O čem mluvil v rozhovoru pro klubový web?

O UMÍSTĚNÍ: Podzim byl spravedlivý. Mezi moje životní motta patří to, že každému se všechno vrátí – v dobrém, nebo ve zlém. To platí i pro nás.

O ŠPATNÉM STARTU: Po třech utkáních jsme měli dva body. Strach už u mě není nepřítel, ale součást života. Pravda je, že po třech kolech – ve dvou jsme dokonce ani nedali gól – jsem věřil, že se to už musí zlomit. Pokud jde o přístup, nastavení hlav, v tom jsem neviděl problém. Možná hrálo roli, že jsme do sezony šli s velkými ambicemi. To nás mohlo svazovat.

O NEJLEPŠÍCH ZÁPASECH: Já bych jmenoval tři utkání – domácí s Varnsdorfem, ve kterém jsme si fotbal užívali, pak Žižkov a Duklu.

O BRANKÁŘÍCH: Už před soutěží jsem avizoval, že oba gólmani jsou na kvalitativně stejné úrovni. V prvním kole jsem se rozhodl pro Patrika Vízka, ale myslím, že ani kluci mu nepomohli k tomu, aby získal jistotu. Nejdřív jsem se rozhodl pro návrat Radima Ottmara jako pro řešení z krátkodobého hlediska, ale on svou šanci chytil za pačesy tak, že už nebyl důvod sahat do toho.

O NEJLEPŠÍM ROZHODNUTÍ: Posunuli jsme Kristiana Zbrožka z obrany do zálohy. Jednoznačně to vidím jako jeden ze zásadních momentů. Zpevnila se tím obranná fáze, do zálohy se přesunul dispečer s velkými zkušenostmi z druhé ligy. Do kabiny přinesl s Erikem Prekopem čerstvý vítr.