V naší republice onemocní ročně několik stovek dětí a dospělých závažnými chorobami. Pro mnohé z nich je jedinou cestou k záchraně života transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce. Bohužel každý čtvrtý z nich umírá jen proto, že v registrech vhodného dárce nikdy nenajde.

Čím více potencionálních dárců bude zapsáno v registru dárců dřeně, tím věcí šanci na záchranu života budou tito nemocní mít.

„Jedním z těch, kterému pomohla transplantace k návratu do normálního života byl i můj syn Adam, kterému lékaři před téměř deseti lety diagnostikovali akutní lymfoblastickou leukémii,” svěřuje se Iveta Hlobilová.

První akcí na podporu transplantace kostní dřeně bude Kabelkománie a charitativní bazar, který se uskuteční na zámku v Doudlebách nad Orlicí v rámci vyhlášených Farmářských trhů, a to 18. a 19. května. Bude zde možnost se zaregistrovat do seznamu dárců kostní dřeně.

„V roce 2006 jsme zažili největší radost, která může člověka potkat – narodil se nám syn. Jeho příchod na svět nebyl tak úplně poklidný, kvůli rozštěpu patra a obličeje ho několik dní po příchodu na svět čekala první operace a spoustu věcí, které děti běžně zvládají, se musel trpělivě učit. Když jsme tenkrát odcházeli s uplakanýma očima z novorozenecké Jednotky intenzivní péče brněnské Dětské nemocnice, sílu nám dával pohled na rodiče vycházející z protějších dveřích – transplantační jednotky Kliniky dětské onkologie. Jako dnes si vybavuji myšlenky, které se mi tenkrát honily hlavou. V duchu jsem si opakovala, že máme krásné miminko, kterému opraví to, co příroda nedodělala a život půjde dál. Jsou lidé, kteří řeší daleko podstatnější problémy,” vzpomíná Iveta Hlobilová.

Ani ve snu ji tehdy nenapadlo, že bezmála po osmi letech bude pravidelně vycházet právě z oněch protějších dveří. Bude vycházet plna lásky, síly, víry a naděje. To je totiž to jediné, co podle ní může rodič udělat poté, co lékaři diagnostikují jeho dítěti onkologické onemocnění.

Za první vysvědčení chemoterapie

Týden před koncem školního roku 2014 se Hlobilovi dozvěděli, že to, co všichni považovali za běžné nachlazení, je akutní lymfoblastická leukémie. Místo sladkostí jako odměnu za první vysvědčení dostal jejich syn v nemocnici první chemoterapii…

„V té chvíli se nám obrátil život vzhůru nohama. Nastoupili jsme do rozjetého vlaku, kde nikdo nemá tušení, kam vlastně jede…Ta bezmoc, strach a úzkost, která nás tehdy přepadla, se nedá slovy ani popsat. Jediné, jak můžete pomoci, je jednoduše být nablízku, zmobilizovat všechny síly a dodávat tolik potřebnou pozitivní energii,” radí Iveta.

Při léčbě lékaři pravidelnými odběry kostní dřeně zjišťují, jak chemoterapie účinkuje. V Adamově případě prý nezabírala tak, jak bylo třeba a tak by hrozilo, že se nemoc vrátí.

S tebou mě baví svět

Lékaři se proto rozhodli pro transplantaci kostní dřeně.

Dárce hledali v českém i světovém registru. Hlobilovi měli velké štěstí, protože se pro jejich syna našli hned dva vhodní dárci. O vybraném dárci vědí to, že bydlí v Německu a v době darování dřeně mu bylo 40 let.

Do pražské motolské nemocnice dorazil 12. prosince 2014 kurýr z německého Frankfurtu, který malému Adamovi přivezl dárek nejvzácnější – novou kostní dřeň.

„Pamatuji si, že ten večer dávali v televizi náš oblíbený film S tebou mne baví svět. Do pokoje vešla sestřička s malým sáčkem temně rudé tekutiny a se slovy: „Tak jdeme na to”, napojila sáček do hadiček Adámkova katetru. Já seděla u postele svého malého bojovníka, držela ho za ruku, zatímco mu do žil kapal nový život. Měla jsem pocit neskutečného štěstí a naděje a zároveň strach, co přinesou dny příští. V duchu jsem děkovala osudu, že nám dopřál najít člověka, který byl ochoten obětovat svůj čas a daroval kus sebe pro záchranu života někoho jiného,” popisuje synovu transplantaci Iveta Hlobilová.

Zároveň si prý dovedla živě představit tu úzkost, strach a beznaděj, kterou prožívají rodiče jiných nemocných dětí i dospělí, kteří novou kostní dřeň k uzdravení také potřebuji, ale vhodného dárce nenajdou…

Byla moc ráda, že už se během synovy léčby se několik známých a kamarádů mezi dárce zapsalo.

Naděje na nový život

„Už tenkrát jsem si v duchu slíbila, že až naše rodina překoná složité období, budu se snažit dávat lidem ve svém okolí informace o možnosti zapsat se do registru dárců kostní dřeně a shánět peníze na testování těchto lidí, bez kterého se mezi dárce nemohou zapsat,” popsala prvotní motivaci k pořádání “akcí na dřeň” rodačka z Rychnova.

Čím více lidí bude v registru dárců dřeně, tím větší bude pravděpodobnost, že mezi nimi najdou těžce nemocní člověka, který jim pomůže k uzdravení. K uzdravení, ke kterému vede po transplantaci ještě dlouhá cesta plná překážek, ale hlavně naděje na nový život.

Iveta a Adam Hlobilovi.Iveta a Adam Hlobilovi.Zdroj: archiv Ivety Hlobilové

„Děkuji z celého srdce všem lidem z Rychnovska, kteří se rozhodnou tuto naději těžce nemocným dát, ať už darováním nebo koupi kabelek na připravovaném květnovém charitativním bazaru Kabelkománie pro Nadaci pro transplantace kostní dřeně nebo zápisem do Českého národního registru dárců dřeně přímo na této akci,” poděkovala na závěr Iveta Hlobilová.