Po skončení krajské fotbalové I. B třídy - skupina B jsme položili zástupcům devíti klubů z Rychnovska tři anketní otázky.
1. Jak jste spokojení s výsledky a konečným umístěním vašeho týmu?
2. Největší klady a zápory sezony z pohledu vašeho týmu? Co se povedlo, co ne?
3. Kdo z hráčů podával stabilní výkony a byl oporou týmu?
SK SOLNICE
Martin Kadavý, trenér:
1. Po nepřesvědčivém podzimu a následném doplnění kádru jsme na jaře předváděli dle mého názoru celkem pohlednou hru, které odpovídaly i výsledky. S konečným druhým místem v tabulce jsme spokojeni.
2. Již jsem odpověděl: nepovedl se až na několik zápasů podzim, povedlo se jaro a to komplet.
3. Měli jsme velmi kvalitní brankářské duo, které si zápasy demokraticky rozdělilo a oba gólmani zvládli celou sezonu bez chyb. Zbytek mužstva byl velmi vyrovnaný a v tom si myslím, že byla naše největší síla.
FC ČESKÉ MEZIŘÍČÍ
Martin Šnajdr, trenér:
1. Jsem spokojený. Mužstvo jsem v zimní přestávce přebral po Milanovi Mikušíkovi perfektně připravené a na čtvrtém místě. Cílem bylo, posunout se ještě o nějakou příčku výše a neklesnout v tabulce. Nakonec jsme skončili čtvrtí, tudíž jsme postavení uhájili, i když nám k druhému místu chyběly pouze tři body.
2. Za největší pozitivum považuji naši střeleckou potenci a také to, že jsme si dokázali vytvořit velké množství šancí, i když jsme s nimi kolikrát trestuhodně naložili. Nepovedly se nám tři zápasy v řadě (Opočno, Doudleby a Smiřice), které jsme prohráli. V nich jsme ani nepodali optimální výkon, a to nás stálo již zmíněné druhé místo, k němuž nám scházely tři body z těchto zápasů.
3. Oporami byli brankář David Frynta, zkušený Jan Tomášek, Vašek Slánský a oba naši střelci Ondra Ježek a Lukáš Baše. Ostatní byli součástí týmu a měli nezastupitelnou roli, i když občas střídali lepší výkony s těmi horšími. Co musím ještě zmínit, je perfektní parta, která v Českém Meziříčí je, a samozřejmě skvělí fanoušci!
TJ SOKOL LÍPA
Jan Zemánek, trenér:
1. Spokojeni určitě jsme. I když jsme neudrželi druhou příčku po podzimu, tak konečné páté místo je velmi slušné.
2. Největším kladem určitě bylo, že jsme s předstihem splnili hlavní cíl, a to vyhnout se nervům z boje o záchranu. Konečně jsme v Lípě zažili klidný závěr sezony. Jenom mi trošku dojem z dobré sezony kazí fakt, že se nám na jaře přestalo dařit proměňovat šance. Protože to nás stálo v zápasech, kde jsme byli lepší, spoustu bodů a možnost ještě lepšího umístění.
3. Vyrovnané výkony podával určitě Radek Mondík. Pomohl nám také fakt, že se nám podařilo získat do branky Vlastu Hlacha, který zvýšil konkurenci a podával velmi spolehlivé výkony. Ale určitě největším impulsem pro mužstvo byl návrat Pepy Šreibra, který dokázal rozhodovat důležité zápasy a i ihned se zařadil mezi nejplatnější hráče. Samozřejmě poděkování patří celému mužstvu a každý hráč má svůj nezanedbatelný podíl na vydařené sezoně.
TJ VELEŠOV DOUDLEBY
Marek Mazura, trenér:
1. Jsme spokojeni se záchranou v soutěži, ale mysleli jsme si na lepší umístění.
2. Největším zklamáním je přístup mladých hráčů, kteří nepochopili pojem týmový sport. Potěšením pro trenéra je vždy účast na trénincích a zapojení hráčů B-mužstva v zápasech především jarní poloviny soutěže.
3. Všichni hráči zúčastnění v zápasech se snažili podávat co nejlepší výkony, včetně posil z B-mužstva.
TJ BANÍK VAMBERK
Jan Souček, trenér:
1. Jako nováček bereme osmé místo jako úspěch. Při troše štěstí a nepředvídaných výkonech to mohlo být i lepší.
2. Největším kladem je zapracování několika dorostenců do sestavy. Byly zápasy, kdy jich hrálo šest najednou a nevedli si špatně. Záporem je špatná tréninková morálka, neúčast a neochota některých hráčů odevzdat na hřišti vše, co v nich je!
3. Nestabilnější výkony většinou podávají starší hráči jako Jiří Kotýza, Martin Vídeňský st., ale i mezi mladými si myslím do budoucna vyrostou opory týmu. Jmenovat nebudu, aby moc nezpychli.
SK ALBRECHTICE
Rostislav Kchop, trenér:
1. Vzhledem k tomu, že jsme do jara vstupovali se záměrem se zachránit, navíc za situace, kdy ze začátku jsme měli až šest zraněných hráčů ze základu, tak úkol byl splněn. Tak, jak se hráči postupně začali uzdravovat, začaly přicházet i lepší výsledky. Nakonec mohlo být i o jednu dvě příčky lepší umístění, ale převažuje spokojenost.
2. Jak jsem již zmínil, v úvodu jara přišla zranění, což se projevilo na výsledcích. S tím souvisela i menší fyzička – která byla samozřejmá u rekonvalescentů, tak i u hráčů, kteří zranění nebyli, jelikož některé tréninky se zrušily, protože jsme se prostě nesešli. Druhá polovina jarní sezony se nám výsledkově i herně už dařila, tam jsem spokojen. Rozhodně se nepovedla komunikace výbor – trenér a ukázalo se, že vedení výboru a já, máme diametrálně odlišný názor na fotbal, na druhou stranu potěší, že za mnou stojí téměř všichni hráči a zejména jsem rád za zastání u těch zkušených. Tímto bych chtěl, vzhledem k tomu, že v Albrechticích končím, poděkovat všem hráčům za 4,5 roku skvělých výsledků, kdy se jim podařilo hned postoupit do I. B třídy a krom letoška skončit vždy v té horní polovině tabulky. Zažil jsem s nimi spoustu radosti i zklamání (určitě víc radosti!), ale to k fotbalu patří a dělá ho krásným. Jsem rád, že jsem si s nimi mohl i několikrát zahrát a třeba se s některými ještě na trávníku potkám. Nesmím zapomenout ani na realizační tým, který jsem za toto období měl, děkuji vedoucím Petru Bartošovi a Jirkovi Koblmüllerovi a nesmím zapomenout ani na zdravotnici Andreu Kupkovou. Snad jsem na nikoho nezapomněl, pokud ano, tak to je jenom výsledkem nedokonalé paměti.
3. Nerad chválím hráče jmenovitě, vždy je ke hře potřeba minimálně 11 hráčů. Na výsledcích mají svůj podíl všichni. Takže děkuji všem, které jsem mohl trénovat a myslím, že mi všichni moji důvěru na hřišti vrátili, ať to bylo od „dělníka" po „špílmachra". Přesto zmíním… jsem rád, že jsem měl tu čest poznat a trénovat střelce Davida Hořínka, hráče s neuvěřitelným přehledem Láďu Sršně, velezkušeného Tomáše Jedličku, který i ve 47 letech je platným hráčem a „vyučuje fotbal", zážitkem je každopádně i lidská raketa Radim Pinkas a nesmím zapomenout ani na brankáře Míšu Králíka, který nás hodněkrát podržel. Ale jak říkám, není to jen o těchto pěti, mohl bych zde vyzdvihnout i každého dalšího z mančaftu.
TJ SPARTAK OPOČNO
Jan Jánský, trenér:
1. V žádném případě nemůžeme být spokojeni s konečným umístěním a ani s jednotlivými výsledky.
2. Podařilo se nám odehrát několik kvalitních utkání, paradoxně většinou s týmy z popředí tabulky například s Policí, Českým Meziříčím či Předměřicemi. Náš propad nejvíce zavinilo, že se nám nepovedlo nahradit dlouhodobě zraněného střelce Lukáše Jelena a proto jsme byli s 26 brankami nejhůře střílejícím týmem I. B třídy.
3. Mezi opory týmu patřil brankář Filip Effenberk, stoper Karel Petr a hráč středu pole Petr Musil.
TJ SOKOL ČERNÍKOVICE
Václav Dušek, jednatel:
1. Spokojenost byla jen v prvních dvou kolech, kdy jsme zvítězili venku nad Opočnem a doma se Smiřicemi. Pak už jen propadák a spokojenost vůbec žádná, velké zklamání, neboť po dlouhých 17 letech opouštíme I. B třídu. Myslím, že první odpovědí jsem zodpověděl další otázky. Velké zklamání pro všechny naše fotbalové fanoušky.
TJ START OHNIŠOV
Josef Kárník, sekretář:
1. Konečný výsledek hovoří jasně. Nejsme vůbec spokojeni.
2. Na našem vystoupení najdu jen zápory. Vůbec se netrénovalo, špatná docházka na zápasy, chování některých hráčů na hřišti, řada lidí měla jiné zájmy než fotbal.
3. Absolutorium zaslouží čtveřice hráčů: Macek, Zrzavý, Balek a Martínek.
Konečná tabulka:
1. Police n. M. 24 16 5 2 1 102:31 53
2. Solnice 24 15 7 0 2 66:30 47
3. Velké Poříčí 24 13 8 3 0 62:35 45
4. České Meziříčí 24 13 8 2 1 60:34 44
5. Lípa n. O. 24 13 9 0 2 49:39 41
6. Předměřice n. L. 24 11 9 4 0 52:51 41
7. Doudleby n. O. 24 9 7 3 5 51:38 38
8. Vamberk 24 11 12 1 0 46:60 35
9. Albrechtice n. O. 24 8 10 3 3 65:54 33
10. Opočno 24 7 12 2 3 26:45 28
11. Smiřice 24 7 13 1 3 43:56 26
12. Černíkovice 24 5 16 2 1 54:116 20
13. Ohnišov 24 5 17 0 2 28:115 17