Koronavirus skutečně není žádná chřipečka a zásadní měrou se podepsal na loňských vysokých úmrtích. V listopadu, kdy v Česku vrcholila druhá vlna pandemie, zemřelo v zemi 15 724 lidí.

Více Čechů, Moravanů a Slezanů skonalo na území dnešní republiky během jediného měsíce naposledy na konci druhé světové války. Konkrétně v květnu roku 1945 se jednalo o 18 082 mrtvých, vyplývá z historických demografických ročenek Českého statistického úřadu.

Při srovnávání celkových úmrtí v delším časovém horizontu je třeba brát zřetel na to, že se vyvíjí počet obyvatel i jejich věková strukura. Zjednodušeně řečeno - když žije hodně obyvatel ve vyšším věku, dá se předpokládat, že jich bude i více umírat.

Deník proto srovnal i relativní měsíční počty zemřelých v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, kteří v daném roce v českých zemích žili.

I v tomto ukazateli loňský listopad negativně vyčnívá. Zemřelo během něj 147 lidí na každých 100 tisíc obyvatel. To je nejhorší číslo od ledna roku 1970.

Co se před více než padesáti lety dělo? I v české části tehdejšího Československa doznívala druhá vlna takzvané hongkongské chřipky.

"V roce 1969 vznikly dvě epidemie chřipky vyvolané kmenem A2 Hongkong, prvá zjara, druhá v prosinci a přešla do roku 1970. Koncem listopadu došlo k narůstání nemocnosti katary horních cest dýchacích. Tato situace se v posledních prosincových týdnech změnila v náhlý výbuch chřipkové epidemie, s níž se vstoupilo do dalšího roku," píše se v dobové zdravotnické ročence. 

"Počátek roku 1970 byl poznamenán rozsáhlou epidemií chřipky, která pocházela již z posledních tří týdnů roku 1969. Tato chřipková epidemie postihla odhadem nejméně kolem 50 % všeho obyvatelstva," stojí v ročence z následujícícho roku.

Naděje dožití poklesly

Nejvhodnějším ukazatelem pro dlouhodobá srovnání je podle demografů naděje dožití. S jejím prvním odhadem za loňský rok přišel v úterý Český statistický úřad. A opět se nejedná o nic povzbudivého.

„První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o 1 rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o 7 let zpátky,“ uvedla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

U mužů, kteří jsou koronavirem postiženi více než ženy, se jedná o největší meziroční propad opět od konce druhé světové války. A u žen byl od války stejný propad jako loni - tedy o 0,7 roku - zaznamenán jen jednou, v roce 1962.

Obří skok v počtu mrtvých za celý rok

V loňském roce zemřelo v zemi přes 129 tisíc lidí.

"Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet mrtvých bude o více než 16,7 tisíce osob přesahovat počet zemřelých z roku 2019 a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

"Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná," dodává Rojíček. V tomto století se meziroční změny dosud pohybovaly od -4,1 tisíce (rok 2004) do +5,5 tisíce (rok 2015).

Když se vrátíme opět do jednotlivých měsíců, v posledních letech (2015-2019) umíralo v listopadu průměrně 8876 lidí. Loňských 15 724 mrtvých tedy znamená o 6848 lidí "zemřelých navíc" oproti průměru předchozích let. V procentuálním vyjádření je to skok o vysokých 77 %.

U 4336 obětí byl v listopadu prokázán koronavirus. Další zemřelí mohou jít na vrub tomu, že kvůli epidemickým opatřením nezašli k lékaři, zanedbali prevenci. Nebo jejich zdravotní stav sice výrazně zhoršil covid, ale v okamžiku smrti již infikováni koronavirem nebyli.

Koronavirus skutečně není chřipečka

Jak vyplývá z výše uvedeného, poslední chřipková epidemie, během které se umíralo více než během loňského "koronavirového" listopadu, byla ta na přelomu roků 1969 a 1970. Jenže: tehdy se nakazila polovina obyvatel a počet obětí vyskočil v jednom jediném měsíci. Prosincové hodnoty roku 1969 a únorové 1970 už extrémně nevyčnívaly.

Naopak loni byly v počtu obětí silně nadprůměrné vedle listopadu i další podzimní měsíce.

Rakve se zesnulými v kremtoriu. Ilustrační snímek
Loni zemřelo o 15 procent víc lidí. Takto výjimečný nárůst ČR nezažila od války

„K nejvíce úmrtím došlo v listopadu. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14,0 tisíce v prosinci. Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“ uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. 

Počty úmrtí se začaly nad průměr předchozích pěti let pravidelně zvedat v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4,2 tisíce osob, tedy dvojnásobek obvyklého počtu úmrtí v této části roku.

Jak ukazuje následující grafika s týdenními počty zemřelých, běžné chřipkové epidemie z minulých let mají na svém kontě výrazně méně obětí.