Kliknutím zvětšíte
Vloni se obouchával v juniorce a (v nadsázce) jeho hlavním počinem bylo to, že mohl tlumočit mladému Kamerunci, který přijel do Hradce na zkoušku.
„Vzhledem k tomu, že neuměl anglicky, a úřední jazyk v Kamerunu je francouzština, kterou jsem měl na gymnáziu asi šest let, tak jsem ho dostal na starosti,“ vzpomíná brankář hradeckých fotbalistů Patrik Vízek. „Nějak jsem to zvládal,“ usmívá se.
Po nějakých patnácti měsících je jeho situace úplně jiná. Už na podzim naskakoval do zápasů domácího poháru, na začátku jara odchytal jeho čtvrtfinále se Zlínem. A ve středu naskočil poprvé do zápasu druhé ligy. Ve 28. kole byl u remízy 1:1 ve Vítkovicích.
„Odvedl solidní výkon. Neměl tolik práce, ale do centrů chodil a gólu mohl těžko zabránit,“ hodnotil pětadvacetiletého gólmana trenér Karel Havlíček. „Měli jsme víc ze hry. Oni hrozili jen ze standardek – a nakonec jednu proměnili,“ glosoval sám Vízek.
První start za elitní mužstvo je pro něj – zatím – vrcholem. A také uzavřením jedné části cesty. Na ní toho zvládl dost. Například v zimě dokončil vysokou školu, i to byl zásadní a životní moment. Překonal také velmi těžké zranění. Celý rok 2013 byl bez zápasů, protože si přetrhl křížový vaz v koleni. Tehdy působil v Živanicích.
„Když se na to podívám zpětně, tak mi ta doba dala hrozně moc, co se týče přístupu a práce na sobě mimo trénink,“ potvrzuje starou pravdu, že vše špatné je k něčemu dobré.
Další zkouškou byla taková klasika mladých gólmanů. Jako hradecký odchovanec cestoval po hostováních. Kabina prvního mužstva pro něj byla dlouho uzavřená. Chytal v osudových Živanicích, Kolíně, Dvoře Králové, Převýšově.
„Každá štace mi dala hrozně moc,“ vykládá. „Nejtěžší na tom bylo rok co rok opouštět partu. I když jsem byl samozřejmě rád, že se posouvám výš.“
Ano, bylo to tak. Vízek v tom velmi výrazně připomíná současnou hradeckou jedničku Radima Ottmara. Ten také prošel všemožnými týmy, než dostal šanci v prvním mužstvu Votroků. Ottmarovi už bylo přes třicet, když se stal jedničkou, Vízek věří, že se do brány propracuje dřív.
„Už jsem zmiňoval, že Oťas je pro mě vzor. Nevzdal se a svoji pozici si tvrdě vydřel,“ netají Vízek.
Ottmar to zvládl. Poslední roky je hradeckou stálicí, oporou, tváří mančaftu. Vízek má nakročeno, aby se stal jeho nástupcem.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
