„Omlouvám se mu, ale nevím, jak jsem tomu mohl zabránit,“ reagoval po zápase Ferenc, který od rozhodčích vyfasoval trest na pět minut a do konce zápasu.

Co se stalo?
(Paulovič) vyjížděl z rohu a otočil se ke mně. Zabránil jsem mu v cestě a dopadlo to, jak to dopadlo. Na ledě byl modrý.

Šílený pocit, když to člověk vidí, co?
Ani nevím, jak jsem tomu mohl zabránit. Tekla mu krev, byl modrý. Omlouvám se mu. Přijde mi, že se otočil do mě.

Jste rád, že to mělo dobrý konec a nosítka nebyla potřeba?
Ani nevím, jak to dopadlo. Poslali mě do šatny. Jestli odjel sám, tak je to super. Podívám se na to na videu. Nechci na nikoho házet vinu. Byl to nešťastný moment. Nejel jsem tam s tím, že bych ho v rohu zmrzačil. Já mám sto kilo a on byl skrčený. Osobně mě to mrzí, bylo minutu do konce, ale já si jen plnil povinnosti obránce. Nechtěl jsem ho tam pustit. Že to takhle dopadlo, je mi líto.

Vypadalo to nešťastně, snažil jste se mu pomoct, dokonce jste zahodil rukavice…
Vystrašilo mě, jak tam spadl a byl modrý. A ještě chrčel. Nepřál bych to nikomu vidět. Naštěstí jazyk zapadnutý neměl, dýchal. Jen jsem ho otočil na bok a s rozhodčím jsme mu podrželi hlavu. Jen jsem na hrudi viděl, jak dýchá. Naštěstí jsem prošel záchranářské kurzy. Kdyby došlo k nejhoršímu, tak mu jazyk vytáhnu. Naštěstí to dopadlo takhle, byť otřes mozku mít asi bude. Nepřeji to ani nejhoršímu nepříteli.

Hrál se otevřený hokej, šancí bylo na obou stranách dost, co?
Stačilo proměnit nějakou na 3:3 a vypadalo by to jinak. Bylo super, že jsme odpověděli na 2:3. Zápas byl otevřený, vyhrát mohl kdokoliv. Za stavu 4:2 už to Hradec zvládl v pohodě. Mohlo to být pro nás veselejší a zajímavější pro diváky.