VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ze semechnické dílny do technického muzea

Semechnice – Psal se rok 1974, když v Semechnicích začal Jan Chalupný jezdit se Škodou 1000MB závody v rally.

2.12.2014
SDÍLEJ:

NABLÝSKANÝ červeno-modro-bílý závodní speciál byl ozdobou na startovních rampách pohárových automobilových soutěží. Jeho stav před zahájením renovace byl téměř identický jako na snímku vpravo. To se však už jedná o nový vůz, na němž tým Jiřího Chalupného Foto: Foto: archiv J. Chalupného

O čtyřicet let později se z malé obce na Rychnovsku dostalo závodní auto až do Technického muzea v Liberci. Není to ovšem „tisícovka", ale nově postavená Škoda 120S rallye, s kterou brázdila rychlostní zkoušky posádka Jiří Chalupný – Petr Steklík v letech 2012 a 2013 v Českomoravském poháru v rally.
Vraťme se na začátek.

Co nám k tomu řekl jezdec, mechanik a hlavní manažer týmu v jedné osobě, Jiří Chalupný? Jeho spolujezdec Petr Steklík k rallye přičichl také od malička v rodině. Jeho otec Josef Steklík sedával na horkém sedadle spolujezdce u Jirky Chaloupky z Kostelce nad Orlicí.

Dětství strávené 
ve vůni benzínu

„Od prvních krůčků jsme s bráchou vyrůstali ve vůni benzínu, protože náš otec Jan Chalupný jezdil rallye – závody do vrchu i autokros. Bylo to v dobách, kdy se po závodních tratích, rychlostních zkouškách a kopcích proháněli muži zvučných jmen z našeho kraje, jako třeba Jiří Šedivý, Jiří Janeček, Ladislav Zelený nebo František Kačírek. Asi proto jsme v roce 2000 začali se stavbou naší první 120S.

Na start premiérového závodu jsme se postavili v seriálu závodů do vrchu Orlický sprint, který pořádal další z bývalých závodníků, Aleš Majšajdr. Na první velké rallye jsme závodili v roce 2001 – na Rallye Hořovice. V roce 2008 jsme v šestidílném seriálu Rallye Cup dosáhli na konečné 3. místo v kategorii H3 a na 7. příčku ve třídě historiků."

Další Škodu 120S začal Jiří Chalupný stavět v roce 2009. Shánění ucházející Škody 100 nebylo však jednoduché. „Stále nebylo nic k nalezení, až v červenci zaúřadovala náhoda. Předběžně jsem si jel pro pětistupňovou převodovku do nového závodního auta a majitel převodovky vlastnil už trochu rozestavěnou Škodu 120 S. Přemlouval jsem ho, aby mně ji nechal, ale nechtěl, přestože mu práce na autě stála kvůli stavbě domu. Říkal jsem si, škoda, co se dá dělat, a shánělo se dál. Po čase zazvonil mobil, zda bych ještě stále měl zájem o tu stodvacítku. Okamžitě jsem přikývl a hned se pro ni jelo. Za sedm tisíc jsme ji přivezli domů a šup s ní do garáže."

Šikovné ruce 
ušetřily náklady

Stavba začala na plné obrátky, ale jen z výplaty se stavělo pomalu. Co šlo udělat šikovnýma rukama, to si zruční mechanici vyrobili sami. Ovšem jsou součásti, které se koupit musí, a ty jsou i na závodní auto pro amatérské závody dost drahé.
Jiří Chalupný pokračuje v popisu titěrné práce: „Hned se začalo s odstrojováním, broušením a natíráním. Začalo se úpravou vnitřků, převařením svárů pro zpevnění karoserie, převařením kulatých lemů na zadní blatníky, vystřižením díry do předního čela pro přívod vzduchu k chladiči, otvory pro blinkry, úpravou přední kapoty na mřížku pro odvod vzduchu. Nikdo si neumí představit, co to dalo sehnat přední čelo z KAROSY.

Děkuji za něj klukům Bartoňovým z Vysoké u Holic. Období sváření, broušení, stříhání, natírání bylo nekonečné, pořád dokola. Přestože jsme udělali dva bezpečnostní rámy už do té první stovky, první byl šroubovaný a druhý natvrdo vařený do kastle, měli jsme z toho obavy. Hráli jsme si s myšlenkou nechat rám udělat u pana Dlouhého s homologací, ale cena osmnáct tisíc nás odradila.

A to Dlouhý nabízel jen materiál a naohýbání trubek za deset tisíc, že bych si to pak už svařil sám. Nakonec jsme koupili bezešvé trubky průměru 45 mm a stěnou 2,5 mm, z toho jsme udělali rám do celého auta. Hezky si namalovat průřez auta na zem a už ohýbat, měřit a řezat. Ohýbání za studena na hydraulické, ale ruční ohýbačce šlo dobře. Ale pozor, hlavně se muselo počítat se sedačkami, abychom se do vozu vůbec vešli. Sedačky jsme zvolili mezi závodníky docela hodně oblíbené SPARCO Sprint V. K sedačce řidiče se musela napasovat také tyč řízení s volantem, po té přivařit i celá konzole pedálů s posilovačem brzd.

Do kufru usadit za přední čelo chladič s chladičovou stěnou, která odvádí vzduch přes mřížku kapoty pryč z auta. Pro přívod chladicí kapaliny od motoru k chladiči a zpět slouží trubky původně ze Škody 120 a hadice pro vysoké teploty vody a páry. Potřeba bude taky brzdit a řadit, takže rozvod brzd a spojky trubičkami vnitřkem auta, všechno připravit, udělat držák na baterii.

Jelikož máme autobaterii za sedačkou spolujezdce, dá se říci, že v kabině, musí být podle pravidel celá zakrytovaná. Benzín je vedený pancéřovou opletenou hadicí. Dozadu také přívod podtlaku na posilovač brzd.

Když bylo vše připraveno, tak se vše znovu rozebralo a jelo se na stříkání. „To zajistil můj spolujezdec Petr Steklík a jeho lakovna. Barvy a barevná kombinace byly vybrané už dávno předtím, než se začalo stavět. Částečně podle originálu a trošku podle nás, aby bylo vidět, že jsme to my. Během lakování se zatím pracovalo na nápravách. Nakonec jsme se rozhodli pro široké, s hřebenovým řízením ze škody 130. Přední i zadní náprava vyvařená, zpevněná, ta zadní originál kyvadlová. Po lakování jsme mohli začít lepit pruhy a číselníky, to pro nás dělala Eva z firmy Reklamy Špaček z Kostelce nad Orlicí. Musím říct, že se jí to povedlo a pruhy jsou rovné, jak když střelí."

Konečně hotovo 
a mohlo se závodit

Pak se na autě dělaly věci, které nebyly na první pohled vidět. Znovu se natahaly do auta hadice na vodu, trubky na brzdy a spojku, podtlak brzd, benzín, tlak oleje a elektrika. Vše vede pod sedadlem spolujezdce.

Před ním, pod nohama, je přišroubovaný hliníkový plech pro opření nohou a na něm povinný dvoukilový hasicí přístroj. Sehnala se kola, známé loukotě, které se na těchto typech aut používaly. „Cena pro nás byla moc dobrá, i s renovací přišlo jedno kolo na tisíc dvě stě. Začala se dávat dohromady elektrika a vše kolem ní, světla, startovací panel, nezbytná kaplička. S motorem pomohl zapůjčením Jirka Kaláb, jen jsme nasadili naše karburátory Weber DCOE 40. Se sáním pomohl Petr Diepold, jemuž děkujeme za výrobu. Zasklila se okna. Převodovka pětistupňová 4,22. Odpružení vozu obstarávají originál, trošku zkrácená péra ze Škody 120 a tlumiče od firmy HP Sporting.

Postupně se dodělávala přední rampa na šest světel, čtyři dálková a dvě mlhová."
Nakonec se auto ustrojilo a mohlo se vyrazit na první závody. Spíše jen na testování, než na skutečné závodění. „Museli jsme poznat, co auto ještě potřebuje. Je známé, že závodní auto se vyvíjí po celou dobu stavby i závodění. Na peníze za stavbu se ani neptejte, jen co stály díly a vše okolo stavby. To se nedá společně s nekonečnými hodinami práce docenit," dodává Jiří Chalupný ze Semechnic.

„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na stavbě závodního auta podíleli. Nebudu jmenovat, protože bych určitě na někoho zapomněl a to bych nerad. Poděkování patří také sponzorům, mezi něž patří Jarda Ježek, CNC–INAXES, Vanický-M CZ, Značkové nářadí Trnov, Hostinec U Zárybnických Trnov, Autolakovna Houdkovice, Autoservis Jiří Chaloupka".  (jr, six)

Autor: Miroslav Sixta

2.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Okresní „osmička“ před startem sezony

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Chybí stovky lidí, přitom vyrostla další fabrika

Rychnovsko - Rekordně nízká nezaměstnanost trápí snad všechny firmy v rychnovském okrese. Problém je ve službách i ve fabrikách.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení