Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Tohle vzešlo z mé hlavy. Dva měsíce jsem nehrál fotbal a sám nevím, jak na tom budu. Nechci vypadat, že jsem si přišel do Hradce prožít fotbalový důchod, proto jsem tuhle variantu sám navrhl," uvedl autor 86 ligových branek.

Pokud během ledna splní očekávání, bude jeho přestup z Mladé Boleslavi stvrzen.

Kulič se vrací domů, v Hradci stále bydlí a v klubu kdysi působil v mládežnických týmech. Do nejvyšší soutěže ale nahlédl v dresu Lázní Bohdaneč, dále působil v Drnovicích, Příbrami, Českých Budějovicích a ve Spartě. Zahrál si v české reprezentaci, ve dvanácti zápasech vstřelil tři góly.

Jste rád, že se kluby konečně dohodly?
Ano, protože během posledního půlroku jsem toho moc nenahrál. V Boleslavi mi bylo řečeno, že klub chce a bude sázet na mladší hráče, tak bych asi  nehrál, proto zájem Hradce vítám.

Na podzim vás provázely zdravotní problémy. Už jste v pořádku?
Na podzim v předkole Evropské ligy jsem si natrhl zadní stehenní sval, měl jsem kvůli tomu měsíční pauzu. Pak jsem nastoupil v lize doma proti Spartě a v následném pohárovém utkání v Třinci jsem si pro změnu poranil břišní sval. Navíc jsem teď  ještě absolvoval menší operaci křečových žil. Ale nyní už jsem v pořádku a na přípravu se těším.

Klub si vás nejprve vyzkouší na měsíčních testech a pak teprve se rozhodne o vašem příchodu. Jak tuto věc vnímáte?
Musím to upřesnit, tohle vzešlo z mé hlavy. V Hradci žiju, hrál jsem tady a Hradec mi není lhostejný. Dva měsíce jsem nehrál fotbal a sám nevím, jak na tom budu. Nechci vypadat, že jsem si přišel do Hradce prožít fotbalový důchod. Naopak. Chci odvést dobré výkony a aby všechno  bylo fér. Proto jsem tuhle variantu sám navrhl. Pokud budu zdravý a Hradec bude mít i po měsíci zájem, tak na nabídku kývnu.

Byl Hradec jediným zájemcem, nebo jste měl ještě jiné nabídky?
Pokud vím, tak byl jediný.

Kouč Jiří Plíšek si od vás hodně slibuje. To vás jistě těší?
Komunikace s trenérem Plíškem i Richardem Juklem (generální ředitel klubu – pozn. red.)  byla skvělá. Celkově mám z jednání s Hradcem perfektní dojem a těším se na vzájemnou spolupráci.

Na jaře „votroci" podstoupí tvrdý boj o udržení. Dovedete si představit, co vás čeká?
Boj o záchranu jsem zažil v Bohdanči a ještě v Českých Budějovicích. Každá záchrana je těžká, ale já se na to těším. V první řadě potřebuju být zdravý, pak mohu být platným hráčem. Jinak z hradeckého mužstva znám hodně  kluků. Na podzim Hradec doplácel především na koncovku. Přestože měl v zápasech hodně šancí, byly z toho remízy. Proměňovat šance – to je základ.

V Hradci bydlíte, jste tady doma. Jste připraven na to, že budete středem pozornosti a očekávání fanoušků budou velká?
Určitě. S tím si musím poradit. Jsem si toho vědom a počítám s tím. Hodně lidí mě tady zná a každý bude čekat, jaké výkony předvedu. Jsem na to připraven.

Motivuje vás i to, že jste působil v hradeckých mládežnických týmech, ale první ligu jste si v černobílém dresu nikdy nezahrál?
Když se tato možnost naskytla, neváhal jsem. Těším se, ale všechno se bude odvíjet od mého zdravotního stavu. Nechci totiž žádné úlevy, dám do toho všechno.

Do klubu ligových kanonýrů vám chybí čtrnáct gólů. Pomyslel jste i na tuto metu?
Bylo by to krásný. Stovka by byla perfektním dárkem hlavně pro tátu, který je mým velkým příznivcem. Jenže každý, kdo mě zná, tak ví, že já nehraju na sebe a nehoním žádné individuální statistiky. V první řadě mi jde o tým, rád na góly přihrávám a v Hradci to nebude jiné. Mým hlavním cílem je záchrana v lize.