Dotáhl to nejvýše do třetí ligy, zkusil si ji v Chrudimi a hradecké Olympii, zahrál si i v Rakousku. Až zjistil, že na větší rozlet to nebude. „Aby měl profesionální fotbal smysl, musel bych hrát první ligu,“ vysvětluje, že se nechtěl jen tak protloukat.

Co říkáte na letošní Tomášovy výkony? Vylétl dost.
Jezdím do Liberce na skoro každý zápas a abych pravdu řekl, tak jsem to čekal.

Proč?
Přístupem a pílí si to zaslouží. Dává tomu všechno a postupně se mu to vrací góly, asistencemi, výkony.

Také je hodně vidět díky prořízlé puse, že?
(usměje se) Někdy si říkám, jestli to při rozhovorech nepřehání, dokonce i mamka ho občas brzdí. Ale on je prostě takovej, co na srdci to na jazyku.

Aspoň je zábava…
Jasně, je to legrace, lidi mají co řešit.

V Luži kopete přebor Pardubického kraje. Proč jste to nedotáhl výš?
V mládeži jsem nějaký potenciál ukazoval, ale zlom přišel v dospělých. Do chlapů v Chrudimi jsem šel dokonce o rok dřív, byl jsem na testech v Hradci a měl jsem jít do juniorky, ale Chrudim mě nepustila. Hrál jsem pak i v Olympii, ale pomalu jsem měnil názor. Ve třetí lize není moc peněz, musel jsem na brigády. Stálo to hodně času a finance nebyly dobré. Proto jsem se rozhodl, že se budu věnovat něčemu jinému.

Bylo to těžké rozhodování?
Hodně. Celý život jsem si myslel, že se budu fotbalu věnovat profesionálně. Jenže na první ligu to nevypadalo, proto jsem pomalu změnil názor.

Udělal jste dobře?
Myslím, že jo.

Je z vás holič. Ne kadeřník?
(směje se) S kamarádem jsme si otevřeli v Litomyšli barber shop, stříháme chlapy, kadeřníci ženy.

Jak jste se k tomu dostal?
Chodili jsme do barber shopu v Pardubicích a líbilo se mi to. Brácha mi pořád říkal, ať to zkusím.

Kdy přišel zlom?
Když mi brácha nakoupil nůžky, strojky, prostě všechno. Jeden den to přišlo a už mi nic jiného nezbývalo. (směje se)

Jaké byly začátky?
Těžké. Stříhal jsem dědu, bráchy. Některé ty hlavy byly hrozné. Začal jsem pracovat, udělal si kursy a snad už je to lepší. (směje se)

Malinský už ne: Malínský  

Tomáš Malinský.Zdroj: Deník/ Michal FantaPavel Srniček, bývalý brankář reprezentace, byl dlouhé roky Srníček. Prostě se to s ním táhlo od začátku v Baníku Ostrava.

Tomáš Malínský (i jeho brácha Martin) na tom jsou ve fotbale podobně. I jim prostředí pozměnilo jméno. Fanoušci znají Malinského, ne Malínského. Stačí si otevřít pár webů, včetně oficiální stránky ligy či Liberce a poznáte to.

„Myslím, že to Tomáš už neřeší. Nás píšou s krátkým i odmalička. Mně kvůli tomu museli jednou předělávat vysvědčení,“ usmívá se Martin Malínský. „Pro nás je to normální…“