Všechno jsou to pakárny, podpoříte lékárny,

když člověku do bot teče, může nad sebou jen brečet.

Imunitu dobře víte, tu v lékárně nekoupíte.

Dneska imunitu honit. To nad mlékem slzy ronit.

Budu tvrdit zase znova, ta měla býti hotova.

Začněte po zdraví bažit. Aspoň o něco se snažit.

Každý rok se správně chovat, imunitu si pěstovat.

Pak nechytne se vás rýma, chřipka ba ani angína.

Zdravě jísti, dlouho spáti, zbytečně se necpati.

Člověk ten zbytečně šílí, na lukách nechá růst býlí.

Kdyby zkusil zdravě žít, mohl míti božský klid.

Kdo přírodě nevěří, toho si teď prověří.

Pozoruju neustále, od přírody jdeme dále.

Vzdalujeme se jí na hony, na tvoříme své zákony.

Na pomoci tady máme, plodů si však nevšímáme.

Léky ty jsou vždycky k mání, ale což takhle otužování.

Jsme součástí přírody, proto hurá do vody.

Zdraví též dělá vážení i pozitivní myšlení.

Velkou pravdu tady máte, strachem se otvíráte.

A i když to snad nevíte, tomu čeho se bojíte.

Chytrý člověk není líný, prát do sebe vitamíny.

Ne však kapky, pilulky, nýbrž plody bobulky.

Léto na všechny nemoce, zelenina ovoce.

Kéž by si lidé příklad vzali a o své zdraví lépe dbali.

Kéž by se chtěl dnešní lid vzbudit ze sna, začít žít.

Jak dopadnem, nevíme. Životní styl změníme?

Zkuste nově žíti dále, budeme zdraví neustále.

S chutí pusťme se do díla, příště může být větší síla.

Vezměte vše vážně a ne jen kdyby.

Vše je v božích rukách a Bůh nedělá chyby.

(Eva Hamáčková, Hradec Králové - Věkoše, 85 let)