Získal řadu uznání i mezinárodních cen a mj. je autorem dvou zlatých československých dukátových ražeb k 600. výročí úmrtí Karla IV. Dále je autorem volných figurálních plastik, reliéfů, plaket i značek, např. loga České pojišťovny, a je i autorem bronzového řetězu, který byl roku 1979 instalován okolo pomníku svatého Václava na pražském Václavském náměstí. Pro Rychnov vytvořil Poláčkovu pamětní medaili i spisovatelovu pamětní desku na Velkém náměstí. V Lanškrouně je jeho stálá expozice Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského.

Je tvůrcem mj. tříkorunové mince. V prosinci 1964 vyhlásilo tehdejší vedení Státní banky československé veřejnou soutěž na oběžnou tříkorunovou minci. První cena znamená realizaci autorova díla, někdy s většími či menšími úpravami, některé další práce jsou poctěny druhou a třetí cenou. Právě vítězem oné soutěže se stal Zdeněk Kolářský. Jeden z jeho návrhů tříkorunové mince nesl na své rubové straně reliéf tří lístků, které se navzájem splétaly, a spodní částí svých stonků vytvářely trikolóru. Tato mince byla stažena z oběhu v roce 1968 a nyní je zařazena do sbírek oběžných platidel od vzniku republiky. Zpětná úprava tohoto návrhu, zjednodušená do barevného grafického znaku i černobílého provedení, se o sedm let později stala základem nového návrhu označení České státní pojišťovny.

Citujme Mistra Kolářského: „Lípa, lipová větévka, lipový list - symbol, který se stal národním, vyjadřuje svým tvarem podobu srdce, tedy lásku, štěstí, mírnost, vlídnost a pravdu. Tento atribut vstoupil do mého vědomí poprvé při přijímací zkoušce na sklářskou školu v Železném Brodě, kde se v roce 1945 scházela budoucí nová generace sklářských odborníků právě nad lipovou větvičkou. Tu jsme kreslili, abychom obstáli při zkoušce a tím prokazovali svou uměleckou zdatnost. Já měl v Kostelci nad Orlicí dobrého kantora na kreslení, tak to pro mě byla celkem hračka. Když jsem později studoval v Praze na Vysoké škole umělecko - průmyslové, vyučoval mě mimo jiné profesor architekt Karel Štipl, který tento strom přímo zbožňoval, a my jsme tím trpěli. Později jsme ale pochopili, jak důležité toto studium přírody bylo. Ukázalo se totiž, co o něm profesor říkal: přírodu musíte znát, než začnete dělat velké umění. A co se týká tříkoruny, tak to v té době, politicky trochu nažhavené, byla symbolika volnosti. Je tam přece kvítek z lipových lístků a stuha. Ale když vezmete za oba její konce, tak se to utáhne.“

Josef Krám