V Dynamu vyrůstal, získal s ním titul, přesto se v létě, kdy skončil angažmá v Třinci, rozhodl přijmout nabídku Hradce Králové.

Bylo rozhodování těžké?
Chtěl jsem být u rodiny. Vztah Hradec - Pardubice mi trochu proběhl hlavou, ale nějak jsem ho moc neřešil. Nejvíc to řešili u nás na vesnici, bydlím kousek za Pardubicemi. Tam si ze mě dělali srandu hodně.

Vás to ale nerozhodí, že?
Ne. (usměje se)

Je tady derby. Vy jste hrál proti Pardubicím za Zlín a Třinec. Jak to máte s fanoušky?
Vůbec jsem nezjišťoval, jestli jsou na mě naštvaní. Hrajeme doma, tak to bude v pořádku. Uvidíme v Pardubicích. Tam mám jednoho perfektního fanouška za trestnou lavicí. (směje se) Vždycky na mě něco štěkal.

Kvůli tomu, že jste odešel?
Ne, ne, vždycky vymyslel něco nového. Nechám se překvapit. Jsem zvědavý, jestli přijede i do Hradce.

Jaký byl první zápas proti Pardubicím?
No, už je to deset let. Ale na začátku to bylo zvláštní, pošťuchovali jsme se. Já byl v klubu pořád, jen jsem odešel na rok do Ameriky do juniorky. Teď už je to něco jiného, hlavně ubylo kluků, s kterými jsem hrál.

Zůstali jen veteráni?
Jo, Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, Petr Čáslava.

Hradec šlape. Čekal jste to po letním příchodu?
Už v přípravě bylo vidět, že jsou mladí šikovní, i když jsem je neznal. Ale nevěděli jsme, jak se to rozběhne.

Navíc nehrají jen mladí…
Myslím, že nejde jenom lítat. (usměje se) Když je to promíchané, je to dobře.

Jsou mladí jiní, než jste bývali vy? Říká se to.
Mají to takové volnější. My jsme ještě měli mazárnu, to mi přišlo. Hlavně nás bylo míň, stalo se, že se za dva roky dostal do mančaftu jen jeden z nás.

„Vyhrát a zlomit to. Tím žiju"

Pardubice /Pohledem druhé strany/ - Vítězství. Jakékoliv. Zkrátka povzbuzení, které pardubičtí hokejisté potřebují. O to bude Dynamo hrát. „Každý vyhraný zápas vám dodá sebevědomí,“ říká útočník Tomáš Rolinek před duelem v Hradci Králové. Ke čtvrteční změně trenéra se samotní hokejisté nevyjadřovali.

Čtyři prohry v řadě, k tomu domácí debakl. Jak se daří vytěsnit negativní věci?
Máme za sebou neúspěšnou sérii, ale když jdu do dalšího utkání, tak nemyslím na to, co bylo. Snažím se žít následujícím zápasem. Čeká nás derby. Kluci, kteří ho hráli, tak dobře vědí, že je to velký zápas se skvělou atmosférou. Na to se připravujeme. Je to těžké, ale soustředíme se daný okamžik.

Uskutečnila se v kabině zvláštní porada nebo něco speciálního?
Člověk se pořád radí a říká si, jak to má hrát. Samozřejmě, trénink musí být naplno. Tvrdí se, že vše začíná od jednoduchých věcí, ale stejně v sobě musíte mít sebevědomí, abyste si pak něco na ledě dovolili. Jenom jednoduchá hra nestačí, člověk musí být na puku a ne je pouze od sebe odhazovat.

Na konci první čtvrtiny základní části jste na tom téměř stejně jako loni. Dají se porovnat úvody sezon?
Vím, že někdo říkal, že máme o bod méně než loni. Jiný tým, jiná sezona. To bych vůbec nesrovnával. My se zabýváme dnešní situací. Žiju tím, že chci další zápas vyhrát a zlomit tu sérii, abychom sbírali body a zvedli se.

Derby proti Mountfieldu HK už se pár let hraje. Je to pořád speciální zápas?
Baví mě to, protože atmosféra je skvělá. Ať už doma nebo venku v Hradci. Nás hráče to obrovsky motivuje. Když hrajeme u nich, je tam nenávist a plný dům. Lidi tím žijí.

Na straně Hradce jsou navíc bývalí hráči Pardubic Linhart s Rákosem. Může to změnit náboj utkání?
Pro nás ne, oni můžou být více či méně motivovaní, to záleží na nich. Pro nás se nic nemění. Je to těžký zápas proti Mountfieldu. Jsou zatím nahoře, takové výsledky ani sami nečekali.

Je to ve vaší situaci zápas, který vás může nakopnout?
Každý vyhraný zápas vám dodá sebevědomí. Ať už je to Hradec nebo kdokoliv jiný. Upínáme se k tomu, že další zápas zlomíme nepříznivou sérii a vyhrajeme.