Schůzka Visegrádské čtyřky byla trochu unikát, protože třeba hranice s Polskem se otevřou až v sobotu ráno. Roušky si ale všichni účastníci jednání nechali, takže čtveřice premiérů vypadala na tiskovce jako skupina banditů.

Výsledek jejich vyjednávání tomuto vizuálnímu dojmu odpovídal.A to přesto, že přinejmenším ve stanoviscích premiéra Andreje Babiše a jeho maďarského protějšku Viktora Orbána došlo v postojích k unijní koronavirové pomoci ke kladnému posunu. Od Babišova „zásadně odmítám“ a Orbánově označení plánu Evropské komise ve výši tři čtvrtě bilionu eur za něco „absurdního a zvráceného“, po to, že Visegrádská čtyřka jako celek plán ekonomické pomoci přivítala.

Máme Senát. Ó, my se máme. Aneb Vystrčilova mise

Hlavně díky Polsku, které si spočítalo, že miliardy eur z fondu zemi prospějí a budou pro největší středoevropskou zemi oživení její ekonomiky velmi prospěšné. Ale i polský premiér Mateusz Morawiecki se nakonec přidal k orbánovsko-babišovskému pokřiku, že „bohatí musí platit víc“. Současně se všichni pochválili, jak skvěle koronavirovou krizi zvládli s přípodotkem, že přece kvůli tomu nesmí dostat méně. Co dodat…

Sem tam ale probleskly ve vystoupeních premiérů, včetně Andreje Babiše, věty, které by měly od vedoucích politiků zemí Evropské unie zaznívat zcela samozřejmě, ale jež bohužel ve střední Evropě samozřejmé nejsou. A to, že i země Visegrádské čtyřky mají zájem na tom, aby se vzpamatovaly z koronavirové krize všechny ekonomiky států Evropské unie. Ale k tomu hned přišel takový drobný dodatek, že to říkáme hlavně proto, že jsme výrazně exportní ekonomiky.

Pokles HDP má být hlavní

Ne všechno, co Visegrádská čtyřka požaduje, je ale špatně. Požadavek, aby se při rozdělování balíku koronavirové pomoci přihlíželo hlavně k poklesu hrubého domácího produktu, je v zásadě správný. Protože se pomoc, pojmenovaná Evropskou komisí „Příští generace EU“, má týkat především ekonomických a sociálních dopadů koronavirové krize, má tento pohled logiku.

Chceme peníze z EU? Tak si musíme přiznat, že je tu zle

Podobně by se také asi nemělo přihlížet k celkové nezaměstnanosti, ale k nárůstu počtu lidí bez práce v důsledku koronavirových opatření. Jenže český premiér, protože Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU, chce tento parametr vyřadit úplně. Neboť HDP na obyvatele už Česko dohonilo Španělsko (ale ve mzdách jsme přitom na tom hůř než mnohem chudší Řekové) žádá Babiš (a s ním i V4), aby se od hrubého národního produktu odečítaly dividendy, které ze střední Evropy odchází západním koncernům, které ve střední Evropě investovaly a teď si z těchto investic logicky vybírají své zisky.

Konflikt zájmů 

Jsou to ale takové kšeftařské počty. Zvláště u Babiše, jehož „bývalý“ koncern Agrofert má mimo Česko mnohé velmi výdělečné firmy.

A je také třeba poznamenat, že za šest let, kdy je Babiš českým vicepremiérem a premiérem, nepohnul prstem, aby ty desítky miliard dividend, které od nás odchází, v Česku udržel. Možná za to může onen stokrát omílaný konflikt zájmů miliardáře, přes svěřenecký fond vlastnícího obří mezinárodní síť firem, a zároveň šéfa státu.

Cesta k překonání Trianonu vede přes EU

S Visegrádem, v němž se prounijní slovenský premiér Igor Matovič zatím ukazuje jako nefunkční, to bude mít EU dál hodně těžké. Protože V4 je spolek, který chce dál jen brát. A když má tato skupina dnes už nechudých zemí dávat a pomáhat, najde si vždy záminku, proč nedat a nepomoci.

Evropa proti koronaviru.Zdroj: Deník