Snímky do ankety nám po zveřejnění výzvy poslali čtenářky a čtenáři Deníku. Někteří připsali i pár milých slov, vzpomínek či prozradili, jakou technikou tvoří.

Například paní Drahoslava Andersová ze Žacléře poslala na ukázku vajíčka, které maluje už od svých osmnácti let: "První kraslice byly zprvu uvařené a malované. Vždy různé motivy, ornamenty, kuřátka, květy jara, prostě co mně napadlo. Aby se leskly, leštily se sádlem. Byl to můj koníček, u kterého jsem se pár týdnů před Velikonocemi odreagovala, potěšila se a rok od roku je vylepšovala. Malým koledníčkům, mým synům, učitelům, lékařům a přátelům se vajíčka líbila, že je místo konzumace každoročně  vystavovali. Dokonce některým po čase uvařené kraslice explodovaly. Proto na přání všech  jsem začala malovat  na vejdunky, které jsem i lakovala. Moje technika anilínovými barvami, zvýrazněná tuší a lakem, kresbu podtrhla a byla žádaná 50 let. Za tu dobu jsem  nekreslila asi 2500 – 3000 kusů kraslic darovaných a vlastně jsem je nestihla ani zvěčnit a ani mne to nenapadlo. Vejdunky mi nosili přátelé, i některé kuchařky, takže jsem díky Bohu nemusela všechna vajíčka  konzumovat. Upřímně mne těšil zájem o kraslice v místech, kde jsem všude působila a pracovala.

Čas uběhl a jsem již čtyřnásobná babička , seniorka. I nadále před svátky vytáhnu barvy a pár kraslic namaluji . Počet však  redukuji, protože oči musí zaostřovat a ruka je již těžší. Také počet a přání koledníčků v přetechnizovaném světě se mění. Dokonce jsem si vloni ještě před koronou asi 10 ks vyfotila a proto vám  mohu zaslat malou ukázku mé tvorby. Je na nich však třesoucí ruka patrná. Bohužel jsou již malována ve věku 68 let. A dnes vím, že letošní Velikonoce  slavit nebudu. Nevytvořím prvně ani jednu kraslici. Rok s covidem mi sebral radost, cítím se unavená, bez nálady. Vnoučata k nám zatím nemohou chodit a koledníci v době lockdownu nepřijdou. Barvy zůstanou uložené v boxu. Důležité je však zdraví a přečkat tu pandemickou dobu bez chaosu a hospitalizace v nemocnici."

Fotografie svých madeirových kraslic nám poslala paní Jiřina Janoušková ze Seče: "Volal mi kamarád, který moji kraslici má, že žádáte o fotografie. Kraslice vyrábím celý život. Začínala jsem s ručně malovanými a zdobenými voskem. V posledních asi 5 letech dělám madeirové kraslice. Kraslice neprodávám, rozdávám  je rodině a přátelům pro radost. Kraslice jsou z husích a pštrosích vajec a každý rok jich udělám asi 100."

Ve fotogalerii nechybí ani snímky kraslic lidové umělkyně Hany Váňové, která žije a tvoří v malebném koutě České republiky na Broumovsku. V bytě uprostřed sídliště v Polici nad Metují tvoří křehkou krásu, která je od nepaměti součástí svátků jara. Zvolenými motivy pomáhá Hana Váňová k udržování regionálních symbolů. Jedním z výjimečných vlastností výrobků je téměř 100% použitá surovina a vysoká umělecká kvalita zpracování, která je konstantní. Její kraslice zdobí interiéry nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Je držitelkou certifikátu Regionální produkt Broumovsko. Své výrobky hlavně kraslice pouští do světa pod heslem  "Protože i my si myslíme, že folklór není nuda ani retro. Věříme, že udržováním tradic se propojujeme s našimi předky i budoucí generací…".

Výzvu v Deníku k zasílání snímků zdobených vajíček si přečetla také čtenářka Milada Jeriová z Krkonoš: "Dovoluji si tedy zapojit se do ankety o nejkrásnější kraslici a posílám i moje krasličky, které jsem letos namalovala. Jsou zdobeny tradiční lidovou technikou - voskovou batikou, kapkovým vzorem. Malování se věnuji již přes čtyřicet let a stále je to mým velkým koníčkem. 

Jaké kraslice jsou podle vás ty nejhezčí či nejzajímavější? Odměňte jejich tvůrce svým hlasem v anketě!