Všimli jste si, jak válka zrelativizovala naše osobní problémy, jak jsou najednou menší? Jak něco, co člověku ještě před měsícem přišlo podstatné, mu už dnes tak důležité nepřijde – a netýká se to jen covidu, ale všech osobních věcí, vztahů, problémů v práci, hádek o fungování státu? Stejně válka působí i na druhé straně. Rusové jsou ochotni nebrat vážně řadu osobních věcí a problémů, když je válka hlavním tématem. Nyní bojují za velkou věc a problémy jejich života už tak velké nejsou. Takhle války fungují, a proto vznikají.

Jakub Horák
Pěna dní: Loď s uprchlíky v Praze

Autor je spisovatel

Jedna žena z Mariupolu přijela do Maďarska se čtyřmi dětmi. Jedno bylo její, druhé její sestry, která odešla pro vodu a už se nevrátila. Třetí jejích sousedů, kteří zemřeli při bombardování. A čtvrté našla na ulici, jak klečí u svých mrtvých rodičů, tak ho také vzala s sebou do evakuačního autobusu.

Šedesát let jsme válku vnímali buď jako součást života primitivních národů třetího světa, nebo jako televizní show přenášenou CNN a skládající se z přesných zásahů raket odpalovaných z námořních lodí. Bombardování domů civilních obyvatel je něco neslýchaného a rakety dopadajíi jen několik desítek kilometrů od slovenských a polských hranic. Tento sloupek píšu v Praze, a je to stejné, jako kdyby dělostřelecké granáty dopadaly na Dobříš, kde žije moje máma.

Je logické, že Rusko vnímá případný vstup Ukrajiny do NATO jako nebezpečí. Dnes Putin mluví o denacifikaci Ukrajiny, ale minulý týden už v moskevské Pravdě vyšel článek o nutnosti „denacifikovat Polsko“.

A ještě jedna podstatná věc často není zmíněna: Putin ve své nedoceněnosti požaduje nejen Krym – který byl, dejme tomu, z 98 procent ruskojazyčný, ale i návrat poměrů v Evropě před rok 1997, tedy do doby, kdy Česko ještě nebylo členem NATO.

Hledáme-li pro Putina nějaké čestné východisko a zmiňujeme se o egu Putina a egu Zelenského – byli bychom ochotni stejně tak napsat, že my Češi máme také spolknout svoje „ego“ a vystoupit z NATO?

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.