Bez něho by se nenarodil. Bez něho by Nice neporazili. Otce spasitele pražské Slavie ve třetím kole základních skupin v Evropské lize si teď může leckdo splést. Jmenuje se totiž také Jan Kuchta.

Může si rodič přát víc než to, když se jeho krev stane hrdinou utkání?
Asi nemůže. Samozřejmě, že jsem šťastnej. Šťastnej a taky na syna náležitě pyšnej.

Pro otce fotbalisty, navíc i se stejným křestním jménem, se dá mluvit asi o dvojnásobně splněném snu?
Jasně, prožívám to s ním. Dostat se do ligy a dokonce si zahrát evropské poháry, je něco parádního.

Kde jste utkání sledoval?
Doma v televizi. Hezky v klídečku. Na fotbaly koukám sám, protože nemám rád, když se mi tam někdo motá a mluví mi do toho.

Jaký jste fanda obecně?
Fotbal jsem léta hrál, takže vím, o čem ta hra je. Nejsem žádný nervák, zápasy prožívám v klidu a s nadhledem.

To jste v klidu, i když váš syn nastoupí v základní sestavě?
Vesměs ano. Hlavně si přeju, aby se nezranil a pak, aby mu toho vyšlo na hřišti co nejvíc. No a když je z toho gól, táta si nemůže přát víc.

Evropská liga: Slavia - Nice
Slávista Kuchta: O tom se mi nesnilo, jsem kluk z vesnice

Dokážete vnímat utkání jako celek, nebo vaše oči neustále hledají kluka?
Sleduju celkovou hru, protože v opačném případě bych z toho fotbalu moc neměl.

Jak hodně vás mrzelo, že si nemůžete zápas s Nice vychutnat v hledišti?
Určitě je lepší být na stadionu, kde je dvacet tisíc lidí, než sedět u televize.

Zavřeny jsou také všechny restaurace a bary.
Tam bych stejně nešel. Některé komentáře v hospodě se nedají poslouchat. Oprávněná kritika, ať už kluka nebo kohokoli jiného mi nevadí, nicméně ty nadávky na všechno a každého…

Jaké byly reakce, když dál váš syn gól?
Obrovská euforie. Řval jsem jak na lesy. Možná klika, že se hrálo od sedmi a ne od devíti (směje se).

Řešil byste obě brankové situace stejně?
To si netroufám posoudit. Druhý gól dával skoro do prázdné brány. Při prvním se k němu odrazil míč od obránce, on mu nasadil housle a uklidil to pěkně k tyči. Placírkou, to se mi líbilo.

Jak jste oslavil dvougólový večer alá Kuchta?
Bohužel nijak. Druhý den ráno jsem musel do práce.

Evropská liga: Slavia - Nice
Náhradníci přinesli Slavii body. O výhře nad Nice rozhodli Kuchta a Sima

To jste si nedal ani panáka?
Nemůžu. Brzy ráno vstávám. Jsem řidič z povolání, to si nerisknu.

Mohl jste usnout po takovém zápase, nebo jste ještě sledoval Spartu na Celticu?
Koukal jsem jenom poločas a usnul jsem celkem v pohodě.

Neštvalo vás, že Juliš dal hattrick a stal se on tím českým hrdinou dne?
Ne vůbec. Nepatřím k lidem, kteří někomu něco závidí. Řídím se heslem: Přej a bude ti přáno.

Stačil jste ještě večer pochytat všechny zprávy o synovi na internetu či sociálních sítích?
Sociální sítě jdou mimo mě, ale internet jsem si pořádně pročetl.

Vykoupil jste ráno všechny novinové tituly?
Ne, koupil jsem si jenom sport. Ono je kolikrát lepší noviny nečíst.

V pátek 6. listopadu ale pěly na adresu vašeho syna jenom chválu, nemyslíte?
Jasně, ale úspěch je pomíjivý. Za týden muže zahrát ho…. a všechno se obrátí.

Prodal se výkonem proti Nice do francouzské ligy?
Já bych zůstal stát na zemi. Takhle daleko ani nemůžeme přemýšlet, vždyť není ani v základu a dal první svoje dva góly za Slavii.

Utkání skupiny C 3. kola základních skupin fotbalové Evropské ligy Slavia Praha - Nice 5. listopadu 2020 v Praze. Jan Kuchta (vlevo) ze Slavie střílí gól.
Výbuch proti zdecimované Slavii, hřímá francouzský tisk nad prohrou Nice

Trnitá cesta Jana Kuchty mladšího:

Všude o něm píší, že je odchovanec pražské Slavie. To je ale hrubá chyba. Jan Kuchta (1997) mladší totiž udělal své první fotbalové krůčky v Pardubicích. Narodil se sice v Praze, ale zpočátku bydlel právě ve městě na soutoku Labe a Chrudimky. Začínal v MFK, na hřišti zvaném Dolíček. Právě tam, kde jeho táta hrával za pardubickou Lokomotivu. Potom se ale s maminkou přestěhovali do Vysokého Veselí na Jičínsku. Přestoupil do RMSK Cidlina Nový Bydžov, kde setrval do roku 2011. Jeho dovedností si všimli lovci talentů z pražské Sparty. Ve třinácti tak odešel bydlet k prarodičům do stověžaté matičky. Zatímco na nejvyšší úrovni provází přestupy mezi pražskými „S“ velké emoce, tak jeho přesun do Slavie se odehrál v tichosti. Navíc v Edenu hostoval prakticky po celé sparťanské období. V sedmnácti se Sešívaným upsal definitivně. A teď se přes noc stal slávistickým hrdinou. Jeho cestu na výsluní ovšem lemovaly akáty… Před vysněnou štací v dospělé kariéře totiž hostoval v různých koutech republiky. Vzal to pěkně do kruhu. Od Liberce, přes Bohemians, Viktorii Žižkov, Slovácko, Teplice zpět do Liberce. Ve čtvrtek 5. listopadu si nahlas řekl o základ účastníka Evropské ligy!