Čtvrté místo v následující sezoně druhé ligy mu však zlomilo vaz, z klubu odešel k mládeži do Českých Budějovic. Tam sledoval postup Dynama do nejvyšší soutěže a marný boj Votroků o baráž.

Dnes už je zase o dům dál - stal se koučem reprezentační patnáctky a koordinátorem tréninkového procesu v krajských akademiích.

České Budějovice suverénně ovládly minulou sezonu druhé ligy. V čem jsou dál než Hradec, který byl čtvrtý? Jde především o stadion?
V tom je obrovský rozdíl. Navíc mají krásné tréninkové centrum, kde má áčko veškeré vybavení. Za ten rok, co jsem v Dynamu byl, přišly ještě další změny k lepšímu. Vznikla klubová akademie, díky níž jsem tam šel. Kluci tam mají výborný servis.

A když porovnáváme první mančafty?
Myslím, že Dynamo bylo konsolidovanější. V Hradci jsem já začínal něco nového a po mě trenér Frťala znovu.

Byl jste zklamaný, že jste na jaře 2017 skončil?
Rok předtím jsem dostal od představenstva návrh smlouvy na tři roky s tím, abych po pádu z ligy zapracoval mladé kluky. To se povedlo. Upravovali jsme kádr a myslím, že jarní sezona byla progresivní. Ale pak se představenstvo rozhodlo a šlo do toho zase s novým trenérem.

Zdá se vám, že v klubu jsou příliš často velké změny?
Měl jsem vizi, že postupně zabuduju kluky z ročníku 98, Roba Jukla, Fandu Čecha, Kubu Martince. K tomu dvě, tři devadesát devítky, třeba Kubu Šípka. Ale nemohl jsem jich tam dát šest najednou. V tom jsem měl trochu rozkol se sportovním ředitelem Pavlem Krmašem, ten tvrdil, že s mladými postup do ligy neuděláme. Třeba o Kubovi Martincovi tvrdil, že se mu nezdá. Dneska je kapitán mužstva.

Proč jste skončil v Českých Budějovicích a přijal nabídku vést reprezentaci U15?
V létě jsem začal v Budějovicích u devatenáctky a po týdnu mi zavolal Karel Poborský a dal mi nabídku na trenéra patnáctky a koordinátora tréninkového procesu v akademiích. Bylo to opravdu lákavé.

V čem?
Ve dvou ohledech. Zaprvé budu blíž k rodině, vzdálenost rozhodovala hodně. Prakticky každý den budu vyjíždět z domova v Červeném Kostelci. Být v Budějovicích nebylo vůbec špatné, ale pět dní z týdnu jsem byl tam a jen dva doma.

A druhý důvod?
Ten je samozřejmě profesní. Je to další kolonka do životopisu. (usmívá se) Pořád je to reprezentace, i když trošku menší. Především se naučím nové věci, poznám nové prostředí. Je to velmi zajímavé.

Jste předsedou klubu v Červeném Kostelci. Jak vidíte letošní krajský přebor?
Snažíme se do mužstva zapracovat mladší hráče. Bohužel jsou zatím, řekl bych, mírnější úrovně, než bychom potřebovali. I proto bude tato sezona pro nás těžší, než byly ty minulé.

Co říkáte na nynější úroveň přeboru?
Nedokážu to tolik odhadnout, už nějakou dobu nehraju. Naše generace říká, že za nás se to hrálo jinak, ale to říkaly už generace před námi. Nevím, kam až by to muselo klesnout, kdyby měl každý pravdu. My hlavně musíme dělat všechno pro to, aby šla kvalita nahoru. Ale je pravda, že tréninková morálka je v krajském přeboru hrozná. Proto je úroveň nízko.

Vrchlabští fotbalisté vyhráli zápas, ačkoliv hrál soupeř od 11. minuty přesilovku.
Šlágr pro Kratonohy, přestřelka v Polici

Nový stadion bude dýchat dál

Červený Kostelec - Je to jeden z nejromantičtějších stadionků v kraji. Ale bohužel, tribuna v Červeném Kostelci už trochu přesluhuje. „Kabiny jsou tady od roku 1956, vlastně se s tím od té doby nehnulo,“ říká Karel Havlíček, předseda klubu. „V našem regionu moc horších tribun a kabin už není,“ netají.

V Kostelci se proto pustili do akce. „Pracuje se na žádosti, vše jde ve spolupráci s městem, která je výborná. Musíme pak sehnat firmu, která areál postaví. Myslím, že se to mohlo podařit v roce 2020,“ věří Havlíček.

Ale nebojte, kouzlo se neztratí. „Ta tribuna dýchá, chceme, aby měl stadion stejný charakter, jen byl nový. Už je to ostuda.“

Rosice 28.09.2019 - domácí FC Zbrojovka Brno (červená) proti FC Hradec Králové
Hrajeme v Brně, rýpl si Zbrožek