Osobnost Deníku

V rozhovoru pro Deník se bývalý reprezentant rozpovídal o svých vzorech, začátcích a přidal i rady pro mladé talenty.

Zahrál jste si v mládí McDonald’s Cup?
Úplně si to nepamatuji, ale myslím, že jsem si ho zahrál. Je to skvělé, potkávají se tam nejlepší a bojují o postup. Pro kluky je to zajímavé, mohou se porovnávat, objevují se tam velcí talenti. Navíc v dnešní době je to hodně sledované, víc takových turnajů.

Vybavíte si nějaký speciální moment ze své žákovské kariéry?
Mám o rok a půl staršího bráchu, začátky byly takové, že on mě učil a na všechno jsme byli dva. Fotbal jsme hráli od mala. Vždycky jsem hrál díky tomu se staršími. Někdo má kariéru vypracovanou, za což klobouk dolů, ale já jsem vždycky měl ten talent. V tom věku jsem vyhrával na hodně turnajích cenu pro nejlepšího hráče a střelce. Pamatuji si, že jsme soupeřili s Bořkem Dočkalem a Davidem Petrusem z Pardubic. Člověk na to rád vzpomíná, ale jenom talent nestačí, muselo se tvrdě pracovat. Měl jsem ještě tu výhodu, že mě fotbal neskutečně bavil, odmalička jsem byl hlavou nastavený pouze na něj.

Jaký prostor měl vlastně fotbal během hodin tělocviku?
Poměrně velký, jelikož jsem chodil na sportovní školu. Od sedmi do osmi jsme měli dvakrát týdně tréninky před vyučováním, poté ještě následoval tělocvik. Měli jsme skvělého učitele, který nás bral na basket, vybíjenou, házenou. Jezdili jsme na turnaje, já všude. Bavilo mě to a ještě jsem se ulil ze školy. (usmívá se) Chtěl jsem se naučit všechny sporty i další atletické věci - umět házet kriketovým míčkem, šplhat. Za mě je to hrozně důležité a s malým to všechno dělám. Doufám, že se to naučí, protože komplexnost je potřeba a ve fotbale mu pak pomůže.

Koho jste tehdy obdivoval?
V tu dobu jsem miloval Brazilce Ronalda Luise Nazario de Limu, toho dneska o dvě kila silnějšího. To byl můj vzor. Pamatuji si, že jsem si na videokazetách stopoval jeho kličky a na zahradě jsme je s bráchou trénovali. To byly moje začátky.

Kdo vás jako fotbalista baví teď?
Fandím Realu Madrid, mám rád celý tým. Pokud se hraje liga, sedne si celá rodina k televizi a kouká na Real, máme to takhle dané. Rád sleduji Viníciuse a nejvíc mě baví Luka Modrič.

Chcete se přihlásit do letošního ročníku McDonald's Cupu? Každá škola má šanci, v akci budou i malotřídky. Základní náležitosti a podrobnosti k turnaji najdete na webu Deníku nebo oficiálních stránkách www.mcdonaldscup.cz

Jste s tehdejšími spolužáky v kontaktu?
Vídáme se hodně. Jeden můj spolužák je zároveň můj největší kamarád už od školky. Pak jsou i další, se kterými se teď zase potkávám, když jsem zpátky v Hradci. Jinak jsem chodil do Chlumce nad Cidlinou a Nového Bydžova, pořád tam za rodiči jezdím a se spoustou kamarádů jsem v kontaktu. Do toho máme ještě slučáky, které u nás fungují a vidíme se na nich, je to hezké. Některým sháním lístky a jsou rádi, když mi do toho můžou žvanit, protože někdo je slavista někdo sparťan. Já se jim snažím vnutit Hradec. (směje se)

Vyrazíte se podívat na některý zápas McDonald's Cupu?
Jsem krajským patronem a určitě tam budu. Navíc máme dva kluky, menšímu jsou tři, staršímu deset, tak mě to hodně zajímá, dá se tam něco vykoukat.

Co byste poradil současným talentům?
Mladým hráčům bych řekl, aby byli pořád ve střehu, aby je tréninky bavily a makali, protože se jim to může vrátit.

A máte nějaký vzkaz i pro jejich učitele, trenéry?
Neustále na svoje učitele a trenéry vzpomínám. Na můj vkus je v dnešní době málo tělocviku na školách. V jiných zemích je třeba pět hodin a my mám dvě. Vidím to u syna, který chodí do třetí třídy. To oni neovlivní, ale samozřejmě pohyb je strašně důležitý, proto bych učitelům vzkázal, aby s dětmi byli trpěliví, protože když poté vidí jejich úspěchy a zájem, určitě je to také baví.