„Důvody konce jsou jasné. Za prvé, věk zastavit nejde. Za druhé, moje zdravotní stránka byla poslední sezonu na fotbal už špatná. Po jakékoli delší zátěži jsem začal cítit achilovky a kolena. Po dvaadvaceti letech už nejsem ve stavu, abych mohl pokračovat v profesionálním fotbale,“ řekl Milan Baroš.

Kdy jste se definitivně rozhodl, že skončíte?
Poslední dobou to ve mně dozrávalo. Na podzim jsem byl dva měsíce mimo s achilovkou, pak začala příprava, něco jsem odtrénoval a přidala se achilovka druhá, pak mi prasklo v lýtku… Když jsem teď v tréninku, už ty achilovky cítím, hlídám si pohyb a vnímám, že do toho už nemůžu dát vše. Dostat se pak do nějaké formy, když nemůže člověk naplno trénovat, je strašně těžké. Vlastně nemožné.

Máte za sebou dlouhou kariéru, jaká byla?
Utekla strašně rychle… Je to 22 let, kdy jsem na Bazalech střídal Petra Samce. Každá éra měla něco do sebe. Když jsem začínal tady v Baníku v dorostu, bylo přání si zahrát ligu za áčko. Postupně se cíle a přání posouvaly. Dalším snem byla Anglie, kde jsem si zahrál v jednom z historicky nejlepších klubů, v Liverpoolu, se kterým jsem vyhrál Ligu mistrů. Taky za nároďák jsem odkopal mnoho zápasů. Euro 2004 bylo fantastické, jen škoda, že jsme to nevyhráli.

Na klubové úrovni jste byl kromě Anglie ještě ve Francii, pak v Turecku…
Šel jsem do Lyonu za trenérem Houllierem, ale vydržel jsem tam jen něco přes rok. Tehdy tam dorůstal Benzema a já věděl, že přes něj to nebude lehké se prosadit. Po sezoně jsem s manažerem hledal, kam dál a odešel do Turecka. Měl jsem z toho strach, nakonec z toho byly v Istanbulu nádherné čtyři a půl roku, jak po stránce životní, tak fotbalové. Celkově říct vyloženě jeden nejlepší klub nebo jednu nejlepší sezonu je těžké.

Fotbalový trenér Miroslav Koubek
Koubek o Baníku: Nejkrásnější angažmá, ztráta titulu bolí. Jaké je kouzlo klubu?

Co rozlučka? Bude?
Myšlenka tam nějaká je, ale nic rozhodnuto není. Když není nic konkrétní, těžko takhle spekulovat. Bavíme se o různých variantách, i toho benefičního zápasu. Nikdo neví, jestli bude v létě možno stadiony zaplnit. Těžko něco organizovat, když nevíte, co bude. Jsem domluvený s trenérem, že v neděli proti Plzni tam na část utkání půjdu a budu se moci rozloučit alespoň s částí publika. Tedy s těmi čtyřmi a půl, pěti tisíci diváky.

Přemýšlíte o tom, že v Baníku zůstanete v nějaké manažerské roli?
Bavili jsme se o tom několikrát, je to pro mě čerstvé, budu si muset dát chvilku od fotbalu pauzu. Byl jsem v tom celý život a teď musím spíš zjistit, o čem to je. Utřídit si fotbalový život a začít budovat něco nového. K Baníku mám zvláštní vztah, je to moje srdcovka, takže možnost, že se vrátím v jiné roli, existuje. Jedno vím ale jistě. Určitě nebudu dělat trenéra, to pro mě určitě cesta není.

Ještě poslední věc. Jde podle vás Baník správným směrem a vidíte nějakého vašeho nástupce?
Baník prožil smrt. Nebýt pana Brabce, tak Baník už tady není. A když, tak rozhodně ne v takové kondici. Věřím, že jde tou správnou cestou. Baník má našlápnuto dobře a doufám, že to bude pokračovat tak, jak je to teď nastaveno. Poslední dvě sezony jsme hráli v první šestce. Jsou tady mladí kluci, odchovanci, kteří tady patří a získávají potřebné zkušenosti. Příští sezona může být úspěšná a třeba to vyjde na ten pohár.