Kristina Colloredo–Mansfeld má chuť spolupracovat,“ řekl starosta. S památkáři má opačnou zkušenost.

„O rozsudku jsme byli hned informováni. Navíc jsme si sami hlídali, jak to dopadne. Nejen za sebe, ale troufám si říci, že i za občany města můžu říct: Je to škoda. Škoda, že hraběnka nezískala zámek zpět,“ komentoval bezprostředně po vyhlášení rozsudku starosta Opočna Štěpán Jelínek.

Před lety se vlekly spory, jejichž výsledkem bylo, že Kristina Colloredo–Mansfeld zámek získala. Vlastnila jej zhruba čtyři roky. Pak přišel v září 2006 verdikt Krajského soudu v Hradci Králové, který panství opět svěřil do rukou státu. Majetky si přes půl roku předávali dědička šlechty a památkáři.
„Naše spolupráce s památkáři není ideální. Dokladem jsou potíže s knihovnou, která je stále zavřená. Stát není vždy nejlepší hospodář. Opočenští poznali, že když zámek vlastnila hraběnka, tak se snažila městu vyjít maximálně vstříc. Řadu věcí sponzorovala a hradila si sama. Zastřešovala významné akce. Soužití tu bylo a je ideální. Kristina Colloredo měla chuť s námi spolupracovat,“ pokračoval starosta.

Spor o majetek a vybavení zámku Opočno, jehož hodnota se pohybuje v řádech miliard korun, tak dopadl ve prospěch Státního památkového ústavu Pardubice.

Advokát Kristiny Colloredo Mansfeld se ještě včera nechal slyšet, že nejde o maličkost a že budou bojovat dál.

Také řada Opočenských stojí na straně samotné hraběnky. „Žiju tady řadu let a můžu posoudit, jaké akce se děly na zámku a ve městě, když byl zámek hraběnky, a co se děje nebo spíš neděje pod patronací státu,“ uvedl třicetiletý muž z Opočna.

Dvaaosmdesátiletá Růžena Valášková, která restituentku zastupuje v její nepřítomnosti, tvrdí, že občané vidí, co Kristina udělala, a proto jí prý fandí. „Nechala například opravit střechu na letohrádku a zaplatila dvě brány. Jedna stála tři sta tisíc,“ uvedla. Kastelán Josef Jirák se už dříve pro Deník vyjádřil v opačném duchu. Respektuje rozhodnutí soudu, považuje je za správné a má opačné zkušenosti: „Když se bavím s lidmi já, jsou také spokojeni.“