Už před utkáním bylo jasné, že pokud v brance za 90 minut neinkasuje, postup na finálový turnaj Čechům nikdo nesebere.

Jak náročné bylo připravit se na poslední zápas? Předchozí dva jste vyhráli a nyní bylo jasné, že vám stačí i bod.
Byli jsme zdravě nervózní. Největší komplikace přišly už před utkáním. Dva kluci museli odjet, další dva se v nedělním utkání zranili a ráno v den zápasu jsme se dozvěděli, že kvůli dvěma kartám nemůže nastoupit ani David Vitebský. Naštěstí to pro nás nebylo nic nového. Zopakovali jsme si vlastně republikovou kvalifikaci, kdy jsme na oba zápasy odjížděli s minimálním počtem hráčů.

Přesto jste utkání zvládli a po bezbrankové remíze mohli ještě na hřišti dlouho slavit.
Je to tak. Sešla se nám letos skvělá parta lidí. Až jsou mezi námi věkové rozdíly, všichni jsme si sedli a táhli za jeden provaz. Za postupem jsme si o začátku šli a nyní můžeme být spokojení.

Po předchozích dvou výhrách byl ale třetí duel opravdu nejtěžší. Jací byli Maďaři jako soupeř?
Byl to hodně těžký zápas. Maďaři byli výborně organizovaní, silní na míči a my od trenérů dobře věděli, co nás čeká. Takticky jsme to ale zvládli, kromě jedné větší šance jsme je do ničeho nepustili. Všichni kluci odjezdili devadesát minut po zadku a patří jim velká pochvala.

Vyloučený Podolník
na adresu Šťastného:
„Je to ohromně zkušený brankář. Všechno si ořval, po celý zápas byl slyšet a hráče před sebou si posouval jako loutky. Umí vnést klid do rozehrávky a na konci týmu hodně pomohl i podržením míče v ten pravý moment.

Vyzdvihujete partu. Těší postup o to víc, že se v jednom týmu potkáte napřesrok znovu?
Mohu jen doufat, že zůstaneme všichni zdraví a v adekvátní formě, abychom si to Euro mohli jet společně užít. Tenhle kolektiv si to zaslouží už za výkony v národní kvalifikaci, tak i za tento týdenní turnaj. Vždyť my za pět zápasů dostali jediný gól.

Souhlasíte, že v rozhodujícím utkání předvedla skvělý výkon hlavně stoperská dvojice Holub – Kovář?
Přesně tak. Bylo to podpořené defenzivou celého týmu. Honza Holub je strašně zkušený hráč. Jsme vlastně jediní, kdo tento turnaj zažil před jedenácti lety proti Anglii, Severním Irům a Slovákům. On má skvělé čtení hry, výborný výběr místa, Kovy (Dominik Kovář – pozn. aut.) je zase rychlý a všechno dožene. Všechno si na turnaji sedlo a bylo vlastně jedno, který člen kádru zrovna nastoupí.

Vy jste si postupovou radost užili už na hřišti před diváky. Jste rád, že právě na závěrečný duel přišla nejvyšší návštěva?
Určitě jsem rád, i když jsem čekal klidně i osm set nebo tisíc lidí. I tak ale děkujeme všem těm, co přišli. Atmosféra byla super a vůbec pro nás Trutnováky bylo fajn, že jsme v národním dresu mohli předvést, že ten fotbal děláme dobře a máme ho rádi. Žádné oslavy jsme si neplánovali, o to spontánnější oslavy jsme si užili.

Mluvíte o spoluhráčích z Trutnova. Právě váš klub byl největším dodavatelem hráčů pro výběr celého regionu. A vedle brankářské dvojice o sobě dal hodně vědět mimo jiné také kanonýr Martin Kejzlar.
To máte pravdu. A musím ho zvlášť pochválit za ten poslední zápas. On je zvyklý hrát na hrotu útoku. Tam odvedl hromadu práce a poté, co jsme museli dohrávat o deseti, se navíc posunul do středu zálohy, kde to v tomhle vedru rozhodně nebyl jeho post. Přesto si poradil s bravurou. Ne náhodou byl vlastně nejlepším střelcem celé kvalifikace.

Už jsme na to narazili. Vy jste během skupiny ani jednou neinkasovali. To se pak úspěch dostaví snáz.
Je to tak. Vychytaných nul si samozřejmě vážím. Já to tak počítal a alespoň jsem si vylepšil průměr v součtu s turnajem před jedenácti lety, kdy jsem od Angličanů obdržel tři góly. Rozhodně ale ta čistá konta neberu jako vlastní úspěch sebe nebo Kuby Vaníčka, který je výborným gólmanem. Oba jsme těžili z vynikající týmové práce celého mužstva. Bylo jedno, zda zrovna chytám já nebo on.

Kvalifikace Region´s Cupu se hrála v době probíhajícího světového šampionátu. Máte svého favorita?
Před turnajem jsem si myslel, že Němci jsou turnajový mančaft a že to zvládnou. Hodně mě ale v premiéře s Mexikem zklamali. Zatím celkově favorité moc neplní tu svoji očekávanou roli. Zdá se, že to bude hodně otevřené a překvapit může kdokoliv. Přesto věřím, že se Němci zmátoří a ještě svoji roli zvládnou.