Jak diváckou podporu vnímáte?
Samozřejmě to je paráda. Ani jsme snad nečekali, že by se to až takhle vyvrbilo. Je to i tím, že jsou výsledky a jakou soutěž hrajete, protože ta je letos výborná. Police, Solnice a Náchod teď dominují, ale i ostatní mančafty mají kvalitu. Takže ta soutěž tomu dodává punc. Za mě to je v pořádku, neboť si myslím, že taková soutěž by si podobnou návštěvnost zasluhovala. Když se podíváte, že na divizi někde chodí padesát lidí…
A vy máte průměr na domácí zápasy takřka 400 diváků.
Jeden z faktorů je, že jsme takový kout, že lidi si v neděli najdou čas na fotbal. Vzpomeňte si na Anglii v minulém století, kdy byl fotbal jakoby zábava chudých, dělníků. V Manchesteru se v sobotu po práci sbalili a šli na fotbal. Takže takhle to je. Když ti lidé najdou zájem, tak je to pecka. Tohle by nám mohly i některé druholigové kluby závidět. Když takhle koukám, tak skoro ani nikde v ČFL nic podobného není.
Návštěvy Police n. M. na domácí zápasy v této sezoně krajského přeboru: 924, 320, 380, 320, 250, 610, 198, 80, 420. Utkání s Červeným Kostelcem (198 diváků) se hrálo ve druhém jarním kole, kdy nebylo ideální počasí. Duel s Třebší v dalším kole (80 diváků) musel být dokonce odehrán v azylu na umělé trávě v Náchodě.
Myslíte, že je to dáno hlavně výsledky a předváděnou hrou? Nebo ještě něčím jiným?
Jak říká klasik, všechno souvisí se vším. Pamatuji, když jsme hráli třeba B třídu, to byly takové nešťastné roky. To víte, že lidi radši přijdou na nějakou kvalitnější soutěž než na B třídu nebo okres. Prostě tak nějak to tehdy vzniklo v postupové sezoně, kdy se vyhrála A třída a dá se říct, že ten trend je stejný. Pro kluky, co to hrajou, je to takový dvanáctý hráč. Je to pro ně i motivace, když je ti lidé navštěvuji, povzbuzují, vytvářejí takovouhle kulisu a určitě je to žene dopředu.
Police nad Metují má kolem čtyř tisíc obyvatel. Jak je možné, že v takto menším městě je o fotbal takový zájem?
Můj názor je takový, že jsme skoro Polsko. Když jste v Hradci, v Jaroměři nebo jinde ve vnitrozemí, tak máte X možností. Tady je prostě fotbal zábava a lidi se na něj těší. Jsou tu samozřejmě i jiné sportovní aktivity, turistika, to neříkám. Ale fotbal je prostě fenomén jednadvacátého století. To, že to takhle funguje, tak v první řadě musí nějakým způsobem fungovat klub. Já coby předseda, manažer, prostě všechno je to v návaznosti.
Před dvěma týdny jste měli schůzku s fanklubem, že?
Jsem strašně rád, že to proběhlo. Něco se nelíbilo jim na moji osobu, něco zase mně. Ale myslím si, že jsme si to všichni vyřešili. Problémem jsou světlice a petardy. Kluci trochu nechápali, že stanovy jsou stanovy a kolikrát už jsme za to dostali pokuty. Že prostě svaz je takový byrokratický. Ale to je jedno. Jsem zkrátka rád, že s fanklubem proběhla schůzka a stále bude naším dvanáctým hráčem. Největší podpora je to pro samotné hráče.
Jak vy coby předseda vnímáte pyrotechniku?
Z mé pozice mě straší jedna věc, kterou vnímám. Jsem takový prostředník mezi dobrem a zlem, tedy mezi svazem a tím, že kluci řeknou, že pyro není zločin. Bohužel stanovy a pravidla kraje jsou takové, jaké jsou. Výjimky neplatí. Takže jsem v takovém mlýnském kole. Dokážu to ustát, už jsem velký kluk. Ale jsem strašně rád, že jsme si s fanklubem promluvili, mám z toho dobrý pocit. Naposledy s Hořicemi měli kluci zase dobrou atmosféru.
Vy třeba fanoušky na něco lákáte? Děláte nějaké doprovodné soutěže? Nebo je to o dobrém pivu a párku?
To snad ani ne. Ve fanklubu jsou třeba někteří, co dříve hrávali fotbal. Kdyby se něco povedlo do příští sezony, tak by spolupráce byla ještě lepší. Přemýšleli jsme s manažerem, jak to nějak vylepšit, aby každý z fanoušků mohl mít opravdu pocit, že je ve Spartaku důležitý. Chtěli bychom to ještě nějak posunout.
Co vás napadá?
Přemýšlíme o nějakých výhodách, společném soustředění, nebo jsem uvažoval, že by si po konci sezony mohli dát fanoušci s hráči společný fotbal. Nicméně ta symbióza teď takhle je a jsem rád, že to takhle máme. A jak už jsem říkal, ani ve vyšších soutěžích jsem to takhle neviděl. Prostě je to tak, jak to je a všechny to musí bavit. Když vidím někde na divizi padesát sedmdesát diváků, tak u nás je to pecka.
Je tradice hrát u vás neděle? Zkoušeli jste někdy i soboty?
Jednou se to zkoušelo, ale už nevím přesně, jestli to bylo kolem roku 2000 nebo 2002. Tehdy se to na dvě sezony otočilo, že hrálo áčko v sobotu a béčko v neděli. Ale nebylo to šťastné to takhle prohodit. Muselo se to pak vrátit zpátky. U béčka jsme si vždycky říkali, že je to taková lidová sobotní zábava. U áčka neděle je prostě neděle a lidi přijdou.
Načítám tabulku ...