v sezoně. To mi dlouho zůstane v paměti. Začali jsme hrát jinak, šlo to všechno jednodušeji. A s respektem k soupeřům… Byl tam Chomutov, který byl možná oslabený po střevní viróze. Kladno se zase postupně adaptovalo na extraligový styl a bylo stále více vyrovnaným soupeřem. Na začátku jsme dominovali a vyhráli pětkrát v řadě, kluci hráli neskutečně dozadu. V sezoně nás trápilo, že jsme dávali málo gólů, to se otočilo. I když to bylo na nervy, tak si kluci nakonec baráž užili víc než celou sezonu.

Nemrzí vás, že jste se nemohl rozloučit s pardubickými fanoušky přímo na ledě?
Rád bych se samozřejmě rozloučil, ale v té době jsem ještě s jistotou nevěděl, že půjdu pryč. Nebylo mi nic oznámeno, proto jsem se nechtěl ani loučit, abych se pak zase s někým nevítal (usmívá se). Doufám, že se ještě při nějakém extraligovém zápase pozdravíme. Každopádně jim patří obrovský dík za to, jak nás podporovali. Já jsem v Pardubicích neměl sebemenší problém, spíše naopak. Hodně lidí mi psalo, že jim je líto, že odcházím. A děkují mi, že jsem tady chytal.

Jak se nyní připravujete na novou sezonu?
Momentálně trénuji s kondičním trenérem Romanem Boškou, se kterým jsem trénoval v části letní přípravy již loni. Trénují u něj i hokejisté z KHL a další hráči z extraligy. Jsem s ním spokojený, protože má podle mě velice důkladnou přípravu. Pětkrát týdně, dvakrát denně trénuji, je toho hodně, ale člověk musí být připravený. A čekám na nové angažmá.

Myslíte tedy na českou extraligu, nebo připadá v úvahu i zahraničí?
Nějaké nabídky ze zahraničí jsou, ale já bych chtěl zůstat v extralize. Pokud by to vyšlo, bylo by to perfektní.