Operátoři denně vyřizují stovky tísňových hovorů a téměř 300 výjezdů, přičemž zhruba třetina z nich je vlastně zbytečných. Denně řeší pacienty s prokázanou nákazou novým typem koronaviru a jejich zhoršený stav. Zároveň ale čelí požadavkům lidí teprve čekajících na odběry, jež se domáhají výjezdu záchranné služby, ač vykazují pouze mírné příznaky či zvýšenou teplotu.

Podle mluvčího ZZS Prokopa Voleníka čelí záchranáři stejně jako nemocnice mohutnému náporu, který jen tak nepoleví. „Přesčasy, práce mnohdy na hraně fyzického i psychického vyčerpání, to teď charakterizuje každodenní práci záchranářů. Za jejich obětavost a pracovní nasazení patří všem velké díky. Ale zatím to zvládáme. Musíme být připraveni pomoci těm, kteří nás opravdu potřebují,“ líčil. 

Redaktor Jaroslav Balvín si vyzkoušel na vlastní kůži práci v odběrovém místě v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Vysilující odběry. Místo svatého bdí nad sestrami v ústecké nemocnici Brad Pitt

Podle Voleníka, jenž je sám aktivní záchranář, je nesmírně důležité, aby volající vždy říkal pravdu. Někteří lidé totiž své potíže zveličují. Následek může být tragický. Sanitka pak může chybět u vážného případu nebo u těžké dopravní nehody. „Téměř polovina současných výjezdů je pro nemocné s koronavirem, kteří mají zhoršené dechové potíže nebo vysoké a neustupující horečky. Ani ostatní onemocnění a jejich vážné komplikace nemají v této době pauzu. Stále vyjíždíme pro pacienty s infarkty, mrtvicemi či dalšími závažnými stavy,“ popsal.

Mnohdy by podle lékaře a manažera ústecké EUC kliniky Jiřího Madara stačilo, kdyby se nemocní lidé poradili s lékařem on-line. Služba funguje po celé republice a záchrance by to mohlo ulevit. „Naše klinika tuto službu poskytuje 24 hodin 7 dní v týdnu. Pacient zkonzultuje s našimi lékaři svůj stav pomocí chatu či videohovoru z pohodlí domova, dostane doporučení i e-recept. Na našich webových stránkách je v záhlaví velké tlačítko Začít vyšetření,“ zmínil.

Strach má velké oči

Jenže strach z nákazy koronavirem a mírné nebo jen počínající lehké příznaky jdou u některých lidí ruku v ruce s jejich zveličováním. To vše pak některé z nemocných přiměje zavolat záchrannou službu. „Při počínajících teplotách, ztrátě čichu, chuti nebo jiných nezávažných potížích vedoucích k podezření na nákazu koronavirem je nutné vždy kontaktovat svého praktického lékaře. Ten zajistí žádanku na odběr a doporučí užívání léků a postup pro domácí léčbu,“ doporučil Voleník.

Je tu i další potíž. Na základnách záchranářům zrovna chybí 31 zaměstnanců z celkem 470. Jsou v karanténách či nemocní covidem-19, dalších 14 se vyléčilo. I proto pomoc záchranářům nabízejí dobrovolníci, a to především z řad řidičů. Záchranky je ale většinou odmítají, protože nemají znalosti, školu a zkoušky předepsané zákonem.

Fotoreportáž z jednotky Covid v nemocnici v Litoměřicích. Starají se tam za přísných hygienických a bezpečnostních opatření o několik pacientů, kteří onemocněli koronavirem.
Mrtvých je v Ústeckém kraji už přes 300. Většina zemřelých na covid jsou senioři

Jak ale vysvětlil zástupce ředitele krajské záchranné služby Petr Bureš, stále se jim daří zajistit nepřetržitý provoz jak zdravotnického operačního střediska, tak všech výjezdových skupin bez omezení přednemocniční péče. „Pro všechny naše zaměstnance platí přísný režim. Nošení roušek, při výjezdech respirátory, ochranné brýle, štíty a další specifické ochranné pomůcky, které jsou v této době pro nás nezbytné. Zvýšený nárůst pracovní neschopnosti a náhlé a rychlé šíření nákazy mezi naše záchranáře by mohly ohrozit činnost a provoz zdravotnické záchranné služby,“ dodal.