Depot v keramické nádobě byl uložen do země před třemi tisíci lety.

O unikátní objev se postaral amatérský archeolog Tomáš Melich.

„Ceníme si toho, že objev oznámil archeologům, a tím umožnil jeho odborné vyzvednutí a výzkum. V některých případech se stává, že jsou bližší nálezové okolnosti vypovídající o původním uložení předmětů nechtěně zničeny samotným nálezcem,“ zhodnotil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Badatelé provedli na místě, jež nálezce označil, společnou prospekci za pomoci detektoru kovů.

„Kolega Miroslav Komínek s pomocí detektoru přesně lokalizoval jádro depotu. Provedli jsme mikrosondu, která v hloubce pouhých třiceti centimetrů odkryla orbou částečně poškozenou větší keramickou nádobu,“ vylíčil.

Okraj, hrdlo a částečně i stěny keramické nádoby byly v minulosti zemědělskou činností zničeny a zavlečeny spolu s několika bronzovými předměty dál od místa původního uložení.

„Celou situaci se nám podařilo postupně odkrýt a zdokumentovat. Nádobu s obsahem bronzových předmětů jsme vyzvedli a převezli do muzejní laboratoře,“ přiblížil Zdeněk Schenk.

Na vyzvednutí depotu se podle něj podílela i archeoložka Lenka Pěluchová - Vítošová z Muzea Kroměřížska.

Bronzový depot byl uložen do země v pozdní době bronzové, tedy 1000 až 750 let před naším letopočtem.

Nejspíše kultovní význam

„Uložení keramické nádoby s bronzovými předměty do země mělo nejspíše kultovní význam, spojený s některým z rituálů tehdejších obyvatel,“ vysvětlil Zdeněk Schenk.

Součástí depotu byly kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon, náboj kola vozu a zejména kruhový předmět - faléra z bronzového plechu.

„Povrch tohoto unikátního předmětu nese nápadně bohatou tepanou výzdobu, kterou tvoří čtyři soustředné pásy perliček, střídající se s třemi pásy pukliček. Podobný styl výzdoby se objevuje v případě šálků typu Jenišovice - Kirkendrup, jež se nacházejí v hromadných souborech z pozdní doby bronzové,“ zmínil Zdeněk Schenk.

Úsměvy skryté pod rouškami

Objev z Přerovska spadá podle badatelů do horizontu depotů typu Křenůvky. Po laboratorním ošetření čeká nález podrobná analýza.

„Teprve poté postupně vypreparujeme obsah celé nádoby. Necháme se překvapit, co do ní naši předci před třemi tisíci lety ještě uložili. Na základě všech bronzových artefaktů bude provedena jejich typologická analýza a přesnější chronologické zařazení ve vztahu k obdobným depotům, nalezeným na území České republiky a v okolních zemích,“ podotkl.

Podle Zdeňka Schenka patří depot, jehož místo nálezu zatím badatelé z preventivních důvodů nechtějí upřesnit, k nejvýznamnějším archeologickým objevům v Olomouckém kraji v posledních desetiletích.

„V době nouzového stavu v nás tento objev vyvolal doslova pozitivní vlnu nadšení. Jen byly naše úsměvy skryty pod rouškami,“ uzavřel.