Z architektonického hlediska je dominantou hřbitova kaple s márnicí a také mohyla vybudovaná na památku vojákům a obětem I. světové války. Během období oficiálního provozu hřbitova zde bylo na ploše 2,5 hektaru podle dostupných informací pohřbeno na 4300 osob.

Pro vyprávění jsou však zajímavé jiné okolnosti, které připomíná na svém webu například pohřební služba Goodbye. První z nich je satanismus. Právě na tomto hřbitově se totiž odehrávaly zakázané rituály, a to zejména v 80. letech 20. století. Místo tak neuniklo pozornosti policistů, kteří satanisty pozatýkali.

Pohřební služba dále upozornila, že zde s jistou mírou pravděpodobnosti může být pohřben i Gavrilo Princip. Muž známý jako atentátník na následníka trůnu v Sarajevu. Mělo se tak stát poté, co zemřel na tuberkulózu v české věznici Terezín jen několik let po provedení atentátu - 28. dubna 1918.

Internetová encyklopedie Wikipedia k tomu uvádí, že přestože se v Sarajevu nachází hrob s jeho jménem, existuje domněnka, že byl za dohledu vojáků z terezínské pevnosti tři dny po své smrti pohřben v neoznačeném hrobě právě v Bohnicích.

Zřejmě je zde pohřbena i Otýlie Vranská. Ta byla v září roku 1933 brutálně zavražděna, její tělo pak vrah po kusech uložil do dvou kufrů a poslal vlakem do Košic a Bratislavy. Pachatel nebyl nikdy dopaden. Případ tak patří k těm nejzajímavějším v celé historii tuzemské kriminalistiky. A co víc, je dokonce možné, na bohnickém hřbitově je pochován i Otýliin vrah.

Vůbec první zde byl 14. září 1909 jpohřben jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský. Jak na svých webových stránkách uvádí Psychiatrická nemocnice Bohnice, bylo to pouhé dva dny poté, co byl hřbitov vysvěcen. Pohřbívat se zde přestalo spolu se zrušením ústavní duchovní správy a kostela v roce 1951. Hřbitov pak byl v roce 1963 předán Pohřební službě Hlavního města Prahy, která jej nechala zpustnout.

Cíl turistů

Bohnický hřbitov bláznů je zmiňován i na různých cestovatelských fórech, proto zde lze při návštěvě potkat i řadu cizinců. Ti svoji zkušenost zmiňují i třeba na známém cestovatelském webu Tripadvisor.com.

„Strašidelné, ale docela krásné. Skoro jako ty v těch hororových hřbitovních filmech. Neměl jsem možnost to všechno vidět, ale i tak to stálo za to,“ uvedl například člen internetové cestovatelské komunity s přezdívkou Azyl.

Například web prague-now.com připomíná, že hřbitov je místem posledního odpočinku pacientů z nedaleké psychiatrické léčebny, jejich předčasně zemřelých dětí, zaměstnanců léčebny a také místních obyvatel.

A jsou zde pochováni i vojáci. Jde například o italské a rakousko-uherské vojáky, kteří se zde pokoušeli vyléčit z válečných traumat. Ty utrpěli zejména během I. světové války.

Bohnický hřbitov čeká revitalizace

Jak jsme již  informovali před několika měsíci, radnice městské části Praha 8 se rozhodla pro citlivou revitalizaci místa. „Nebude se ale nic modernizovat. Nebude se nic dláždit ani instalovat cedule, duch místa by zmizel. Jen se prořežou některé náletové dřeviny a posečou kopřivy. To se v minulosti už brigádně dělo, po každé prořezávce to však zase zarostlo,“ přiblížil tehdy Martin Šalek, mluvčí Prahy 8.

Naplánovány byly také stavební průzkumy na zříceninu márnice a kaple, která kdysi vyhořela. Uvažuje se i o tom, že by se v márnici doplnila dlažba, aby si ji lidé mohli pohodlně prohlédnout i zevnitř.

Možná se tak stane, že místo bude opět pro natáčení velkofilmu. V roce 1984 se v ponurých kulisách bohnického hřbitova filmovalo ukládání W. A. Mozarta do hromadného hrobu jako scéna z filmu režiséra Miloše Formana Amadeus.