Už máte v hlavě, jaké kreativní dárky letos vyrobíte pro svou rodinu a přátele?
Využiji staré rodinné fotky. Když jsem je prohlížela a viděla na nich svou dceru, když byla malá, maminku, tátu, bylo to neuvěřitelně nostalgické. Vytvořila jsem šperky, na nichž jsou fotky zalité do pryskyřice, nebo přívěsky na klíče z látky, na kterou jsem nechala fotky přetisknout. Po pravdě dárky pro své blízké mám připravené už v září nebo říjnu, protože je zároveň vymýšlím a hlavně už několik let vyrábím pro časopis Kreativ. V soukromém životě mi na tvoření nezbývá tolik času. Někdy mě ale do něho nutí fakt, že nic podobného na trhu není. A také snaha ušetřit – leckdy přece stačí potáhnout starý lustr.

Na čem poslední dobou děláte?
Hodně mě teď baví recyklace. Snažím se najít využití pro věci, které mají všichni doma, někde se válejí, ale nechceme je vyhodit. S obrovskou odezvou se u čtenářek Kreativu setkal věnec, který jsem udělala z obalů od vajíček. Ten papír má nádhernou strukturu.

Časem chci podniknout něco se starými knihami. Víme, že už je číst nebudeme, zároveň je nám líto vyhodit je do sběru. Může z nich přitom vzniknout krásná dekorace – třeba krabička na šperky nebo podstavec pro lampu. Možná vstoupím na tenký led, říznout do knihy se leckomu příčí. Vzpomínám si, jak lidé s rozpaky reagovali, když jsem vyráběla ze starého, zdůrazňuji vyřazeného, notového papíru, vánoční ozdoby. Mimochodem vytapetovala jsem notovým papírem pokoj dcery mého bývalého muže, která hraje na klavír. Byla nadšená. Říkám si, že takto staré věci žijí dál.

Mezinárodní uznání získala vaše kreativní kuchařka Láska prochází kuchyní. Přidáte tip na nějaký chutný dárek?
Oblíbeným evergreenem u nás doma je už několik let andělský likér, bez něhož si Vánoce nedokážeme představit. Je v něm hodně bílého rumu, žádné pianko. Ze zpráv skalních fanynek na Facebooku vím, že populární je také moje paštika, vymyslela jsem skutečně jednoduchý recept, bodují také naložené sýry. Dcerka má nejraději karamelky. Myslím si, že jedlé dárky jsou vůbec nejlepší.

Vždy potěší spíš něco dobrého na zub, originální recept, nápaditý obal. Hodně se mi vyplácí recyklovat, schovávat si obaly. Báječně poslouží třeba dřevěná krabička od sýrů zabalená v celofánu, můžete ji dekorovat tím, co najdete, třeba polepit washi páskou, lepicí krajkou. Když uvaříte domácí jedlý dárek, na surovinách nešetříte, a když budete ještě k tomu kupovat obal, cena se zbytečně zdvojnásobí.

Spadl některý recept pod stůl?
Bohužel takhle skončila novoroční prasátka, nějak se mi nedařilo je udělat krásná. Vymýšlela jsem jedlá PF, měla být slaná, připevněná na karton, místo toho je v knize čtyřlístek. Nelíbilo se mi, jak prasátka působila. To byl vlastně jediný nezdar. Když jsem jakožto dekor stylistka připravovala story s jedlými dárky pro různé časopisy, nesmírně mě to bavilo. Mohla jsem se konečně při dekorování vyřádit. Tam někde vznikl nápad udělat vlastní kuchařku, kde budou pochoutky originálně zabalené a zároveň budou vidět.

Zpětně jsem se však během přípravy knihy, která trvala dva roky, za tenhle nápad trošku proklínala. Spojit všechno v dokonalý celek bylo skutečně náročné. Pokud jde o samotné recepty, jsem především experimentátor, který vylepšuje a po svém upravuje různé recepty. Všechny dobroty jsem otestovala na rodině a přátelích. Dva tři dny jsem vařila, připravovala, pak přijela fotografka a nafotily jsme dvě kapitoly najednou. Hromadu dobrot jsme pak rozváželi po přátelích s prosbou o zpětnou vazbu, a bývali nadšeni.

V celosvětové soutěži Gourmand World Cookbook zvítězil také váš kreativní receptář Láskominy. V čem byla tahle kniha jiná?
Přidala jsem víc dekorací. Ono se o mně začalo po první knize mluvit jako o kuchařce, a to mi nebylo vůbec příjemné. Na rozdíl od opravdových kuchařských profesionálů nemám vzdělání. Považuju se především za kreativního člověka, kterého těší vyrábět, plést, šít nebo modelovat věci vlastníma rukama, a proto takové nápady nabízím v knize, mimochodem pracovní název zněl Kreativní chaos Denisy Bartošové. A úplně nejraději mám last minute plnohodnotné dárky, tip otevírá každou kapitolu. Moje kamarádky například vždycky potěší panenky za starých dřevěných kolíčků, milá hezká věc.

Přemýšlíte o vydání další knihy?
Ve vzduchu pořád takové myšlenky plují. Prvotní nápad byl popsat můj příběh životního „restartu“, ale neměla jsem nadhled. Hodně se mi během uplynulých dvou let změnil osobní život, stěhování na vesnici a přestavba domu, až teď se začínám cítit stabilní. Na vlastní knihu je potřeba klid, a já jsem ho neměla. Čas zatím nedozrál, snad přijde.

Dekor stylista není právě běžná profese. Jak jste se k téhle práci dostala?
Úplně náhodou. Přes mou kamarádku, která viděla věci, které jsem dělala doma, líbilo se jí, jak jsem si zařídila své bydlení, a spojila mě s redakcí Vlasty. Právě hledali někoho, kdo by vymýšlel stránky s dekoracemi pro jednotlivá čísla. Vystudovala jsem sice oděvní návrhářství, ale dlouhé roky jsem dělala úplně jiné profese. Kreativitu ve stylu DYI jsem si pěstovala jen v soukromí. Asi rok jsem zvládla dělat tyhle zakázky při své práci hospodářky na základce, pak mi další kamarádka dala tip, že hledají někoho na focení jídla v Apetitu. Tak jsem to zkusila.

Na první focení jsem přivezla několik Ikea tašek s doplňky – ubrousky, sklenice, různé dekorace. Byla jsem nadšená, práce mých snů. Poctivě jsem dřela a dřela, za příležitost jsem byla nesmírně vděčná. Časem mě oslovily další magazíny, přidalo se dekorování a proměny celých interiérů. Jako první jsem proměnila obytnou loď, kde žila rodina s dvojčaty. Pak už to jelo. A poslední tři roky dělám proměny v pořadu České televize Bydlet jako.

Ozývají se privátní zákazníci?
Práci hledat nemusím. Pořadníky nemám, ale na rovinu říkám, kdy se úpravě interiéru budu moci věnovat. Příprava televizní proměny mi zabere dva měsíce, a když se začne natáčet, je plán přesně rozpočítaný na minuty. Nesmí nic selhat. Co klientka, to postupem času přítelkyně. Udělat dobrý interiér, to znamená opravdu dobře se navzájem poznat.

Upcyklujte staré formičky
Ze starých formiček na vánoční cukroví Denisa vytvořila ozdoby, které pověsila na větev ze staré švestky porostlé lišejníkem a umístila do vázy ovázané žinylkovou stuhou. Zvonečky jsou poskládány z několika druhů a velikostí košíčků. Kvůli rozestupu jsou mezi nimi na drátku navlečené korálky, když se pak košíčky dotýkají jen zlehka, kov hezky cinká. „Tvar formiček na ‚ořechy‘ mě velice lákal, ale nelíbily se mi u nich ty placaté konce, které jsem jednoduše ustřihla nůžkami. Mezi poloviny ořechu jsem pak jenom vložila provázek s uvázanou smyčkou ozdobený dřevěným červeným korálkem a tavnou pistolí jsem půlky po obvodu slepila k sobě. Je to naprosto jednoduché a vážně krásné! Přeju vám ze srdce krásné vánoční zdobení. Užijte si ho jako já,“ vzkazuje Denisa Bartošová.

Obracejí se na vás lidé, abyste jim před Vánocemi pomohla s výzdobou?
Zatím ne, ale ohromně by mě to bavilo. Možná dám nabídku na svůj web. Letos jsem si splnila svůj sen, na začátku listopadu jsem poprvé uspořádala workshop, téma vánoční šiškování. Moc dlouho jsem si to přála, pozvala jsem zájemkyně k nám na vesnici. Plánuju ještě vánoční bazárek.

Obraz, kytka nebo svíčky jsou pomyslnou třešničkou na dortu, která dodá interiéru správnou atmosféru. Jak na tom vůbec v tomto ohledu jsou naše byty?
No, těžko říct. Je to osobní věc a univerzální rada neexistuje. Hlásám, že jedna výrazná dekorace je lepší než tisíc malých, což platí i o pokojových kytkách. Když se ale podívám kolem sebe, sama se toho moc nedržím. Nedávno jsem musela vyklidit celé venkovní sezení, a to jsem se proklínala, kolik krámů tady mám. Jenže právě tyhle květináče, keramika, lucerny, textil a věnce dávají posezení tu správnou atmosféru.

Kde leží hranice mezi originálním doplňkem a kýčem?
V barvách. Kýčovité kousky nevadí, pokud se držíte tří barev, klidně v několika odstínech. Když uděláte věnec, nevadí kýčovité umělé ovoce, pokud bude základ třeba hnědý, přidáte další dvě barvy a už tam jinou nepustíte, bude výsledek příjemný a harmonický. Takhle dělám i interiéry, mám ráda klid, strohý základ, který pak oživí pestrobarevná kytka na stole.

V interiéru se těžko ladí i solitéry zbytečně křiklavých barev, třeba červená sedačka. Velkou neplechu dělají také různé druhy dřeva. Když si někdo pořídí podlahu v barvě kaštanu a dá k němu světlou skříňku z buku, je to chaos. Sladit materiály lze jednou lazurou nebo mořidlem. V tomhle jsem docela střelec, na bílo jsem natírala kdysi i starožitný tmavý nábytek. Bílá, světle šedá, prostě lehounké pastelové barvy těžké kusy báječně odlehčí.

Moc se mi líbilo, jak jste v jedné z televizních proměn pracovala s tapetou.
Tapety jsou úžasný prvek, který interiér zateplí a zútulní, nicméně aplikace chce cit. Ráda bych je víc používala, ale lidé se jich bojí. Nedávno jsem dělala realizaci, kde jsem hledala způsob, jak zateplit zeď za postelí. Navrhovala jsem palubky, do kterých se majitelům moc nechtělo.

Nakonec jsme vybrali tapetu se vzorem bílých cihel. Přiznávám, že jsem se trochu bála, aby nepůsobila lacině, ale dopadlo to náramně. Tapetu si chci dát i do kuchyně, pořád hledám tu pravou s malým florálním dekorem.

Jaký styl bydlení je vám osobně nejbližší?
Jsem něco mezi venkovankou, která miluje vaření, divoký styl zahrady a která neustále něco kutí a předělává, a ženskou, která potřebuje mít pohodlné a bezúdržbové bydlení. V poslední době inklinuju k boho stylu, protože je velmi svobodný. Objevují se v něm etno prvky. Od indiánských, asijských až po severský design, jehož střídmost a zároveň útulnost je mi blízká.

Vyhovuje mi, že nejsem omezená limity a mohu se řídit citem. Třeba styl Provence má přesně definované hranice, kdežto boho je mnohem volnější. Hodně se recykluje, vrátilo se drhání, macramé. Miluju staré grafické listy, které jsem si pověsila na stěny. Zároveň si pouštím do života světlé přírodní dřevo, což dřív nebylo, modřínová prkna jsem nesnášela. Najednou mi dřevěné schody nevadí.

Denisa BartošováZdroj: Archiv časopisu KreativDenisa Bartošová
Vystudovala oděvní návrhářství, vyzkoušela si práci pokojské, prodavačky knih i inzerce a hospodářky na základní škole. V roce 2005 začala pracovat jako dekor stylistka pro časopisy Marianne bydlení a Apetit. V současnosti se věnuje navrhováním interiérů, pořádá tvořivé workshopy, vydala dvě knihy, které bodovaly v celosvětové soutěži kreativních kuchařek, má e-shop s dekoracemi a doplňky a ve spolupráci s Českou televizí natáčí pořad Bydlet jako. Její DYI nápady se objevují v časopisu Kreativ.