Slůně odolává rozmarům přírody:
V ČLÁNKU NAJDETE
Zhruba metrová plastika slůněte na podstavci na Králickém Sněžníku běžně označovaném jako Kraličák patří mezi největší umělecké kuriozity v Česku. Žádné jiné umělecké dílo se totiž tak vysoko nenachází. V oblibě ho mají jak Češi, tak Poláci, kteří vyrážejí na pohraniční túru.
Kde se slůně nachází
Socha slůněte stojí asi 600 metrů od Králického Sněžníku v nadmořské výšce zhruba 1420 metrů a asi 200 metrů pěšky od pramene řeky Moravy. Je umístěna v katastru obce Dolní Morava v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Králický Sněžník je rozlohou sice nejmenším, ale nadmořskou výškou 1424 m u nás třetím nejvyšším a se střední nadmořskou výškou 931 metrů vůbec nejvyšším pohořím v České republice.
„Králický Sněžník bývá také nazýván „střechou Evropy“, neboť zde pramení tři řeky, jejichž vody odtékají do tří moří - do Severního, Baltského a Černého. Na úbočí Sněžníku ve výšce 1380 metrů nad mořem pramení řeka Morava,“ připomenul web turistického centra Starého Města pod Kralickým Sněžníkem.
Lipkovský potok s vodami Tiché Orlice a později Labe pak míří do Severního moře, Kladská Nisa zase jako přítok Odry do Baltského moře.
Nahrává se anketa ...
Za výchozí bod pro cestu za slůnětem lze považovat Staré Město či Dolní Moravu. Z Ostravy je to sem asi 170 kilometrů, kdy cesta autem trvá něco přes 2,5 hodiny. Z Brna je to podobně daleko. Z Prahy pak jde o vzdálenost 240 kilometrů a něco přes 3 hodiny cesty.
Proč na Kraličáku socha slůněte stojí
Králický Sněžník nebyl v minulosti jen centrem turistiky a lyžování, ale i místem společenského a kulturního života.
Řadu let se zde scházeli mladí němečtí umělci patřící k pražské skupině „Prager Secession“, která usilovala o kulturní sblížení Čechů a Němců v tehdejším Československu. Její vůdčí osobností byla šumperská umělecká autorita Kurt Halleger.
Socha slůněte je vděčným místem k fotografování:
Web turistického centra Starého Města pod Kralickým Sněžníkem připomenul, že skupina měla svoji oblíbenou píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, podle které si dala název „Jescher“ a za symbol si zvolili šeřík.
Členům spolku se však později nelíbilo, že svůj název spojují s Ještědem, když přece jen jezdí na Králický Sněžník. Jednou si všimli, že sloní kýchnutí zní jako „ješ“. A tak sice jméno spolku ponechali, ale odvodili je od kýchání slona, kterého přijali za svůj symbol a navzájem se potom zdravili pozdravem „ješ“.
„V rámci oslav 10. výročí od založení spolku, připomínaném v roce 1932, nainstalovali mladí umělci nedaleko od chaty sochu slona. Tu podle návrhu další členky skupiny, manželky Kurta Hallegera sochařky Amei, zhotovila kamenická firma Förster ze Zlatých Hor.
Slůně zvládá kruté zimy
Žulová plastika slona na kamenném pylonu je nepsaným symbolem Králického Sněžníku. Musí odolávat opravdu drsnému počasí. Podle statistik specializovaného webu In – Počasí zde byl v roce 2021 celkem 182 dní sníh, a také 123 ledových dní a rovnou 6 arktických dní. V roce 2022 zde napadl sníh už v polovině září a v roce 2020 zde byly 4 centimetry ještě v červnu.
Sochu nezničilo ani drsné počasí:
Jak popsala reportérka Radia Prague International Katarína Brezovská u příležitosti 90 let instalace sochy, socha slůněte je pro návštěvníky velkou atrakcí.
„Přestože žulová plastika dnes nese vliv drsných povětrnostních podmínek, její povrch je zvětralý, ocas slona uražen a pylon musel být zpevněn dvěma vysokými betonovými patkami, chodí si lidé slůně pro štěstí pohladit po chobotu. U sochy už dokonce proběhly i svatební obřady,“ uvedla reportérka.
