Vraťme se k Vojtovi Náprstkovi a k světležlutému Weissovu domu na rohu Panské a Hradební ulice v Rychnově nad Kněžnou. Na jeho průčelí bývala v předlistopadové době plechová cedule s textem, že tam krátce pobyl Vojtěch Náprstek, ale ta tam už dávno není. A kdože to byl? Žil v letech 1826 až 1894, počeštil si roku 1880 své původně německé jméno a příjmení Adalbert Fingerhut, byl to vlastenec, mecenáš – vzpomeňme Náprstkova muzea v Praze.
Pro nás Rychnováky se zapsal do paměti tento revolucionář z bouřlivého roku 1848: Když byl na něj v Praze vydán zatykač a hrozil mu trest smrti, utíkal do Ameriky. Samozřejmě napoprvé uhodneme, že přes náš Rychnov, no a dál pak přes polskou Vratislav, tehdy německy Breslau, a německý Hamburk. A aby tajně unikl od nás z Rychnova, odjížděl odtud na voze, ukrytý pod hromadou hnoje. Tak vám zavzpomínají nejstarší Rychnováci, kteří to slýchali od svých předků.
Vojta Náprstek pobyl v Americe 10 let a v Praze, do níž se pak vrátil, byl z jeho popudu založen počátkem roku 1865 Americký klub dam, první ženský klub v Čechách. Prošlo jím - víme to přesně - 893 žen a přednášeli v něm mj. T. G. Masaryk, Jan Evangelista Purkyně a Miroslav Tyrš.
„Oni zavedli slavení Vánoc i stavění stromečků v opatrovnách, jak se tenkrát říkalo, to byly sirotčince nebo útulky, i v nemocnicích. Byla to novinka a velice dobře se ujala, protože samozřejmě nezůstalo jen u toho stromečku,“ to cituji Milenu Seckou, bývalou vedoucí knihovny Náprstkova muzea a předsedkyni Amerického klubu dam, jehož činnost byla v 90. letech 20. století obnovena.
Měl jsem možnost přečíst si 52stránkový rukopis beletristické prózy rychnovského etnografa Rudolfa Zrůbka Dávno, dávno tomu s podtitulem o kuchařce, hnojném vozu, bubnu a jiných věcech, co revoluci v památném roce 1848 dělal. Půjčil mi ho sám autor a ten nedlouho potom v dubnu 2008 zemřel. V ní je právě kapitolka o hnojném voze s Vojtou Náprstkem v Rychnově. No, u nás v Rychnově si na Vojtu Náprstka nikdo nevzpomene, tak aspoň že my tady.
