Jak si tak brouzdám internetem, vidím: vstup zdarma. To je něco pro mě. Každý první čtvrtek v měsíci vstup zdarma na Veselém Kopci. Dne 4. 8. 2022 jsem tedy vyrazil. Venku hic, ale zdarma je zdarma. Jedu tam, i kdybych měl padnout. A když zdarma, tak jsem zaparkoval v malebné vesničce, mimo placené parkoviště. Podle šipky s textem "pro pěší" jsem se vydal do cíle cesty. A náhle, co nevidím, vlastně vidím… malebná hospůdka U kováře Matěje. Tak tam směřuju. Jak jsem psal, vedro jako na Sahaře a usměvavá dívčí obsluha. Dám kafíčko a protože je hic, tak i kofolu. Dodržuju pitný režim. Na dětské hřiště s dřevěnými koníky jsem nešel. Přeci jen jsem trochu starší a je hic. Po tomto neočekávaném, ale příjemném zpestření vyrážím k předem plánovanému cíli.

Již z dálky vidím, že místní placené parkoviště je bez jediného auta. Výběrčí parkovného taky žádná. Pojalo mě divné podezření, že bude zavřeno. Ale za chvíli bylo jasno. U vchodu mě uvítal úsměv všech přítomých pracovnic Veselého Kopce. Nabyl jsem dojmu, že jsme první a poslední návštěvníci. A nebyl jsem daleko od pravdy. Vstup zdarma využilo jen asi 10 lidí. Pokecal jsem s pracovnicemi, zjistil, jak přijít ke krásné vstupence a vyrazil jsem vstříc fotografiím bez lidí.

Bylo sluníčko. Všude docela hodně stromů a bylo možné využít stín. A jemný vánek osvěžoval těch málo odvážlivců, kteří zadarmo přišli. Návštěvu jsem ukončil závěrečným pokecem s pracovnicemi a ujištěním, že 1.9.2022 opět dorazím. 

Jaroslav Černý