Z vyprávění profesora Václava Černého víme, že oheň se rychle šířil, zasáhl i starou zvonici a střechu kostela Nejsvětější Trojice. Stříkačka nemohla vytlačit vodu z řeky, hydrant nestačil, muži byli ve válce, a tak hasili studenti, ženy a staří lidé. Na místě shořelého gymnázia je i pamětní kámen, který byl odhalen v roce 1934 univerzitním profesorem Otakarem Fischerem. Vyobrazení a text na něm připomínají Františka Martina Pelcla, nejslavnějšího žáka starého Gymnázia (piaristické koleje), k němuž byl položen základní kámen 4. srpna 1714. V té době byla nejbližší úplná gymnázia v Litomyšli, Hradci Králové (tam až od r. 1736), Broumově a v tehdy ještě českém Kladsku. Toto gymnázium stávalo v těchto místech na trojúhelníkovém půdorysu a uzavíralo po architektonické stránce komplex zámku, kostela a zvonice; zbytek gymnázia je sakristie u kostela. Ve starších knihách se tomuto místu okolo pamětního kamene říká rychnovský Slavín, na rozdíl od pražského Slavína je však ten zdejší jen symbolický. Vzpomněli jste na Karla Poláčka? V tom případě citát z 6. kapitoly jeho románu Vyprodáno: „Z opukové stráně vyrostly strmé zdi gymnazijní budovy, pochmurný obraz citadely. Zastavil se desátník a okamžik naslouchal, neozve-li se s vížky klinkavý hlas zvonku, svolávající studenty k učení. Nahlédl do tmavé chodby, kde se shromáždila zlolajná ozvěna. Vzpomínky v něm vyvolaly kořennou vůni uzenek, které školník prodával s chrupavými rohlíky.“ Že chcete víc a zase z Poláčka? Poslužme si tedy Okresním městem: Ve stínu hraběcího zámku, tam, kde ústí kaštanová alej, stála starobylá budova gymnasia. Nad kamenným portálem trčela věžička, jež ukrývala zvonek; a kovové srdce zvonu svolávalo každý den po dvě staletí studenty do přednášek. S jedné strany byla to jednopatrová budova, jež se pokorně krčila před zámkem a úslužně ustupovala kostelu. Avšak na druhé straně byl svah a na tom svahu vyrostlo mohutné, chmurné zdivo, obraz citadely. Podle pravdy dodejme, že Poláček na této škole propadl ze tří předmětů, byl z ní vyloučen a gymnázium dochodil v Praze.

Josef Krám