1. květen se slaví na památku událostí z května r. 1886. Tehdy v USA stávkovalo asi 300 tisíc dělníků za osmihodinovou pracovní dobu a zlepšování životních podmínek, a v Chicagu po střelbě zahynulo několik demonstrujících. O dva roky později proběhly další početné demonstrace a r. 1889 byl 1. květen vyhlášen svátkem práce.
U nás byl poprvé slaven následujícího roku na Střeleckém ostrově v Praze. I dnes by měly být rodiny a práce největšími stabilizátory společnosti. O týden později slavíme již 76. výročí ukončení 2. světové války. Prvá polovina 20. století byla obdobím, kdy během 31 let lidstvo prožilo dvě světové války a 10 let z toho se strachovalo o základní existenci. Zásluhou spojených sil Východu a Západu byl fašismus a nacismus poražen a většina prostoru Evropy i světa žije již 76 let v míru. Ten není samozřejmostí. Jedině vyrovnanost vojenských, hospodářských a politických sil mír zajišťuje, a v posledních týdnech s velkým znepokojením sledujeme novou eskalaci napjatých mezinárodních vztahů. Věřme, že politikové států naleznou společnou řeč a dojde opět k uklidnění, abychom se mohli společně s dětmi a vnoučaty radovat ze života kolem nás.
V květnu slaví řada osobností kolem nás svá výročí. 1. dne měsíce máje je důvod vzpomenout významného jubilea narození herce a moderátora Jana Čenského, který nás doprovázel vedle Marka Ebena dalšími díly hodnotného televizního seriálu po historických památkách ČR. V Českém rozhlase 2 rozpráví o nedělích po 9. hodině s významnými osobnostmi v pořadu My dva a čas. 3. května slaví společně s diváky neuvěřitelné jubileum širokospektrální herečka Jiřina Bohdalová, která se umí vžít do dětské představivosti a propůjčila svůj hlas nespočtu večerníčků, namátkou jmenujme Pohádky ovčí babičky, Broučky, Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček a hvězdy, O skřítku Racochejlovi. Režiséři ji obsazovali do velmi rozmanitých rolí ve filmech i televizních seriálech: Dáma na kolejích, Světáci, Hvězda zvaná Pelyněk, Nesmrtelná teta, Ucho, F. L. Věk, Chalupáři, Cirkus Humberto, Pojišťovna štěstí. Spolu s Vladimírem Dvořákem nás léta bavili v Televarieté. Oprávněně byla jmenována zasloužilou umělkyní, obdržela cenu Českého lva, cenu Thálie i Medaili Za zásluhy, byla uvedena do Dvorany slávy.
5. 5. 1821 (200 let) se narodil významný francouzský vojevůdce a císař Napoleon. K jeho největším milníkům náleží vítězství v bitvě tří císařů (ruský Alexandr, rakouský František I. a Napoleon) r. 1805 u moravského Slavkova (Austerlitzu), 10 let císařství (1804-1814), neúspěšné tažení do Ruska 1812 a jeho pád v bitvě u Lipska r. 1813. Nic na tom nezměnilo jeho poslední 100 denní vzepětí za pobytu na Elbě a po další porážce u Waterloo r. 1815 byl vykázán na ostrov sv. Heleny v Atlantiku. Tam r. 1821 zemřel. Na Napoleonovi není vše obdivuhodné, ale je nutné ocenit, že dokázal Francouze semknout k velkému, i když krátkodobému vzepětí. Velké imperátorské snahy nedopadají obvykle dobře a stojí mnoho životů.
6. 5. 1911 zemřel Jindřich Mošna (110 let), výrazná postava Prozatímního i Národního divadla, který exceloval jako Jupiter v Offenbachově Orfeovi v podsvětí, Hadrián v Klicperově hře, Lízal v Maryše bratří Mrštíků, Kalafuna v Tylově Strakonickém dudákovi. Před 40 lety 13. 5. 1981 zemřela herečka, scénaristka a překladatelka Jana Werichová, dcera nár. umělce Jana Wericha, která podala výborný výkon spolu s otcem a Jiřím Sovákem v Uspořené libře. 14. 5. 1931 (90 let) zemřel básník, prozaik a dramatik Viktor Dyk.
V polovině května 1921, tedy před 100 lety, se konal 14. sjezd Čs. soc. dem. strany (levice), který se stal ustavujícím sjezdem KSČ. Za 100 let došlo k mnoha chybám i pozitivům, k pronásledování nevinných i k zavedení práva, spíše povinnosti pracovat, což zvýšilo sociální jistoty. 15. 5. 1891 (130 let) zemřel Ladislav Pospíšil, knihtiskař a náměstek purkmistra Hradce Králové, který „se zasloužil o osvobození města z pout hradebních“ a o založení muzea. Dodnes shlíží z vydařeného pomníku Josefa Škody v místě bývalých hradeb do Pospíšilovy třídy. Škoda, že si autor nevydařeného pomníku starosty Ulricha nevzal z tohoto díla dostatečný vzor. 16. 5. 1931 (90 let) se narodila krasobruslařka Alena Vrzáňová, která získala bronzovou medaili na mistrovství Evropy r 1948 v Praze, stříbro r. 1949 na ME v Miláně a zlato r. 1950 v Oslu a dvakrát zlato v letech 1949-1950 na mistrovství světa v Paříži a Londýně.
18. 5. 1911 (110 let) zemřel Gustav Mahler, německy mluvící skladatel židovského původu, který prožil dětství v Jihlavě. Byl tak úspěšný, že od r. 1908 byl šéfdirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Zde uvedl i Smetanovu Prodanou nevěstu, kde roli Mařenky zpívala neméně proslulá Ema Destinová. 19. 5. má důvod slavit významné jubileum herečka Iva Janžurová, která si získala srdce diváků z mnoha rolí. Připomeňme např. nezapomenutelnou sestru Huňkovou - Pěnkavovou v Nemocnici na kraji města i v pokračování po 20 letech, v Arabele, ve filmech Já to teda beru, šéfe, Což takhle dát si špenát, Zítra to roztočíme, drahoušku, Marečku, podejte mi pero, Kočár do Vídně. Nezapomenutelná je role biletářky ve scénce Včera, dnes a zítra s Felixem Holzmannem. Dá se říci, že časté opakování těchto filmů je zásluhou především hereckých schopností Ivy Janžurové.
20. 5. 1506 (515 let) zemřel janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus ve španělských službách, který uskutečnil čtyři plavby přes Atlantik. Při prvé z nich 12. října 1492 jeho námořníci přistáli na ostrovech u Ameriky, aniž poznali, že objevili Evropě nový kontinent, Ameriku. Zpět do Španělska přivezl 10 Indiánů a ukázky tamějšího zboží. Při čtvrté výpravě prý zaujal indiány předpovědí zatmění Měsíce. Zemřel r. 1456 ve španělském Valladolidu, později byly jeho ostatky převezeny do Sevilly.
21. 5. 1996 (25 let) zemřela výborná herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka Ljuba Hermanová. I ve vysokém věku cvičila a udivovala ohebností postavy. Pamětní desku má v rodných Neratovicích, pohřbená je na Vyšehradě. 23. 5. vzpomínáme již 10. výročí úmrtí oblíbeného hradeckého biskupa Karla Otčenáška, který byl garantem i ekumenické Unie křesťanských pedagogů. 23. 5. 1846 se v Hradci Králové narodil Josef Liboslav Ziegler (175. výročí), kněz – buditel, za kterým do kraje jeho působení jezdily i takové osobnosti, jako byl Josef Dobrovský. Šachisté znají výborného mistra světa v šachové hře, ruského velmistra Anatolije Karpova, který se narodil 23. 5. 1951 (před 70 lety). Šachy hrál od 4 let, v 15 letech se stal mistrem SSSR a v letech 1975-1985 byl dokonce mistrem světa. 23. 5. 1906 (115 let), zemřel vynikající norský dramatik a básník Henrik Ibsen, který měl vliv i na G. Shawa, O. Wilda, J. Joyce, A. Millera a mnohé další. Jeho hry byly úspěšné i na našich divadelních scénách (Divoká kachna). 26. 5. 1876 (145 let) zemřel český polyhistor František Palacký. Jeho Dějiny Národu českého v Čechách a Moravě (do r. 1526) byly nadlouho základním dílem naší historiografie a mnozí vzdělanci je mají ve svých knihovnách dodnes. Byl nazýván Otcem vlasti, byl významným politikem a organizátorem kulturního života. Již r. 1848 mu bylo uděleno čestné občanství Prahy, r. 1861 Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi, pak i dalších měst. Jeho výklad husitství byl vysoce ceněn i prezidentem Masarykem. 28. 5. 2006 (15. výročí) zemřel spisovatel Viktor Fischl, čestný občan Hradce Králové, jemuž byla udělena Cena Jaroslava Seiferta a Řád T. G. Masaryka.
Uprostřed 1. světové války 29. 5. 1916 (105 let) zemřel nakladatel Jan Otto, který sňatkem s Miladou Pospíšilovou vstoupil do příbuzenství s významným rodem hradeckých Pospíšilů. Pokračoval tak v tiskařském věhlasu rodu, vydával nejen beletrii, ale i vědecká díla, např. Brehmův Život zvířat. 29. 5. 1951 (před 70 lety) zemřel Josef Bohuslav Foerster, významný skladatel a hudební kritik. Byl varhaníkem u sv. Vojtěcha v Praze, ředitelem kůru u P. Marie Sněžné, kde před staletími působil Jan Želivský, pak profesorem na pražské konzervatoři. Obdivoval J. V. Sládka, pojilo jej přátelství s G. Mahlerem, působil i v Hamburku a Vídni. Je autorem 3 oper, ale i mnoha skladeb pro sbory. Zemřel ve vysokém věku 92 let a v jeho rodné obci Osenicích na Jičínsku se konají na jeho počest festivaly sborové tvorby.
30. 5. 1416 (605 let) byl rok po mistru Janu Husovi upálen rovněž v Kostnici další významný představitel husitství Jeroným Pražský. Byl velmi vzdělaný: studoval na Pražské univerzitě i v Oxfordu, byl známý i v Paříži, Kolíně n. Rýnem i Heidelbergu. Propagoval Viklefovo učení. V době umučení mu bylo pouhých 36-37 let. Velmi hodnotnou knihu o něm napsal M. Chadima. O 15 let později 30. května 1431 byla ve Francii upálena Johanka z Arcu, francouzská hrdinka z bojů proti Angličanům. Dnes jsou Francie a Anglie územně odděleny kanálem La Manche, ale ve středověku tomu tak nebylo, Angličané vlastnili ve Francii velká území. Panna orleánská, jak se jí také říkalo, ač prokázala Francii neocenitelné služby, byla zradou zajata Burgunďany, spojenci Angličanů. Byla souzena za údajné čarodějnictví a v Rouenu upálena v pouhých 19 letech. Dnes je spolupatronkou Francie. Takové zvraty dějiny přinášejí.
Tak jsme se seznámili s některými májovými výročími. Historické skutečnosti by nás měly zajímat, abychom se z nich alespoň částečně poučili.
Č. Brandejs, Královéhradecko
