Letos se los nadstavby náhodou (?) postaral o to, aby derby skutečně vyšlo na závěrečné kolo. Šlo ale o vrchol soutěže? Kdepak. Zaprvé: slávisté nejsou sentimentální a titul si zajistili se solidním předstihem. Zadruhé: rezivějící železná Sparta stále nenašla ten správný nátěr, který by proces koroze definitivně zastavil.

SK Slavia Praha - AC Sparta Praha
Slavia převzala mistrovský pohár. Se Spartou v derby remizovala 0:0

Má-li derby určit tuzemského šampiona, jak tomu bývalo za starých dobrých časů, musí se něco změnit hlavně na Letné. V Edenu jsou zjevně na správné cestě, zabloudit by mohli leda v případě vyschnutí čínského penězovodu.

Zato Sparta? Pod trenérem Kotalem jistě došlo k překonání krize, teď ale přišel čas začít budovat. Bez chaosu, bez neustálých řečí a křečí. Udržet opory, prorazit v Evropě, zbavit se výkyvů formy. Až pak může Sparta vyzvat Slavii k mistrovskému tanečku jako rovný s rovným.

Nepostradatelný k(K)rál

Jistě, sparťanští fanoušci se mohou po hospodách holedbat, že 36 rudých titulů je pořád mnohem víc než 20 sešívaných, síla argumentace zaměřené do minulosti ale rychle vyčichává. Už to chce na zmíněné „staré dobré časy“ navázat i ve žhavé současnosti. Jako v Edenu…