Maloval si jiný konec. O tom žádná. Jiří Janoušek (nar. 17. listopadu 1989) patřil řadu sezon ke stabilním členům základního kádru Votroků. Na jaře však (částečně i kvůli neobvyklému zranění lokte) neodehrál ani minutu. Kontrakt mu vypršel, nabídka na prodloužení nepřišla. Teď si shání nové angažmá.

,,Rád bych zkusil zahraničí. Ozvala se mi také Chrudim. Uvidíme, jak to všechno dopadne,“ říká devětadvacetiletý záložník, jenž má na svém kontě mimo jiné 65 prvoligových startů a jednu vstřelenou branku.

Na jaře jste důvěru nedostal. Jistě se najde vysvětlení…
Podle mého soudu se mi zimní příprava celkem povedla. Trenér se ale rozhodl pro jiné hráče. Nezbylo mi, než to akceptovat. V prvních třech utkáních jsem seděl na lavičce. Získali jsme sedm z devíti bodů, takže nebyl důvod do sestavy nijak zasahovat. Šanci jsem nedostal. No a pak přišlo zranění, které se se mnou táhlo prakticky až do konce sezony.

Co se přesně přihodilo?
Ani bych nevěřil, že se něco podobného může fotbalistovi stát. Na tréninku jsem šel do souboje a o hráče si prolomil loket. Diagnóza odhalila přetržený vaz i úlomek kosti. Špatně se to hojilo. Furt jsem nosil v hlavě, abych neuklouzl, nespadl. Fyzicky jsem na tom nebyl špatně, ale podvědomě jsem tu ruku pořád řešil.

Probíral s vámi kouč Frťala před začátkem jarní části vaši pozici v mužstvu?
Něco proběhlo. Chtěl, abych na kluky víc mluvil. Patřil jsem k nejzkušenějším v kádru. Říkal jsem si, že se vše obrátí k lepšímu. Jenže přišlo to zranění. Když nehrajete, je těžké roli jednoho z lídrů naplňovat. Maximálně můžete něco říct po zápase, ale to není ono, když nejste v jádru dění.

Vnitřně jste s tím musel bojovat, že?
Je mi devětadvacet, což je pro fotbalistu ideální věk. Zkušeností je dost, koukat se na zápasy z tribuny není jednoduché. Sužovalo mě to. Nesl jsem to těžce. Končila mi smlouva. Něco jsem za Hradec odehrál. Rozloučit jsem se chtěl určitě lepším způsobem. Ale osud takhle zasáhl.

Čekal jste, že vás poraněný loket vyřadí ze hry na tak dlouhou dobu?
To právě vůbec. Původní prognóza byla dva až tři týdny. Jenže se to dávalo do kupy mnohem déle.

Posily: Dva útočníci a obránce

První tři nové tváře ohlásil fotbalový Hradec Králové, v minulé sezoně čtvrtý celek FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY.

Do letní přípravy, již tým kouče Zdenka Frťaly začne v pondělí, vstoupí také devětadvacetiletý obránce Kristian Zbrožek z Varnsdorfu, jedenadvacetiletý útočník Erik Prekop, který v dresu Petržalky nastřílel ve druhé slovenské lize třináct gólů v šestadvaceti zápasech, a další forvard Patrik Švantner z Českých Budějovic.

Určitě už řešíte budoucnost…
Agenta nemám, nějaké možnosti tu ale jsou. Lákalo by mě zahraničí. Zatím nic konkrétního nemám. Uvidíme. Ozvala se mi také Chrudim. Zájem mě potěšil. Všechno zvažuju. Může se tudíž stát, že začnu přípravu tam a v příští sezoně vyběhnu proti Hradci.

Jak daleko jsou jednání s MFK?
S panem Linhartem (sportovní manažer Chrudimi - pozn. red.) jsme si už věci nastínili. Jde svým způsobem o rodinný klub. Všichni se navzájem dlouhodobě dobře znají. Panuje tam pozitivní atmosféra. Pokud nedopadne zahraničí, nebudu se tomu bránit.

Třeba by vás tohle angažmá rozsvítilo jako kdysi hostování ve Varnsdorfu, s nímž jste v sezoně 2014/15 vybojoval postup do ligy (nakonec se neuskutečnil kvůli nesplnění licenčních podmínek - pozn. red.). Tehdy jste patřil k největším oporám…
Vždycky jsem se snažil dávat fotbalu sto procent. Vzhledem k zranění jsem byl možná trochu skleslejší, ale třeba na podzim to z mé strany podle mého názoru špatné nebylo.

Buďte konkrétnější…
Nechci, aby to znělo nějak moc sebevědomě, ale klukům se kolem mě dařilo víc. Třeba takový Wesley. Komunikovali jsme anglicky. Věděl, co může očekávat, kam si nabíhat. Na jaře o tuhle výhodu přišel a trpěly tím i jeho výkony.

Po sezoně bylo řečeno, že hradecký tým ještě nevyzrál. Co o tom soudíte?
Těžké odpovědět. Hradec každopádně potřebuje víc osobností. Chce to mít pořádnou osu. Hráče, kteří si to budou dirigovat ve všech řadách. V partě problém nebyl, ale ten tým byl celkově hodně mladý.

Proto to nakonec nevyšlo ani na baráž?
Možná ano. Přišlo mi, že tam při zápasech bylo strašně moc nervozity. Kolikrát úplně zbytečně. Hradce by se měl ve druhé lize každý bát. Chtělo to víc sebevědomí. Párkrát se stalo, že jsme se zbytečně dlouho otrkávali, začalo se hrát pozdě. Třeba doma s Jihlavou. Mělo se to jít zválcovat, vůbec nekoukat na to, kdo stojí na druhé straně.

Z tónu vašeho hlasu je znát zklamání. Rozlučku s černobílým dresem jste určitě plánoval veselejší…
Smutný jsem, to ano. V áčku jsem byl od osmnácti. Zažil třeba vítězné bitvy v lize se Spartou. To se nezapomíná. Mám k tomuhle klubu vztah. I proto mrzí, že jaro proběhlo, jak proběhlo. Vzpomínat budu ale vždycky v dobrém. Zahrál jsem si tu ligu, poznal řadu skvělých spoluhráčů. Zážitků bylo opravdu mraky.

Komentář: Do Chrudimi? Dobrá volba
Pokud Jiřímu Janouškovi dopadne angažmá v sousední Chrudimi, půjde o dobrou zprávu pro obě strany. Je mu devětadvacet, ve fotbale něco zažil. Někdo samozřejmě může namítnout, že celé jaro nehrál, že bude trvat, než se do toho dostane, že je pomalejší. Tak ale působil vždycky. Janoušek umí ve středu pole odvést famózní práci. Pokud jej v Chrudimi oživí, mohou si mnout ruce. Mladé, běhavé mužstvo podobný typ v sestavě potřebuje. Hru dokáže usměrnit, v odebírání míčů je přeborník a vykouzlit umí překvapivé a rychlé řešení. Ještě může všem škarohlídům ukázat.