Hradecká univerzita se 27. února změní ve studentskou noclehárnu.

Hradecké studentské hnutí 2012, které sdružuje studenty a vyučující hradeckých a pardubických vysokých škol, chystá od tohoto dne okupační stávku škol. Současně by měl v Hradci začít Týden protestů za svobodné vzdělání. Akce jsou namířeny proti už šest let plánovaným reformám vysokých škol, které nyní prosazuje ministr Dobeš.

Paradoxem je, že vedení hradecké univerzity o okupační stávce neví, ačkoliv je se studentskými požadavky na jedné lodi.

„Je smutné, že se o okupační stávce dozvídáme z novin, nás o ní zatím nikdo neinformoval. Je chvályhodné, že se studenti zapojují do diskuze o vysokém školství, ale nechápu, jaký má smysl okupovat sám sebe,“ řekl kancléř univerzity Ondřej Tikovský.

Pikantní je však skutečnost, že podle průzkumu společnosti Studenta Media většina českých vysokoškoláků ani neví, o co v reformě vůbec jde. A Studentskou komoru Rady vysokých škol, jež hlásá stanoviska studentů, nezná 81 % jich samotných.

„V médiích se často prezentují názory zástupců akademické obce a studentů, kteří se problematikou reformy detailně a cíleně zabývají,“ uvedl organizátor průzkumu Adam Kožela. A dodal, že názory aktivistů se v některých ohledech rozcházejí s většinovým míněním studentů.

Třeba se zamýšleným školným sice dvě třetiny vysokoškoláků nesouhlasí, užší spolupráce škol a komerční sféry by jim ale nevadila.

„Průzkum ukázal, že kromě mediálně známých témat, jako je financování studia nebo úprava pravomoci akademických senátů, se studenti základním myšlenkám reformy nebrání,“ podotkl Kožela.

Týden protestů by měl trvat do 2. března. „Vyzýváme všechny členy akademických obcí k účasti na stávce a veřejnost k solidaritě s okupační stávkou,“ uvedlo Hradecké studentské hnutí.

„Máme spontánní podporu, už na první schůzce bylo 150 lidí,“ řekla členka hnutí, která si nepřála být jmenována. Hnutí totiž nemá žádnou strukturu a mluvčími jsou podle ní tedy vlastně všichni.

Proti reformě bojuje v Hradci i Iniciativa za svobodné vysoké školy. Podepsaly ji už osobnosti jako kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová nebo filozof Erazim Kohák.

„Badatelé mají pracovat na objednávku, vyučující mají přednášet, co právě poptává pracovní trh, absolventi se mají stát fachidioty, produkty s dobře osvojenými dovednostmi pro něčí zájem,“ varovali před reformou. Úkolem univerzit má být prý naopak vychovávat ke kritickému myšlení.

Oč v protestu jde?

- Studentům i akademikům vadí omezení pravomocí škol. Akademická obec už by nemohla tolik mluvit do výběru vedení univerzit ani příliš rozhodovat o nakládání s penězi. Bojí se také nárůstu komerčních vlivů na univerzity.

- Protestují i proti zavedení školného. Ministr až minulý týden připustil, že by studenti mohli platit jen zápisné a školné by hradili až při překročení běžné délky studia (to však platí už dnes). Podle studentů ale ministr mění svá prohlášení často, navíc zápisné by zatížilo nemajetné studenty.

- Studenti a školy kritizují malou komunikaci ministerstva při prosazování reformy.

- Návrh reformy odmítly rovněž Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a akademické senáty většiny univerzit.

- Průzkumy veřejného mínění však ukázaly, že většina studentů obsah reformy nezná a také to, že s řadou návrhů vlastně souhlasí. Výzkumníci však respondentům položili otázky jinými slovy, než jak jsou opakována v protestních prohlášeních studentů.

- Šance na prosazení reformy snižuje především osoba ministra, který je pokládán za nedůvěryhodného.