Přímo na pardubickém závodišti sledoval prezident Jockey clubu České republiky Václav Luka průběh 117. Velké pardubické.

Jaké pocity z letošního dostihu u vás den po závodu převládají?

Popisovat závod je pro mě obtížné. Přece jenom znám všechny žokeje, trenéry, majitele koní, vím, kolik úsilí stojí za přípravou koně na dostih. Takže je jasné, že osobní vazby hrají svou roli a mám své favority, kterým přeji o něco více.

Kdybyste měl vyzvednout jednu z nejpřekvapivějších věcí letošní Velké pardubické, jaká by to byla?

Pro mě je úžasné třetí místo Elišky Přemyslovny s žokejem Kašným. On podal špičkový výkon a s ohledem na smůlu, která ho nejen v závodním životě provázela, má tento úspěch i další rozměr. Opravdu jel výborně.

Nedělní závodní den nebyl poznamenán mnoha pády, což je jistě dobrá zpráva.

Samozřejmě. Osobně nepamatuji, kdy naposledy spadlo tak málo koní. Za celou neděli jich bylo jen kolem jedenácti, což je množství, které někdy upadne i v jednom závodě.

Přesto, jeden pád na Taxisu si vyžádal utracení Cieszymira. Co tomu z vašeho pohledu předcházelo?

Byla to obrovská tragédie Holčákových svěřenců. Je paradox, že ta situace vyřadila oba svěřence otce a syna najednou. Několikrát jsem se na ten náběh díval a přišlo mi, že Maskul před Taxisem přibrzdil, jako by znejistěl. S takovou ztrátou rychlosti těsně před překážkou už nelze nic dělat.

Byla to jezdcova chyba?

Myslím, že ne. Nedalo se na to reagovat. Velkou smůlou bylo to, že Cieszymir byl přímo za Maskulem. Na druhou stranu tam těch koní mohlo být i více. Naštěstí tomu tak nebylo, protože by popadali všichni.

Určitě se teď vyrojí spekulace o nebezpečnosti Taxisu. Jaký je váš názor na nejznámější překážku celého kurzu?

Úpravou se Taxis stal naprosto regulérním skokem. Není nebezpečný a při správném najetí a dodržení tempa ho musí absolvovat každý kůň, který na Velké pardubické startuje. To, co se stalo letos, je shoda nešťastných náhod. A ty do dostihového sportu také patří.

Je tedy v kurzu nějaké nebezpečnější místo?

Pro mě osobně je to poslední překážka. Koně už ženou do cíle, projevuje se únava jezdce i koně a s tím i ztráta koncentrace. To všechno jsou věci, které mohou být pro oba nebezpečné.

Letos se před poslední překážkou zastavil Polárník. Proč?

Polárník je bohužel těžce zraněný. Nepostihl ho pád, ovšem došlo u něj k porušení závěsného aparátu. Neexistuje šance, aby se ještě postavil na dráhu. V současné době bojuje jeho majitel v podstatě o jeho život. Jedná se o valacha, a tak s ním nemůže být počítáno ani jako s plemeníkem.

Jaký tedy bude jeho další osud, pokud se jej podaří vyléčit?

Mohl by pracovat s dětmi, případně vodit hříbata ve výbězích. Pozn. redakce: Polárník musel být, pro závažnost zranění (po uzávěrce Deníku), utracen.

Velká pardubická je i společenská událost. Letos ji dokonce navštívila princezna.

To je velká věc, která podtrhuje prestiž celého závodu. Když k tomu připočítáte parádní počasí a skvěle připravenou trať, musí být s letošním ročníkem spokojenost.

Hovoří se také o rekordní divácké návštěvě. Projevila se na množství sázek, které neodmyslitelně ke koním patří?

Musím říct, že letos se na závodišti v Pardubicích prosázela za neděli rekordní suma peněz v řádech milionů korun. Nedělní odpoledne zkrátka nabídlo vše, co k dostihovému sportu patří.