Ke 120. výročí sochařova narození uspořádala vloni na jaře retrospektivní přehlídku jeho díla. Ohlas výstavy se stal impulsem pro umělcova přítele, brněnského historika umění Jiřího Hlušičku a také sochařova vnuka Aleše Kubíčka k daru 16 kreseb a 10 plastik. Jak uvádí za galerii Karel Jaroš, Kubíčkovy práce zde dlouho postrádali: „Dar tak zacelil césuru ve sbírkovém fondu galerie o dílo umělce, jehož osudová role a pouto k rodnému kraji byly podstatné pro výtvarný život Podorlicka.“ Josef Kubíček se , stejně jako jeho starší bratr Leoš, vyučil řezbářství, dále pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, na pražské a mnichovské akademii. Po krátkých pobytech ve Slatině a Nových Hradech se jeho domovem v roce 1924 stalo Brno. Jako výtvarný materiál si oblíbil dřevo, námětem řady jeho prací i kresebných studií se stala krása ženského těla.