Co tím konkrétně myslíte?
Jedna rovina je týmová, ze které obě sezony vyšly špatně, příčinou byly nejrůznější věci, které teď nechci přibližovat, protože nemám ještě vše ve Znojmě vyřešené. Ale stalo se. Druhou rovinou je osobní, a byť vím, že v souvislosti s tou týmovou je blbé to říct, ale byly to možná mé nejlepší sezony v kariéře. Nechci sám sebe hodnotit, ale osobně jsem byl se sebou spokojený a myslím si, že za své výkony se stydět nemusím. O to víc mě mrzí, že se spadlo, protože to může vypadat tak, že Buček měl dvě nepovedené sezony. Přitom jsem toho pochytal strašnou spoustu, což bylo i tím, že jsem byl v mužstvech, kde gólman měl hodně práce. Bohužel jsme se nezachránili.

Lukáš Magera.
Ofenzivní komando Zbrojovky: zkušenost a dravost. Vedle Magery rostou mladí

Dokonce jste byl i kapitánem…
Asi kluci zjistili, že to, co jim říkám, nejsou kecy. Sami si mě pak zvolili a já to bral jako odměnu za odvedenou práci.

V novém ročníku ve FNL nezůstáváte, vracíte se do Petřkovic…
To není tajemství. Ve Znojmě jsem smlouvu ukončil, rozešli jsme se jako chlapi, klub půjde jinou cestou. Měl jsem nabídku z druhé slovenské ligy, ale kvůli rodině jsem to odmítl, navíc se chci víc věnovat trénování brankářů, chci se v tom vzdělávat, udělat si trenérskou B-licenci. V tom vidím svou budoucnost. Rozhodně ale kariéru ještě nebalím a uvidíme, co přinesou další měsíce.

Jak jste viděl historickou sezonu Odry, kterou zakončila se 60 body na druhém místě MSFL?
Pro takový malý klub je to super. Když jsme před třemi lety postoupili do třetí ligy, udělali jsme čtyřicet pět bodů a říkal jsem si, jaká je to paráda. Před šedesáti body ale klobouk dolů, zvlášť v konkurenci Frýdku. Být před nimi je skvělý výsledek. Teď bude záležet, kolik kluků zůstane a jak bude tým vypadat dál. To je ale věc majitele pana Tače a trenérů.

V mezičase jste se zúčastnil soutěže O penaltového krále v Hukvaldech, kde jste sice chvíli chytal, ale pak střílel. Jaké bylo stát na druhé straně?
Hodně lidí křičelo: „Jo, jemu se to kope, když ví, jak se brankáři chovají.“ Musím ale přiznat, že to není lehké a v zápase bych kopat nikdy nešel.

Ioannis Xenitidis: Fandění musí lidi bavit.
Opavský kotel diriguje už pět let Ioannis Xenitidis: Fandění musí lidi bavit

Z jakého důvodu?
Protože si myslím, že je to zesměšnění druhého brankáře. Sám jsem to na jaře zažil, když ve Varnsdorfu šel na mě kopat za stavu tři jedna gólman Porcal. Na Hukvaldech to byla ale jen soutěž pro zábavu, takže jsem z toho žádnou vědu nedělal. Byl jsem rád, že jsem si mohl kopnout a po delší době vidět některé kluky. A nakonec myslím, že dvacáté místo ze sto šedesáti účastníků, z osmnácti penalt jen dvě neproměněné, to není na gólmana špatné. (usmívá se)

Zmínil jste penaltu Porcala, který ji proti vám nedal. Nicméně jsou gólmani, kteří je kopali pravidelně, například Paraguayec Chilavert nebo Brazilec Rogerio Ceni…
To jsou pro mě borci a k tomu nemůžu nic říct, rozhodně to není jednoduché. Však také Porcalovi jsem říkal, že by byl frajer, kdyby na penaltu šel za stavu 0:0. To bych nenamítal ani popel, ale když je to ve chvíli, kdy ví, že se nemůže nic stát, tak mi přijde, že z toho druhého brankáře dělá akorát blbce. A on ji navíc nedal.

Má podle vás gólman jako exekutor výhodu proti hráčům?
Myslím si, že nemá. Alespoň já to tak vnímám.

A jak to tedy máte s penaltami jako gólman?
Abych pravdu řekl, ve své kariéře jsem při penaltách nikdy moc úspěšný nebyl. (usmívá se) Naposledy jsem uspěl proti Hradci, jenže to kluk trefil břevno. Pamatuju si, že dvě jsem ještě chytil v Petřkovicích, jinak ale žádný specialista nejsem. To jsou jiní.

Věnujete se penaltám na tréninku, nebo to neřešíte?
Když jsem byl v Polsku, tak tam byl člověk, který pro gólmany dělal statistiku, že jste si mohl podle týmů vyjet, kdo a kam penalty kope. Byli pak brankáři, kteří se podle toho připravovali. Já jsem to řešil spíše až ve chvíli, kdy na to přišla řeč při přípravě celého týmu, při sestřihu. Vím, že třeba Víťa Baranek v Baníku nám říkával, kde a kdo to kope, sledoval to, ale já příliš ne, protože v první a druhé lize jsou většinou hráči chytří a střídají to.

Závěrečné soustředění reprezentace ČR do 19 let před odletem na ME v Arménii. Trio legend u české devatenáctky: zleva trenér Jan Suchopárek, jeho asistent Michal Horňák a patron týmu Jan Koller
Slavný kanonýr Koller na Braškově. Reprezentaci na mládežnickém Euru věří