A tak například Pohledecká skála je nyní již z dálky viditelná. „Máme pětaosmdesátiletou sousedku, která z nás do dálky vidí nejlépe. A ona ji uviděla první. Skála se prostě najednou objevila, je to asi tak čtrnáct dnů,“ usmála se Ivana Kalábová z novoměstské části Betlém, odkud mají do míst, kde skalní útvar od nepaměti stojí, jedinečný výhled.

Pohledecká skála je poněkud zavádějící název. Skrývá se pod ním totiž soubor několika skalních útvarů. Nedaleko ní se nachází Vávrova skalka. Ta je ze strany od Nového Města na Moravě viditelná odedávna, zalesnění ji minulo. „Vávrovu skalku vidíváme, ale pohled na další skalní útvary nás překvapil. Vzala jsem si na to dalekohled, abych si mohla skály lépe prohlédnout. Jedna z nich má poněkud zvláštní tvar. Podle něj jsme poznali, co to vlastně je,“ poznamenala Kalábová.

Les u Pohledecké skály postupně mizí. „Kácí se tam ostošest. Byl tam kůrovec, takže ke kácení přistoupit museli,“ potvrdil Jan Musil z Nového Města na Moravě. „Mně se ale moc líbí, že jsou skály už zdálky vidět,“ dodal.

Právě pro zatraktivnění skalních útvarů přistoupili k jejich částečnému odkrytí před pár lety i ochranáři. „Začali jsme s Bílou a Malinskou skálou. Teď do toho vstoupil kůrovec, takže odlesnění skalních útvarů bude asi mnohem rychlejší, než jsme sami plánovali,“ konstatoval šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Vizí ochranářů byl rozvolněný vrcholový les okolo místních skal, který by je částečně odkrýval. „To stále platí. Jen jsme toho chtěli dosáhnout pozvolenějšími kroky. Teď jsme naše snažení přerušili, nevíme, jak to bude dál. I když stále ještě platí, že jsou Žďárské vrchy poslední zelenou oázou na Vysočině, bude hodně záležet na počasí, jestli tady také nedojde ke kůrovcové kalamitě,“ vysvětlil Hlaváč.

I přesto, že většina lesů ve Žďárských vrších lýkožroutu smrkovému stále ještě odolává, některá místa už musela být vytěžena. Kromě okolí Pohledecké skály poznamenalo kácení i lokalitu Devět skal. „Tamní těžbu jsme se snažili řešit v návaznosti na náš původní záměr,“ podotkl šéf chráněné krajinné oblasti.

Některé skalní útvary bývaly i v minulosti z dálky dobře viditelné. „Je to vidět například na snímcích z třicátých let minulého století. Tehdy les na některých místech kvůli sněhové kalamitě přechodně zmizel. Ale nikdy se nám nepodařilo dohledat, že by les okolo skal nikdy nebyl. Že by tam byly třeba jenom louky,“ řekl Hlaváč.