Spor o vlastnictví zámku trvá již od roku 1991. Proti čtvrtečnímu rozhodnutí je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Soudy se případem zabývaly opakovaně. Nejdříve žalobu Colloredo-Mansfeldové zamítly, v roce 2000 Nejvyšší soud vrátil celou věc k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek, který má podle některých odhadů hodnotu kolem miliardy korun, má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Soudy případ znovu projednávají poté, co Ústavní soud předloni vyhověl stížnosti podané Colloredo-Mansfeldovou a uvedl, že listiny, které žalobkyně předložila, by mohly přinést pro ni příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud. Rychnovský soud loni uvedl, že důkazy, které žalobkyně předložila, nemohly vést k závěru, že konfiskace, která se uskutečnila v roce 1942, byla důsledkem rasové perzekuce, jak je vykládána Ústavním soudem.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.