Sigmund Freud - lékař, který odhalil temná zákoutí lidské duše:

Zdroj: Youtube

Jakou sílu mají vzpomínky z raného dětství, by nejlépe vysvětlil právě Sigmund Freud. Ke svému moravskému rodišti si uchoval silný vztah po celý život, byť mu byly pouhé tři roky, když jeho rodina Příbor opustila. Často vzpomínal na českou chůvu, která o něj s láskou pečovala. „Hluboko ve mně pod mnoha vrstvami stále ještě žije ono šťastné příborské dítě, prvorozený syn mladičké matky, který z tohoto ovzduší, z této rodné země přijímal prvé nesmazatelné dojmy. A tak nechť je mi přáno, abych zakončil své poděkování tomuto městu a jeho občanům nejsrdečnějším přáním všeho dobrého,“ napsal pětasedmdesátiletý, už světově uznávaný neurolog a psychiatr starostovi moravského města, když byla v roce 1931 v Příboře na jeho rodném domě odhalena pamětní deska jakožto poděkování za celoživotní dílo.

Příbor, Lipsko a Vídeň

Když se Sigmund v roce 1856 narodil, bydlela rodina v podnájmu v měšťanském domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici. Freudův otec Jákob provozoval textilní obchod, patřil mezi významné členy místního soukenického cechu a zajišťoval odbyt látek do Haliče, Polska, Ruska a Uher. Do manželství s mladičkou Amálií přivedl dva již dospělé syny.

Novostavba na svažitém pozemku dostala podobu tradiční chalupy
Pozoruhodná chata v Jizerských horách: dynamická a proměnlivá jako krajina okolo

Freudovým se po Sigmundovi narodilo ještě pět dcer, ale prvorozeného chlapce si Amálie oblíbila nejvíc. Láska to byla oboustranná, psychiatr maminku popisoval jako obětavou a milující ženu. Vnoučata později babičku viděla jako ráznou paní, které se říkalo „Frau tornádo“. Sigmund Freud je německým překladem původně židovského jména Solomon Simcha, které chlapec dostal po svém dědovi.

Freudův terapeutický systém se opíral o několik základních metod, které pomáhaly otevření podvědomí pacienta a odhalení konfliktů mezi jeho vědomými a nevědomými vrstvami osobnosti.

Když obchod s textilem začal váznout, přestěhovali Freudovi nejprve do Lipska. Až v dospělosti, kdy Sigmund zkoumal svá ukrytá traumata, pochopil, proč ho celý život zneklidňuje cesta vlakem. Když se s rodiči stěhoval do Lipska, na nádraží ve Vratislavi uviděl poprvé v životě plynové osvětlení, které malého chlapce vyděsilo.


Nahrává se anketa ...

Nový domov, v němž Sigmund Freud stráví většinu svého života, našla rodina v roce 1859 v rakouské metropoli. V domě na Berggasse 19 je dnes další muzeum slavného léčitele duší. Příbor navštívil jako šestnáctiletý student gymnázia během prázdnin na pozvání svého kamaráda Emila Flusse, s nímž si dopisoval. Do konce svého života už se pak do moravského rodiště nepodíval.

Muzeum myšleníKdyž se Sigmund v roce 1856 narodil, bydlela rodina v podnájmu v měšťanském domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici.Když se Sigmund v roce 1856 narodil, bydlela rodina v podnájmu v měšťanském domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici.Zdroj: Shutterstock

Rodný dům Sigmunda Freuda odkoupilo město Příbor v prosinci 2005 od soukromého majitele, aby v něm mohlo vybudovat muzeum věnované památce světoznámého psychologa, neurologa, zakladatele psychoanalýzy a spoluzakladatele moderní psychiatrie. Nejstarší nalezený pramen dokládá existenci stavby už v roce 1602. Během dalších let prošel objekt mnoha stavebními úpravami. Bohužel, pozdně barokní charakter průčelí setřela rekonstrukce, kterou dům prodělal v roce 1947. Šťastným řešením nebyla zejména velká trojdílná a zcela jinak řazená okna. Během přestavby v roce 2006 se v rekordně krátké době necelých čtyř měsíců podařilo vrátit domu podobu z druhé poloviny devatenáctého století, kdy v něm žili Freudovi. Muzeum slavného rodáka bylo pro širokou veřejnost slavnostně otevřeno 27. května 2006, u příležitosti 150. výročí narození slavného rodáka. Mezi pozvanými hosty byla i pravnučka Sigmunda Freuda, uznávaná sochařka Jane McAdam Freud s manželem Peterem. V pradědečkově rodišti se jim zalíbilo natolik, že si tu vybudovali druhý domov. Obnovili památkově chráněný dům na příborském náměstí a otevřeli galerii v sousedním městském objektu.

Jane McAdam Freud v rodném domě svého pradědečka vytvořila uměleckou expozici Muzeum myšlení, která je ztvárněním psychoanalytického postupu. Návštěvník se při procházení jednotlivými místnostmi ponořuje do různých vrstev lidské osobnosti. V přízemí jsou k vidění kresby inspirované antickým uměním, jehož byl Freud vášnivým sběratelem. V patře jsou pak jednotlivé pokoje rozdělené podle jednotlivých fází lidského života a návštěvníci se ocitají v tajemném labyrintu skrytých psychoanalytických symbolů. Všechny tyto odkazy, jež jsou pevnou součástí naší každodenní existence, se v autorčině pojetí stávají i analýzou Freudova vlastního života. V roce 2014 byla Jane McAdam Freud na Pražském hradě udělena cena Trebbia, v loňském roce bohužel umělkyně ve věku šedesáti čtyř let zemřela. Rodný dům Sigmunda Freuda byl letos nominován do soutěže Patrimonium pro futuro, kterou pořádá Národní památkový ústav. V rámci hlasování na webu Památky děkují si lidé do konce září mohli vybírat mezi nominovanými objekty. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny v listopadu.

Léčení neuróz a hysterie

Především díky mamince Amálii, která dokázala dobře hospodařit i s málem, umožnili Freudovi nadanému synkovi studium. Na Sperlově gymnáziu patřil k premiantům. Bezpochyby mu pomáhala spolu s mimořádným intelektem i jeho fonografická paměť. Snadno se učil cizí jazyky, po vyslechnutí dlouhých promluv je dokázal písemně zaznamenat slovo od slova. O mnoho let později si při psychoanalytickém vyšetřování nic nezapisoval, aby pacienty nerušil. Poznámky si vždy udělal až večer.

Budova původně vznikla jako úřednický bytový dům Škodových závodů. V roce 1932 Semlerovi požádali architekta Adolfa Loose, aby jim vypracoval projekt na přestavbu celého jednoho křídla domu.
Loosova rezidence pro rodinu Semlerovu v Plzni dodnes vyráží lidem dech

Po absolvování gymnázia se Sigmund rozhodl pro studium medicíny. Promoval v roce 1881 jako doktor veškerého lékařství. Lákal ho výzkum, už během studií pracoval v laboratoři. S příznivým ohlasem se ve vědecké komunitě potkalo například jeho zkoumání centrální nervové soustavy mihule říční. Traduje se, že na psychiatrii do Vídeňské městské nemocnice mladého lékaře přivedla kromě zájmu o obor také láska. Zamiloval se do půvabné Marty Bernaysové, jejíž rodině se však nápadník bez hmotného zabezpečení nezamlouval. Freud si proto místo mizerně placeného výzkumu našel lépe honorovanou práci na psychiatrii.

Albert Einstein považoval Sigmunda Freuda za jednoho ze svých největších učitelů. V nacistickém Německu však považovali jeho psychoanalytické teorie za zvrhlé a spisy veřejně pálili.

V roce 1885 se sice stal soukromým docentem, ale jeho ekonomická situace se stále moc nelepšila. O rok později, po čtyřleté známosti, během níž své vyvolené prý napsal přes tisíc dopisů, mohli Sigmund s Martou konečně vstoupit do manželství. V té době už měl za sebou praxi na soukromé klinice v Oberdöblingu a především roční stipendijní pobyt v Paříži. Profesor Jean-Martin Charcot používal při vyšetřování pacientů hypnózu, která Freuda zaujala, neboť se během ní otevíraly potlačené, vytěsněné psychické fenomény z vědomí.

Honosný pětipatrový bytový dům v Maislově ulici č. 21/41 navrhli architekt a stavitel František Weyr a architekt Richard Klenka.
Jak bydlel Oldřich Nový? Slavný filmový milovník žil v nádherném secesním domě

Po návratu do Vídně si otevřel soukromou praxi a začal se zabývat léčením neuróz a hysterie. Zprvu se snažil dopátrat příčin těchto onemocnění právě pomocí hypnózy, později vymyslel novou techniku – když si pacient nemohl na něco vzpomenout, Freud mu vsugeroval, že si to vybaví poté, co mu sáhne na čelo. Tato metoda měla překvapivý úspěch. Freud se tak přesvědčil, že existuje nevědomá část mysli, klíčem k níž je analýza snů, a zásadní roli v neurotické poruše hraje sexualita.

Řízený monolog na pohovce

V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a také pudové impulzy, které je vyvolávají. Klíčovou se stala jeho teorie o potlačování. Z té pak vznikla koncepce léčby, která se vyvíjela a vyvíjí dodneška. Freudův terapeutický systém se opíral o několik základních metod, které pomáhaly otevření podvědomí pacienta a odhalení konfliktů mezi jeho vědomými a nevědomými vrstvami osobnosti.

Hotel Thermal v Karlových Varech každoročně okouzluje hosty a fanoušky mezinárodního filmového festivalu.
Hotel Thermal Karlovy Vary: Místo pro celebrity, které vás překvapí i historií

Jednou z těch stěžejních byl rozhovor, vyprávění či řízený monolog. Psychiatr využíval především metodu volných asociací. Pacient ulehl na pohovku a Freud ho přiměl, aby bez sebemenší kontroly rozumu, svědomí či vkusu říkal, co mu právě běží hlavou – obrazy, vzpomínky, fantazie. Své terapeutické metody Freud uplatňoval i sám na sobě. Analyzoval například své sny, aby odkryl traumata zasunutá v nevědomí.

Usaď se a rozjímej, vstaň a konej!Sigmund Freud v roce 1926.Sigmund Freud v roce 1926.Zdroj: Wikimedia Commons, Ferdinand Schmutzer, volné dílo

Nejen milovníci filmů Woodyho Allena si jistě vybaví obrázek vyšetřujícího lékaře v křesle a pacienta, který leží na pohovce. Pohovka se stala – díky Freudovi – dědictvím a pracovním nástrojem analyticky orientovaných psychiatrů a psychologů a v různých podobách ji dodnes používají k vyšetřování pacientů. Na nápad vyměnit sezení v křesle za poležení na gauči prý přivedla Freuda pacientka, kterou nazýval Ema. Šlo o to, aby se člověk co nejméně rozptyloval okolními podněty, které by rušily jeho monolog.

V době, kdy Sigmund Freud provozoval lékařskou praxi ve Vídni, žili, navrhovali a vyráběli zde nábytek výjimeční architekti, jako byl třeba Josef Hoffmann či Adolf Loos. Traduje se, že rakouská nábytková tvorba má dva základní pilíře – Thonetovy židle a Freudovu pohovku. I dnes lze najít v rakouské nábytkové produkci jasné odkazy na toto slavné sofa. Netradiční pohovku z mědi najdete před rodným domem slavného psychiatra. Díky devadesáti dobrovolným dárcům mohla vzniknout v pasířské dílně Houska & Douda v Buštěhradu u Kladna. Stala se oblíbeným místem výletníků, kteří se na ni rádi na chvíli usadí a vyfotí. Ostatně právě k tomu vybízí motto, které je na Freudově pohovce umístěné: Usaď se a rozjímej! Vstaň a konej!

Kromě nadšení pacientů a obdivu části kolegů se věhlasný a vyhledávaný psychiatr po celý život setkával i s kritikou. I dnes mu část odborné veřejnosti vyčítá přílišný důraz na sexualitu. Jenže ve Vídni na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla sexualita často vytěsňována a potlačována.

Večerní pohled na budovu školky Montessori v Jablonci nad Nisou. Autoři projektu se domnívají, že školky by měly být výjimečné stavby, jejichž základní funkcí je dát dětem pocit, že svět je báječné a zábavné místo pro život
Když architekti myslí na děti: Neobvyklá školka má místo schodů skluzavku

Svatební noc představovala pro mnohé ženy šok a trauma. Stávalo se, že vyděšená novomanželka vyběhla z domu a začala shánět četníka. Proto Freud tolik zdůrazňoval problémy vycházející z potlačování přirozených pudů, sexuálních potřeb a fantazií. Nic se na tom nezměnilo ani ve dvacátém prvním století. Pokud člověk své přirozené potřeby a fantazie potlačuje, mohou vyvolat různé somatické problémy či depresi, byť sexualita už není takovým tabu jako na konci devatenáctého století.

V roce 1902 byl Sigmund Freud jmenován mimořádným profesorem a pozvolna začal získávat první příznivce mezi vídeňskými lékaři, s nimiž založil tradici pravidelných středečních setkání v jeho bytě na Berggasse 19. O šest let později inicioval uspořádání prvního mezinárodního psychoanalytického kongresu v Salcburku. Napříště se psychoanalytická komunita měla setkávat vždycky po dvou letech v jiné zemi. Na kongresu, který se konal v roce 1910, bylo založeno „Mezinárodní psychoanalytické sdružení“. Freud se zasadil, aby se prvním předsedou stal Carl Gustav Jung ze Švýcarska. Oba muže zpočátku pojilo hluboké přátelství, pak se jejich cesty rozešly. Jak hojivý může být ponor do hlubin nevědomí, ukázala první světová válka, kdy psychoanalýza dosáhla mnoha úspěchů při léčení neuróz vojáků.

Obdiv slavných, nenávist nacistů

Během spokojeného manželství s Martou přišlo na svět šest dětí. Sigmund Freud je považoval za „svou pýchu a bohatství“. Právem. Anna šla v otcových šlépějích, stala se významnou psychoanalytičkou. Clement se věnoval literární tvorbě, Ernst se stal architektem a angažoval se v sionistickém hnutí. Vnuk Lucian si získal uznání díky svému malířskému talentu, jeho dcerou byla sochařka Jane McAdam Freud.

Byt v pražském činžovním domě prokoukl díky vkusné a profesionálně provedené rekonstrukci.
V pražském bytě se do koupelny vchází skříní. Nápaditost v něm nezná mezí

V roce 1920 se však rodina musela vyrovnat se ztrátou dcery Sofie a o tři roky později vážně sám onemocněl Sigmund Freud. Až do své smrti v roce 1939 bojoval s rakovinou horního patra. Podrobil se několika operacím, ale odmítal léky utišující bolest, aby mohl jasně myslet a věnovat se svým pacientům. Se svými poznatky seznamoval veřejnost prostřednictvím spisů.

Příbor, rodné město Sigmunda Freuda:

Zdroj: Youtube

Sigmund Freud miloval Itálii, měl hluboké znalosti historie, umění i filozofie. Rád prý hrál taroky a hru go, oblíbil si psy čau-čau. Oficiálních ocenění slavný vídeňský psychiatr moc nezískal. V roce 1930 sice obdržel ve Frankfurtu Goethovu cenu, ale za svou literární tvorbu. Děkovnou řeč přečetla dcera Anna, protože Freud po rozsáhlé amputaci horní čelisti nemohl téměř mluvit. Úctou a obdivem ho však zahrnovali mnozí významní umělci. Když slavil v roce 1936 osmdesáté narozeniny, připojili pod zdravici své podpisy H. G. Wells, Thomas Mann, Stefan Zweig, Romain Rolland či Virginia Woolfová. Albert Einstein považoval Sigmunda Freuda za jednoho ze svých největších učitelů.

Sigmund_Freud
Před 160 lety se v Příboru narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud

V nacistickém Německu však byly jeho psychoanalytické teorie prohlášeny za zvrhlé a spisy se veřejně pálily. Starý pán dlouho nevěřil, že se fašisté mohou v Rakousku dostat k moci. Až po anšlusu Rakouska pochopil, jaké nebezpečí mu kvůli židovskému původu hrozí. Obavy se bohužel naplnily. Během války čtyři z pěti Fredových sester zahynuly v koncentračních táborech. Když dcera Anna strávila několik hodin u výslechu na gestapu, bylo rozhodnuto, že Freud s rodinou opustí Rakousko.

Snadné to nebylo. Pomohla prý přímluva jeho obdivovatele, italského fašistického vůdce Mussoliniho a diplomatická intervence Spojených států. Jako daň za opuštění říše musel Freud zaplatit 12 tisíc holandských zlatých, které mu poskytla přítelkyně psychoanalytička, řecká princezna Marie Bonapartová. V roce 1938 Freud mohl odjel do Londýna.

Pravnučka zakladatele psychoanalýzy Jane McAdam Freud na archivním snímku Deníku.
Zemřela výtvarnice Jane McAdam Freud, pravnučka zakladatele psychoanalýzy

V bytě na Maresfield Gardens 23. září 1939 zemřel. Když se bolesti, které mu působila rakovina, nedaly vydržet, požádal svého lékaře Maxe Schura o smrtelnou dávku morfinu. Díky Sigmundovi Freudovi jsme se naučili lépe porozumět sami sobě, vyrovnat se s bolestmi a smutky ukrytými v hloubce nevědomí. Smyslem psychoanalýzy je být schopný pracovat a milovat, napsal slavný psychiatr v jednom dopise. A to rozhodně není málo.