„Je to jeden z nejtěžších výcviků, který musí naši hasiči absolvovat. Jsou při něm vytvářeny reálné podmínky požáru – skutečné plameny, silný kouř a vysoká teplota,“ podotýká kapitán Josef Řeháček z Agentury logistiky, který výcvik řídil. Mobilní trenažér od společnosti Dräger Safety s.r.o. je konstruovaný na návěsu kamionu, ve kterém je možné simulovat požáry uzavřených prostor – obývací pokoj, kuchyně, schodiště nebo sklepní prostory. Společně s vysokou teplotou prostředí, která dosahuje až 650 °C, je tak vytvořena dokonalá iluze požáru, se kterým se hasiči ve své praxi běžně setkávají. „Jelikož ohňovým trenažerem již prošli všichni armádní hasiči, rozhodli jsme se v dalším kole tohoto výcviku rozšířit činnost v kontejneru o násilný vstup a vyhledávání osob v neznámém prostředí, což je jeden z nejpravděpodobnějších zásahů,“ poznamenává kapitán Řeháček.

Příprava je základ

Než vstoupí do zakouřeného a hořícího trenažéru, tak musí instruktoři provést nezbytnou kontrolu hasičů, tzn. zásahového oděvu, přilby, kukly, svítilny a vzduchového dýchacího přístroje. Až poté se mohou připravit na nástupní plochu. Hasiči jsou vybaveni dýchacími přístroji, páčidlem hooligen a termokamerou, která slouží k vyhledávání ohnisek požáru. Operátor pak spouští pomocí dálkového ovládání plynové hořáky a simulace požáru v uzavřeném prostoru začíná.

Základní družstvo 1+3 se na střeše trenažéru připravuje do útrob „Draka". Sestupují do zakouřeného prostoru a za pomocí hooligenu překonávají zamčené dveře a dostávají se dovnitř. „Už při páčení dveří zjistí, že hoří schodiště, po kterém přišli a musí jej nejprve uhasit a až potom postupovat dále pro hledanou osobu.“ Když je překonají tak vstupují do kuchyně, kde si musí poradit s hořícím sporákem. Postupují dále do obývacího pokoje. V tom okamžiku je nutné se zaměřit na plameny pod stropem, tzv. roll over. V některých případech instruktor spustí plameny za zády zasahujících, aby zjistil, zda si kontrolují únikovou cestu. „Permanentní ostražitost a roztříštěný proud je tím jediným možným řešením pro získání

kontroly nad požárem, pro jeho likvidaci a bezpečný návrat,“ dodává kapitán Josef Řeháček. Teprve po tomto kroku je možné přistoupit k hašení zbytku místnosti, ve které se ještě po chvíli rozhoří skříň a postel. „Musí spolu dobře komunikovat, což není v tak stísněním prostoru vůbec jednoduché,“ doplňuje Řeháček.

Dokud hasiči nenajdou hledanou osobu, tak činnost nekončí a pokud je vše bezpečně uhašené, je možné při dodržení všech taktických a metodických postupů opustit kontejner a přenechat jej další čtveřici.

Náročná příprava pro Vojenské hasičské jednotky

Armádní budovy mají nespočet uzavřených prostor, jako jsou třeba kanceláře, kuchyně apod. Hasiči mají nadrilované postupy a získané zkušenosti z tohoto výcviku uplatní v praxi. „Žádný jiný výcvik v podobné formě nevycvičí naše příslušníky na boj s ohněm v uzavřených prostorech tak dobře jako Dragon. Tento výcvik by měl být pro naše hasiče jakousi třešničkou na výcvikovém dortu. Jedná se bezpochyby o nejzajímavější a zároveň nejtěžší cvičení, jelikož si zde drtivá většina sáhne na své fyzické a psychické hranice,“ hodnotí kapitán Řeháček.

· V české armádě je zhruba 705 hasičů rozdělených do 21 prvků, z nichž 16 funguje nepřetržitě. Ty najdete při muničních základnách, vojenských letištích a vojenských újezdech, kde dohlížejí na bezpečnost například při střelbách.

· Do současné chvíle již tréninkem ve Fire Dragon 9000 a 7000 prošlo téměř všech 705 vojenských hasičů.

· V minulých letech hasiči cvičili i na Fire Dragonu 9000. Hlavní rozdíl mezi 9000 a 7000 je takový, že 9000 má sklepní prostory a obývací pokoj, kdežto 7000 má kuchyň a obývací pokoj. Kontejnery je možné různě modifikovat a stavět podle zadavatele a potřeby výcviku.

· Výcvik navštívil Ředitel Agentury logistiky plukovník gšt. Jaroslav Jírů, MSc., vrchní specialista štábní praporčík Miroslav Matěka a další představitelé Agentury logistiky.