Na startu se objevil podruhé Martin Rohlena se svojí Škodou 130LR v barvách Podhoranu Lukov, tedy ve stejných, jaké jsme znali, když za volantem sedával Jiří Sedlář.

„Přestože páteční ráno bylo hodně mlhavé, tak jsem se na volné jízdy velmi těšil. Jednak jsem si chtěl hezky zajezdit, a přitom povozit kamarády a partnery, kteří mi s motorsportem pomáhají. Největší alchymií byly pneumatiky, aby vydržely jízdu bokem a zároveň nebyla úplně pomalá. Myslím, že se obojí povedlo,“ zhodnotil pátek Martin Rohlena.

Po sobotním ranním tréninku se už začalo závodit naostro. Jezdci byli rozděleni do dvojic, a podle výsledných časů postoupili buď do finále nebo do „finále útěchy“ o třetí místo.

V první jízdě se Martin Rohlena utkal s Pavolem Spišákem a jeho Ladou VFTS, který patřil k největším showmanům setkání. Vůbec mu nešlo o výsledek, ale jen o pobavení diváků krásnými smyky. Pozadu nechtěl zůstat ani Martin Rohlena, který nakonec projel cílem první.

V druhé jízdě měl za soupeře ex-továrního jezdce Vladimíra Bergera s vypůjčenou Škodou 130 LR. Také v této jízdě si připsal vítězství, když se oproti první jízdě zlepšil o dvě a půl sekundy.

Rychlejším jezdcem v historických automobilech byl pouze Jiří Navrátil s Fordem Sierra Cosworth a bylo jasné, že to bude souboj Davida s Goliášem. Proti Jiřímu Navrátilo neměl Martin Rohlena příliš šanci, ale šel do souboje naplno. Za druhé místo a krásnou jízdu sklidil zasloužený potlesk.

„Raní trénink a rozjížďky jsem se snažil zajet co nejlépe, ale přesto alespoň lehce smykem, aby to bylo koukatelné. Postup do finále byl pro mě obrovským překvapením, kterému bych v pátek ani náhodou nevěřil, kdyby mi to někdo řekl. Věděl jsem, že na Sierru s výkonem ca 300 k nemám šanci, pokud neudělá soupeř chybu. Tak jsem zvažoval, zda finále pojmout jako show anebo jet na čas. Ale řekl jsem si, že to nevzdám bez boje, a šel do souboje hlava nehlava vyhrát, a přitom neudělat ostudu. Po vystoupení z vozu v cíli u Jirky Navrátila, se mi při pohledu na tleskající lidi na tribunách ve stoje rozzářili oči, což byl pro mě asi nejlepší zážitek a nejemotivnější, jaký jsem kdy zažil. Přirovnal bych to k noční superspeciálce ve Zlíně, která je díky atmosféře nezaměnitelná. Ale Setkání mistrů bylo možná ještě o kousek lepší a udělalo mi obrovskou radost. A moc děkuji Jirkovi Navrátilovi, že jsem měl čest ho poznat a jet s ním právě toto finále na které nikdy nezapomenu. Snad jsem svojí jízdou nezklamal slečnu Karolínu Kořistkovou, která na navigátorské sedačce doposud usedla pouze vedle svého bratra, a vedle mě měla premiéru, a to na oficiálním podniku. Moc bych chtěl poděkovat všem partnerům a lidem, kteří mi pomohli se na start postavit. Zejména bych rád poděkoval firmě pujcimobytku.cz za zapůjčení obytného vozu, v němž kde jsme se mohli kdykoliv v promrzlé Sosnové ohřát, natáhnout se, udělat si čaj nebo kávu a ohřát teplý oběd,“ řekl po závodě Martin Rohlena.

JL