V r. 1919 je mezi nově vzniklými odbory KČT uváděn také Vamberk, založení odboru bylo schváleno výměrem z 15. 4. 1919. Seznam členů však ústředí nepředložil, proto nedošlo k vystavení členských legitimací. Ke skutečnému ustavení došlo až 19. 4. 1923, kdy na schůzi (za účasti zástupce ústředí, předsedy Orlické župy K. Kašpara, většího počtu členů z Kostelce n. Orl. s předsedou Aug. Boehmem a dalších) byl zvolen výbor a připraven program činnosti.

Ustavující schůze se konala v hotelu „Hrad“ za značné účasti.

Do výboru byli zvoleni Antonín Bednář, Antonín Mach, Karel Dvořák, Zdeněk Zeman, František Potůček a slečna Božena Barvínková. Za náhradníky paní Bačinová, František Bárnet a Václav Držmíšek. Za revizory Josef Hajniš a František Pátek. Závěrem byly přečteny stanovy, určena stanice klubu v hotelu „Hrad“ a požádán jeho majitel o spolupráci a vyložení knihy turistů.
Dne 27. 4. 1923 byl ustaven výbor nově založeného odboru. Předseda Antonín Bednář (továrník a komerční rada), místopředseda Zdeněk Zeman (továrník), jednatel Antonín Mach (učitel), zapisovatelka Božena Barvínková (učitelka) a pokladník František Pátek (disponent). Delegátem do ústředí byl zvolen Antonín Bednář, do župního výboru Antonín Bednář a Antonín Mach, náhradníkem zvolen Zdeněk Zeman. Nakonec byly probrány první úkoly odboru.

Nahlédněte do dávné historie KČT Vamberk
Turisté ve Vamberku slaví rovnou stovku! V sobotu se otevře chata Na Vyhlídce

První vycházku uspořádal odbor hned 1. května do Litic po tzv. Lützowově stezce, za účasti 17 členů. V první době po založeníb yla činnost velmi živá, vycházky a zájezdy byly skoro každý týden. K projektu vycházek bylo zvoleno vícečlenné komité, odebírán Časopis turistů a koupena turistická mapa Jiráskovy župy. Antonín Mach vypracoval orientační mapu Orlických hor, kterou uhradil předseda Antonín Bednář. Mapa byla zavěšena na budově radnice, později přenesena na Vyhlídku, druhou daroval pak Zdeněk Zeman.

Dne 8. srpna 1923 uspořádal odbor první turistický večírek s pěkným pořadem: 1. Hudební číslo, 2. Proslov dr. Jindřicha Štemberky z Rychnova o turistice, 3. Recitace básně dr. J. Štemberky, 4. Hudební vložka, 5. Dvojzpěvy A. Dvořáka, 6. Hudba, 7. Veselohra „Sládci“ od K. J. Erbena, 8. Hudba, 9. Skauti.

Činnost odboru byla bohatá (vycházky, zájezdy, přednášky, večírky, aj.), neboť zejména v prvních letech trvání bylo hodně nadšení a obětavých pracovníků. Mezi prvními úkoly byla oprava a doplnění značení turistických cest. Označeny cesty vedoucí do Studánek, Litic, Potštejna, Rokytnice, až na Arnoštku (celkem označeno 70 km).

Práci s tím spojenou provedl především obětavý jednatel Antonín Mach (začal již o prázdninách roku 1922), v letech 1923 a 1924 mu pomáhali Stanislav Truhlář a Bohumil Obst. Byla zřízena turistická noclehárna ve škole s provozem o prázdninách, od založení dorostového oddílu upuštěno z důvodu, že v místě je organizace skautů. Koncem r. 1923 měl odbor 95 členů.

Vamberecké mumie jsou zpět.
Návrat po 23 letech domů. Mumie opět odpočívají v kryptě kostela ve Vamberku

V roce 1925 došlo k otevření nově postavené Masarykovy chaty na Šerlichu. Interiér chaty a vkusné zařízení bylo vybaveno nákladem všech odborů v Orlické župě KČST. Výlohy našeho odboru s opatřením nábytku a výzdoby činily 9216 Kč, z toho získáno sbírkou 3676 Kč, zbytek uhradil p. Bednář, Antonín Koblic dodal záclony, Zdeněk Zeman matrace, Josef Suchánek dodal kamna do velké jídelny.

Dne 31. 12. 1939 je registrováno 120 členů (47 činných + 73 rodinných). Dne 21. 5. 1940 se konala na Bednářově chatě valná hromada Orlické župy. Žádost odboru o povolení Národní pouti na Vyhlídce byla vrácena okresním úřadem s tím, že musí být podána i v německém překladu. Z ústředí došla výzva, aby nearijci, tj. židé, vystoupili z turistického odboru. Ve Vamberku se to týkalo manželů Holzbauerových a ing. Erlicha.

23. 6. 1940 uspořádal odbor na Vyhlídce Národní krojovanou pouť, která se stala jakousi tichou manifestací. Účinkovala hudba kapelníka Malého a pěvecký sbor Sokola. Děvčata v národních krojích předvedla při klavírním doprovodu českou a moravskou besedu, chlapci předvedli různé závody a sokol. dorostenky zapěly píseň „Naše chata“, jejíž nápěv a slova si samy složily. Nato odešel průvod za doprovodu hudby k obrazu sv. Antonína v lese pod chatou. Tam sbor krojovaných dívek zapěl píseň, tehdy oblíbenou „Ty můj svatý Antoníčku“.

Ve válečných letech 1942-44 byla činnost odboru v důsledku mimořádných poměrů omezena (pouze na několik každoročních schůzí a vycházek). Pořádání tradiční pouti nebylo nadřízenými orgány již povoleno.

Slavností na chatě 18. 8. 1946 vzpomenul odbor 20 let její existence a současně zhodnotil celou mnohaletou činnost KČT. Odbor brzo ztrácí 2 funkcionáře. Dne 5. 11. 1946 zemřel ve svých 45 letech dlouholetý jednatel odboru, značkař a tajemník MěNV Ing. Jar. Boháč a 26. 12. 1946 poslední jednatel odboru Karel Červenka, přednosta pošty. Ve své zprávě konstatuje tehdejší jednatel Felix Grüner, že se činnost v tomto roce nikterak nerozvíjí s konsolidací poválečných poměrů. Jeví se určitá únava a nechuť pro spolkovou práci, která spočívá jen na několika obětavých jednotlivcích. Členů ubývá, zájem malý, noví nepřibývají.

Spolek přátel historie Vamberka u hrobu Aloise Kareše.
Podnikavý Vamberák otevřel tisícům Čechů cestu za americkým snem

Když v únoru 1948 bylo definitivně rozhodnuto o budoucím charakteru naší republiky, když byla vytvořena jednotná tělovýchovná organizace – obrozený Sokol, byla do této organizace včleněna i celá československá turistika. Většina odborů byla proti sloučení a četní členové vystoupili. V roce 1949 přestává Klub československých turistů jako samostatná organizace existovat a jednotlivé odbory se stávají členy TJ Sokol. Zápisy vamberského odboru z této doby jsou velmi stručné, vyplývající z celkové nervosity.

Ve výborové schůzi 12. 4. 1951 se konstatuje, že činnost ochabuje. Členů ubývá, neboť veškeré výhody byly zrušeny.

Ve výborové schůzi dne 20. 3. 1952 zvoleni: Antonín Koblic předsedou, Augustin Plocek jednatelem, Felix Grüner značkařem, Josef Lorenc místopředsedou, Jindřich Řehák vzdělavatelem, Antonín Koblic ml. referentem výletů, Marie Krejbichová statistickým referentem, Josef Stárek správcem noclehárny, paní Božena Barvínková zapisovatelkou, Anna Luňáčková a Františka Říčařová členy výboru.

Dne 11. 5. 1952 zemřel po delší chorobě zakladatel a velký příznivce oboru Antonín Bednář ve věku 89 let. Nad jeho hrobem dne 14. 5. promluvil Augustin Plocek a položil mu na rakev kytici z lesních větviček z míst, která měl zesnulý tak rád. Jeho zásluh vzpomněl též Antonín Koblic u příležitosti výborové schůze dne 6. 6. 1952. V tomto roce zaslala ČOS odboru dotaz, že prý před chatou na Vyhlídce je dosud pamětní deska továrníka Antonína Bednáře, bývalého předsedy turistického odboru a poukazuje na přípis redakce satirického časopisu Dikobraz, v němž se dotazuje, kdy bude tato deska odstraněna. Zatím kovová písmena odstraněna a deska se použije na umístění Machovy mapy, což bylo ohlášeno ČOS.

V roce 1952 výletní činnost „ožila“, bylo uspořádáno 6 výletů, z toho 3 dvoudenní.

V roce 1953 dochází ke vzniku sportovní organizace TJ Baník ve Vamberku, s níž byla jednota Sokol sloučena. Následně dochází, za účasti zástupců vamberských turistů, k předání inventáře chaty Na Vyhlídce této organizaci. Všech členů turistického oddílu je toho času 53.

Výborových schůzí ve dnech 25. 6. 1953 a 3. 12. 1953 se účastnilo pouze 6 členů. Dne 3. 12. 1953 jednatel vzhledem k tomu, že oddíl nevyvíjí a nemůže vyvíjet, nemá-li od jiných porozumění, žádnou činnost, pak též proto, že je výbor velmi zeslaben a mnoho členů vystoupilo, dává na uváženou, nebylo-li by dobré, kdyby se oddíl rozešel – likvidoval. Usnesení ponechati rozhodnutí do příští schůze.

Na den 13. 7. 1955 svolal bývalý jednatel turistického oddílu Baníku Augustin Plocek schůzku zbývajících členů turistického oddílu, z kterých se dostavili: vedoucí Antonín Koblic, Jindřich Řehák, Božena Barvínková, Františka Říčařová a Augustin Plocek. Předmětem rozhovoru bylo, zda má býti za daných poměrů pokračováno v činnosti, či nikoliv. Vedoucí Koblic uvítal přítomné a vyzval je k osobním posudkům. Jednatel Plocek uvádí, že ze 140 bývalých členů klubu čsl. turistů zůstalo ani ne pět.

Sám do poslední chvíle doufal, že se snad činnost turistického oddílu zvýší a teprve před krátkou dobou, když viděl, že jsou marné jeho předpoklady, vystoupil z členství.

Bývalý vedoucí Koblic, poděkoval znovu všem za jejich příkladnou a dlouholetou lásku k odboru a jejich obětavou činnost, která zůstane vděčně zapsána v historii turistiky. Na to se účastníci rozešli s přátelským stiskem ruky. Byla to také poslední akce turistického odboru ve Vamberku, než došlo po několika letech klidu v roce 1964 ke znovuzahájení činnosti. Ale o tom někdy příště.

Bohouš Obst, KČT Vamberk