Jedna slečna a pět mladíků, všichni mladiství, se bavili v restauraci nejen ve společnosti svých kamarádů, ale i méně spolehlivého přítele – alkoholu. Uvízli v síti policejní kontroly, která se zaměřila na jeden z podniků na Rychnovsku.

Museli policisty následovat na jejich služebnu, kde si je postupně vyzvedávali rodiče. Mladistvé, kteří požili alkohol, čeká opět i s rodiči pozvání na sociální odbor městského úřadu. Někteří z přistižených mladých navíc nemají tuto zkušenost poprvé.

„U všech mladistvých provedli policisté orientační dechovou zkoušku na alkohol. U šesti osob, pěti mladíků a jedné slečny, skončila dechová zkouška s pozitivním výsledkem. Nejvyšší naměřenou hladinu alkoholu v dechu naměřili u slečny, která nadýchala 0,85 promile alkoholu v dechu. Nejméně měl jeden z mladistvých chlapců, jehož dechová zkouška skončila výsledkem 0,13 promile alkoholu v dechu,“ upřesnila výsledky kontroly mluvčí policie Šárka Ehlová.

Sankce

Policisté dál vyšetřují, kdo osobám mladším osmnácti let alkoholické nápoje podal. „Tyto osoby, případně samotné zařízení, pokud pochybilo, čekají sankce,“ doplnila Ehlová.

Mládež, jež holdovala alkoholu, a také jejich rodiče čeká návštěva na sociálním odboru městského úřadu. Podle policejní mluvčí by ti, kteří se takto provinili poprvé, mohli odejít z odboru s domluvou. Sociální pracovníci musí ale důrazněji řešit případy, ve kterých mladiství holdovali alkoholu již v minulosti a jejich pochybení již odbor řešil. V těchto případech vycházejí sociální pracovníci ze zákona o sociálně právní ochraně dětí. Dítě, které pilo alkohol, dle něho musí přijít se zákonným zástupcem na příslušný obecní úřad. „Pokud se to stane poprvé, sepíše se protokol a řeší se to domluvou,“ vysvětlil Milan Šána z rychnovského odboru sociálních věcí. Při opakovaném prohřešku zahajují správní řízení dle zákona o rodině. Šána potvrzuje, že zákon má přece jen před lidmi jistou vážnost a už jen to, že se musí někam dostavit a vyslechnout si napomenutí, často zabírá. Podle zkušeností sociálních pracovníků však zaslechnou někdy od rodičů i věty typu: To ses musel nechat nachytat?

S vodkou v lavici

Problém pití alkoholu u mladistvých či dokonce nezletilých proniká i do základních škol. Nedávno takovou zkušenost zažili v Borohrádku. Skupina žáků přinesla do školy lahev vodky a zkoušela, co to s nimi udělá. „K jedné dívce jsme museli zavolat maminku a s jejím povolením se pak podrobila zkoušce na alkohol v dechu,“ potvrdila případ ředitelka školy Iva Přibylová. Průšvih žáků skončil jednou trojkou a několika dvojkami z chování.

Ředitelka měla štěstí na vstřícné rodiče, kteří se do školy dostavili a spolupracovali s pedagogy. „Od té doby j je naprostý klid, snad se pro život poučili,“ věří Přibylová, že snížený stupeň známky z chování zabral.

Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
§6

(1) Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti;

a) jejichž rodiče
1. zemřeli,
2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,3) nebo
3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti;

b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky5) nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;

h) které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují výboj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

(2) Jinými fyzickými nebo právnickými osobami odpovědnými za výchovu dítěte se pro účely tohoto zákona rozumí osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen "osoby odpovědné za výchovu dítěte").

§10

(1) Obecní úřad je povinen

a) vyhledávat děti uvedené v §6 odst. 1,

b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,

c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,

d) projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,

e) sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění8) zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující,

f) poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,9)

g) oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v §6 odst. 1.

(2) Obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen

a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,

b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.

(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v §6 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví. Zřizovatel zařízení uvedeného v §39 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a druhé se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu9a).

(5) Zdravotnické zařízení je povinno při ošetřování úrazu dítěte v případě podezření z týrání dítěte, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o ně zajistit zaznamenání úrazu. Záznam o vzniku úrazu (dále jen "záznam") je povinna provést osoba doprovázející dítě, nebo dítě samo, dostavilo-li se k ošetření úrazu bez doprovodu jiné osoby, a je-li to možné s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost. V záznamu je osoba doprovázející dítě povinna uvést, jak k úrazu došlo; stejnou povinnost má i dítě, pokud záznam vyplňuje toto dítě. Jestliže zdravotnické zařízení zjistí, že charakter zranění neodpovídá popisu úrazu uvedeného doprovázející osobou, popřípadě dítětem, tuto skutečnost v záznamu uvede. V případě, že doprovázející osoba, popřípadě dítě, odmítne záznam provést, vyznačí zdravotnické zařízení tuto skutečnost v záznamu.

(6) Záznam je povinno zdravotnické zařízení zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(7) Splněním povinností podle odstavců 5 a 6 není dotčena oznamovací povinnost zdravotnického zařízení podle zvláštních právních předpisů. Při plnění povinností podle odstavců 5 a 6 platí odstavec 4 věta poslední obdobně.

8) Například § 46 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.

9) Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Například § 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 123/2000 Sb.

vybrané paragrafy zákona

§ 13
Výchovná opatření

(1) Obecní úřad rozhoduje o opatřeních podle zvláštního právního předpisu,10) neučinil-li tak soud; přihlédne přitom k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nevedlo k nápravě. Opis rozhodnutí zasílá obecní úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Obecní úřad sleduje, zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodla. Obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností sledují, zda jsou dodržována opatření učiněná soudem,10) jestliže je o to soud požádá.


§ 53
Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob

(1) Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou
a) státní orgány,

b) zaměstnavatelé,

c) další právnické osoby, zejména školy, školská, zdravotnická a jiná obdobná zařízení,

d) fyzické osoby, pokud jsou zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),

e) pověřené osoby,
povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis.Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní právní předpis.50)

(2) Rodiče jsou povinni

a) spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,

b) na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,

c) umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

(4) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.

(5) Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

zákon o rodině 94/1963 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

§ 43

(1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může soud, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, učinit tato opatření:
a) napomene vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu;

b) stanoví nad nezletilým dohled a provádí jej za součinnosti školy, občanských sdružení v místě bydliště nebo na pracovišti;

c) uloží nezletilému omezení, která zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména návštěvu podniků a zábav pro nezletilého vzhledem k jeho osobě nevhodných.

(2) Učinil-li orgán sociálně-právní ochrany dětí opatření uvedené v odstavci 1, nepotřebuje schválení soudu. Měnit nebo rušit taková opatření může orgán, který je učinil.