Poslední dubnová neděle na Trutnovsku nabídla zápas, na který jeho aktéři hned tak nezapomenou. V utkání Pivovar Trautenberk Okresního přeboru mužů mezi fotbalisty Libotova a Bohuslavic nad Úpou padlo 11 branek.
Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, průběh zápasu se ale výjimečným stal. Domácí hráči totiž vyhráli 6:5, ačkoliv po devatenácti minutách prohrávali 0:5. Na straně poražených se stal nejsmutnějším hrdinou autor tří branek Adam Sunek (21), jehož bleskový hattrick nakonec vyšel vniveč.
Adame, zažil jste někdy podobný zápas, během něhož jste se už pomalu cítil vítězem, aby nakonec bylo vše jinak? Kdy naposledy váš tým ztratil třeba jen dvoubrankový náskok?
Popravdě musím říct, že jsem už nečekal, že bychom ještě mohli prohrát. Náskok 5:2 v prvním poločase byl pro náš tým velký a byli jsme naladění, že určitě nějaký ten gól do soupeřovy branky ještě přidáme a náskok zvýšíme. Nakonec se vše otočilo a bylo to pro nás jako zlý sen. Teď víme, že se z takového utkání musíme ponaučit.
Adam Sunek v dresu Bohuslavic n. Ú.
Sezona 2022/2023: 20 odehraných utkání – 5 vstřelených branek
Sezona 2023/2024: 17 odehraných utkání – 7 vstřelených branek
V Libotově se od začátku vše vyvíjelo ve váš prospěch. Čekali jste, že byste až takhle mohli tabulkového souseda zaskočit?
Na podzim doma jsme s Libotovem uhráli krásný výsledek 6:1 a čekali jsme podobný průběh zápasu i na hřišti soupeře. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo utkání dopadnout jinak.
Máte pravdu, sám jste v 19. minutě zvyšoval už na 0:5. Jaké jste měl v té době pocity? Soupeř vypadal na ručník.
Vést v 19. minutě 5:0 a u toho si vedle jedné asistence zapsat ještě hattrick, to byl pro mě samozřejmě super pocit. Určitě doufám, že tohle nebyl můj poslední podobný úspěch. Na začátku zápasu jsme soupeře nenechali ani chvilku odpočinout, tlačili jsme je a tím jsme zvládli vstřelit těch pět branek. Bohužel ale byly poslední a vše se záhy začalo otáčet.
Která z vašich tref byla nejpovedenější, dokázal byste všechny popsat? A koho vlastně v týmu považujete za svého dvorního nahrávače?
Jsem pravák, ale tuším, že všechny tři góly jsem vstřelil levou nohu (usmívá se). Asi nejhezčí gól tohoto zápasu byl po dlouhé přihrávce od Jirky Zákravského do lajny, tak jak to máme natrénováno. Sám jsem si balón přenesl až do vápna, kde jsem levačkou z ostrého úhlu trefil přímo pravou šibenici. Jinak za své dvorní nahrávače určitě považuji Karla Piskora a Josefa Kroku. To jsou hráči, se kterými hraji fotbal už spoustu let a na hřišti víme, co jeden od druhého čekat. Bez nich by se ty góly dávaly určitě hůře.
Kde se podle vás vše zlomilo? Domácí sice do poločasu snížili na 2:5, pořád jste ale jasně vedli.
Určitě mělo na naši porážku nešťastné zranění Honzy Macely, kterému selhalo koleno uprostřed zápasu a proto nemohl už do druhé půle nastoupit. Je to náš klíčový hráč jak na celém hřiště, tak hlavně v obraně. No a nakonec si náš gólman Serhiey Pradun nadvakrát zlomil malíček na pravé ruce.
Co jste si tedy s trenéry říkali v kabině? Byl tam strach ze ztráty náskoku nebo jste šli do druhé půle s tím, že přidáte další branky?
Především nám bylo řečeno, že zápas ještě není u konce a že o body se budeme muset ještě poprat. Bohužel ve druhém poločase se dařilo více Libotovu než nám. Tím jsme přišli o pětigólový náskok a ještě stihli prohrát.
Načítám tabulku ...
Utkání přitom pro vás bylo dost důležité. Na Libotov jste se mohli bodově dotáhnout, místo toho vám rival utekl. Kde teď bude třeba bodovat, abyste se vyhnuli sestupu do III. třídy?
Nejbližším soupeřem nám bude Bílá Třemešná u nás doma. Soupeř je to silný, takže musíme máknout a sbírat body, kde to jen půjde. Já i celý náš tým věříme, že ještě ve zbytku soutěže spoustu zápasů vyhrajeme.
Zbývající program Bohuslavic nad Úpou – doma Bílá Třemešná, – venku Poříčí u Trutnova, – venku Podhůří, – doma Pilníkov, – doma Hostinné, – venku Rudník, – venku Vítězná, – doma Volanov, – venku Strážné.
Mimochodem, v Libotově jste odehrál lehce jubilejní čtyřicátý zápas od návratu k fotbalu.
O tom jsem ani popravdě nevěděl, ale co jediné vím je to, že fotbal za Bohuslavice ještě dlouho hrát budu. Sice se nám momentálně moc nedaří, ale určitě ještě dokážeme všem ukázat, že na to máme.
close
info
Zdroj: Václav Mlejnek
zoom_in
Tým Bohuslavic nad Úpou před podzimním domácím utkáním proti Vítězné (2:3).
Dříve jste hrál za Trutnov. Jak na působení v týmech mládeže vzpomínáte a co považujete za svůj největší fotbalový úspěch?
Jak říkáte, v mládeži jsem hrál za Trutnov a už tehdy jsem věděl, že fotbal je sportem, který budu milovat celý život. A můj největší úspěch? Asi výhra v McDonald’s Cupu, jinak si nevzpomínám, kdy byl nějaký velký úspěch v mé fotbalové kariéře.
Jak už jste zmínil, v sobotu s Bohuslavicemi přivítáte Bílou Třemešnou. Jaký duel očekáváte a může se na psychice týmu nějak podepsat ztráta náskoku z posledního zápasu?
Proti Bílé Třemešné věříme v co nejlepší výsledek. Co se stalo v Libotově, stalo se, určitě nás to zase posunulo dál, přece jen chybami se člověk učí. Ale teď je před námi nový zápas, je na čase zabrat a sbírat body.
Načítám výsledky ...
