Pátečníci bylo označení skupiny kulturních a politických osobností první republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali. Název pátečníci se všeobecně vžil do roku 1927. Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta (historik), František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček, Václav Rabas, Jan Masaryk, Jan Blahoslav Kozák, Arne Laurin, rakouský spisovatel Karl Kraus, spisovatel a divadelní kritik Josef Kodíček, národohospodář Josef Macek, spisovatel František Kubka, lékař, politik a hudební skladatel Ladislav Prokop Procházka a Vilém Mathesius.

Rychnovský rodák Karel Poláček býval pátečníkem.Zdroj: Josef Krám

Na snímcích z lánské obory je u tzv. dohodového dubu (pod ním sjednal prezident TGM s jugoslávským králem Malou dohodu) i rychnovský rodák Karel Poláček, který se zúčastňoval setkání „pátečníků“ taky v Lánech s prezidentem T.G. Masarykem.

Ochránce hor Rampušák pracoval u rychnovské pošty.
Ochránce hor Rampušák pracoval u rychnovské pošty

Josef Krám