Současně s organickými hnojivy je vhodné dodávat do půdy i průmyslová hnojiva fosforečná a draselná. Rozhodíme je na chlévský hnůj a spolu s ním je zaryjeme. Jestliže jsme pod stromy pěstovali rostliny na zelené hnojení, můžeme dávku hnoje nebo kompostu snížit na polovinu.

Průmyslová hnojiva používáme s přihlédnutím ke stáří a plodnosti stromů. K hnojení je nejvhodnější plné hnojivo Cererit. Můžeme použít i NPK. Od výsadby do počátku plodnosti jimi můžeme hnojit každoročně dávkou 2,5 kg na jeden ar. Později podle vzrůstu a předpokládané plodnosti dávku zvýšíme na 5 až 10 kg na jeden ar. Z daného množství použijeme 1/3 na podzim při zpracování půdy, 2/3 brzo na jaře při urovnávání půdy pod stromy.

K ovocným stromům vápníme podle nároků jednotlivých druhů dřevin, podle druhů půdy a její pH reakce.

Nejvyšší nároky na vápnění mají peckoviny, menší jádroviny a z drobného ovoce rybíz a angrešt, nejmenší nároky mají ostatní druhy drobného ovoce, zejména jahodník. Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7 ) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá , postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec. Nikdy nevápníme současně s hnojením chlévskou mrvou, rovněž nelze vápnit současně s používáním superfosfátu a většiny průmyslových dusíkatých hnojiv.

Z plodin pěstovaných na zahrádce nesnášejí přímé vápnění brambory, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.

Petr Kumšta