V čem nás média chválila, to nám vůbec nešlo, říká Linhart po odvetě se Vsetínem

Nejprve v sobotu si svěřenci trenéra Baďoučka ze stadionu Na Lapači dokázali přivézt vítězství 4:2. O pouhé dva dny později zase vrchlabskou DD Elektromont arénu vyloupili Valaši.

Nyní tak v podkrkonošském táboře jistě převládá mírné zklamání, zvlášť když horalé pondělní ztrátou prováhali výjimečnou možnost vyšvihnout se do čela průběžné tabulky.

Nejzkušenějším hráčem v dresu Stadionu byl při obou zápasech obránce Tomáš Linhart (36). Borec s reprezentační minulostí, vítěz extraligy s Pardubicemi z roku 2005 a čtyřnásobný vicemistr ČR (jednou Pardubice a Zlín, dvakrát Třinec) se za duely ohlédl v několika odpovědích na otázky Krkonošského deníku.

Nápor přišel pozdě. Valaši horalům oplatili dva dny starou porážku

Tomáši, dva zápasy v řadě se stejném soupeřem. Je bodová dělba zaslouženým vyjádřením sil na ledě?
Tak víte jak. Vždycky jdeme do zápasu s cílem vyhrát, proto bych byl spokojenější, kdybychom proti Vsetínu zvládli vítězně obě utkání. Bohužel se nám to nepovedlo. Toho druhého zápasu je ale škoda. Bohužel jsme neproměňovali šance, vůbec nám nešly přesilovky a pak už to byla při špatném průběhu duelu z naší strany křeč. Jsem rád, že se tým nevzdal, na konci se bojovalo, chtěli jsme to ještě strhnout, ale na víc než snížení na 2:3 to nestačilo.

Vše začalo Na Lapači. Jak se vám osobně jelo na Valašsko? Měl jste se zdejším stadionem nějaké zkušenosti?
Jasně, hrál jsem tam ale naposledy ještě s Pardubicemi a to už nějaká chvilka bude (usmívá se). Samozřejmě rád vzpomínám na tamní kulisu, teď v téhle době je to ale úplně jiné, jak na zimáku chybí lidi. Co ale pamatuji, vždycky tam byl rachot, fanoušci domácí hráče hnali. A platí to stále. Co jsem se bavil s Romanem Vlachem, parádní atmosféra tam byla i v loňské sezoně.

Brzy jste vedli o dvě branky, soupeř vyrovnal, pak ale přišla vítězná akce. A při ní váš vynikající kousek. Popište gólovou asistenci.
Nějakou vědu bych z toho nedělal. Dostal jsem za naši branku puk od Urbiho (Patrik Urban - pozn. aut.) a měl dost času se podívat a rozehrát. Hozy (Jiří Hozák) byl na druhé modré sám, přihrávku převzal a pak akci i dobře zakončil.

Moderátoři přenosu na hokejka.cz vaši nahrávku přičítali zkušenostem. Už jste v kariéře rozdal hodně podobných pasů, z nichž pramenily góly?
Přiznám se, že zas tolik ne. Tahle situace si ale o podobné řešení přímo říkala. A jak jsem už zmínil, šlo hlavně o to, že jsem měl před přihrávkou spoustu času. Prostě jsem jen koukal, Hozy byl na druhé modré a vyšlo to.

Ze Vsetína cesta dlouhá. Jak si ji tým po čtvrtém vítězství v řadě užil?
My jsme si nijak tu vítěznou sérii nepřipomínali. Jak jdou zápasu rychle po sobě, tak to asi ani nevnímáte. Vždycky chceme zápas odmakat a vyhrát. Na nějaké oslavy navíc nebyl prostor, hned druhý den nás čekal trénink a v pondělí už další utkání.

Vsetínská tvrz padla. Historicky první vzájemný duel zvládlo úspěšně Vrchlabí

Vy jste si pojistili třetí příčku a co víc, v odvetě jste mohli poskočit do čela tabulky. Tým to spíš motivovalo nebo některých klukům svazovalo ruce?
Ani bych neřekl, že by někoho situace měla znervóznit. Ani jsem nepostřehl, že by se někdo bavil o možnosti jít na první příčku. Pravdou je, že se toho před pondělním utkáním napsalo dost, ale někdy je lepší ty články nečíst. Třeba portál hokej.cz nás vychválil, sepsal všechny věci, které děláme dobře a nám pak v zápase ani jedna nevycházela.

Ač jste i doma začali dobře, góly dával pouze soupeř. Čím to? Vždyť disponujete nejlepší ofenzívou v soutěži…
Prostě se to nepovedlo. Hned na začátku jsme neproměnili trestné střílení, chvíli na to samostatný nájezd. Nešly nám ani přesilovky, když jsme neproměnili ani dlouho dvouminutovou pět proti třem. Tentokrát nám to tam nepadalo, takže musíme jít dál a pokračovat ve své práci.

Střelecky jste vzplanuli až v úplném závěru zápasu, ale dva góly už na zvrat nestačily. Nakopnou vás alespoň do dalšího utkání?
Já doufám, že jo. Říká se, že jak jeden zápas skončí, tak ten příští začne. Snad se to tedy potvrdí a my se zase vrátíme na vítěznou vlnu.

Souboj s Havířovem vás čeká už ve středu. Jak zatím coby jeden z nejstarších členů mužstva zvládáte nahuštěný program?
Mně to vůbec nevadí. Naopak jsem radši, když se hraje než trénuje (úsměv). Důležité je, že to tělo zatím zvládá. Musím to tedy zaklepat, protože noha zpočátku bolela, ale jak se pořád hraje, je to s ní lepší.

Všech ocenění si vážím, úspěch celého týmu je pro mě ale vždy hodnotnější

Ve Vrchlabí jste v letošní sezoně novicem. Jak se vám v klubu líbí a jak byste popsal spolupráci klubu s extraligovými Pardubicemi?
Samozřejmě je vždycky dobře, když spolu mohou spolupracovat dva silné kluby. Ve Vrchlabí se sešla skvělá parta, v kabině jsou super kluci a určitě tomu pomáhá i fakt, že se nám herně i výsledkově daří. Já se snažím makat, mladším klukům i někdy poradit a snad si z toho sem tam i něco vezmou.